na další stranu
Oldřich Damborský
TÁNÍ
Jsem jako jarní tání
když dotkneš se mne žhavou dlaní
zurčím pramínky něžných slov
s pírky sněžných sov
Sněženky tvého úsměvu Vesny
zaujímají celý můj vesmír
Bílá bříza tvého těla
s ránem mlhavého svítání
odletěla
Odvezl tě první ranní autobus
zůstalo po tobě jen
malé jarní blues
RENESANČNÍ
Jdou krajinou vánky vlahé
nad nimi vousy oblak
co měl Tycho de Brahe
Jde soumrakem klenuté čelo
mojí hříšné madony
co vytesal by Michelangelo
Jsem stále tvůj a vítr je ničí
v koutku jízlivý úsměv
co namaloval Leonardo Da Vinci
Po milování ti bodne jedna petra
kouříš ji s náruživostí
pod kopulí chrámu nebe svatého
Petra
PŘÁTELSTVÍ
Zlato je jenom plech
sex s prostitutkou je jenom sex
vítr je jenom povětří dech
bývalý milenec je už jen ex
ale přátelství
mezi mužem a ženou
je osmý div světa
balancující
na špičce
Cheopsovy pyramidy...
PONOUKNUTÍ
Když klesáš náhle hloub
a světýlko je v hrozné dálce
budu ti na mostě opěrný sloup
prostě budu ti držet place
Když láska je samé trní
a ona ti celý týden nezavolá
ani v náručí spokojeně nezavrní
budu ti vhozeným oblázkem v řece
který až na druhý břeh dělá samá kola
Když nemáš práci ani penízky
já dám ti pytel známé hrubé mouky
budeme popíjet pod zrezlými remízky
a číst v povadlém kvítí zelené louky
KOLOBĚH
Stará bouda na vrcholu vinohradu
s popraskanými rty prken
s vyhaslýma očima rozbitých oken
se jen smutně dívá do rovin
A mladý koloušek vinohrad pod ní
si ševelí o zásnubách
z dálky přicházející Vesnou
až se mu zazelenají
očka révů...
OČEKÁVÁNÍ
Brouzdali jsme špinavými rozbředlými
obvazy sněhu
a zatím v nás mokvala a pálila
rána jara
Tam někde za obzorem
ve vzdálenosti
několika západů slunce
bušila míza do spánků
hlavatých vrb
tam pupeny nabobtnávaly
a neunesly tu tíhu
okamžiku
Tam nechtěl nikdo vstát
z pelesti z rezavých stébel
v nemocnici U romantických
tuláků...
NĚCO O JARU
Jiřičky tvých očí
přilétly pod můj krov
duše
medonosné včely
tvých úst
mi předaly plásty
věčných vteřin
větrný proud tvých
pampeliškových vlasů
obtékal mou mysl
Jen tělo
jen tělo jen tělo
jsem nikde neviděl
Snad to byla láska
BÝTI OBYČEJNÝM BÁSNÍKEM
Je to těžké a krásné poslání
v písčitých dunách
pouště dnů
najít zlatého scarabea
radosti
v pyramidě trablů najít
tajnou chodbu
k pokladu faraona
veselosti
Na řece Cílů
přepravovat loďkami
houževnatosti
obrovské bílé kvádry
harmonie
na lví sfingu
nedotknutelnosti
Je to těžké poslání
namalovat obraz hieroglyfů
střípků věčných vteřin
až popraskaný
Rám se otřese
a svět je
zase v pořádku...
|
