na další stranu
Magdalena Křenková
Básně z let 1989 - 2000
 
***
Do srpna se rozsvítily
žhavé lampy jeřábů
na obloze bílý bílý
beránek
možná někde stejně stojí
kdosi s hlavou zvrácenou
zavěšený na roh mraku
duší svou
Beránku můj bílý bílý
Beránku na nás otřes se
abychom se zahojili
usmířili se
obilím se proplétají
křídla modrásků
natřasené kousky nebe
Beránku
***
Bílé dlaně květů
obrátily k nebi
jeřáby při cestách
jako tenkrát jsem tu
zvonky klapou
táhle zní
polapené ve větvích
za obzor rudí štíři
z tenké škvíry míří
to mě ještě baví
udicí řas lovit
nad hlavou obludy
soumrak stéká
modrý kouř
doutná na víčkách
ach
uvízly mi
v řádkách očí
večery a noci
***
I jeřábům rudé svíce v uších
zasvé vzaly
no a čert ví proč
dohoří i lampa v mojí duši
dotočí se tenhle kolotoč
k podzimu pokornější city
pronic zanic hned tak nevzplanou
vidět tebe
zasvítí
každé slovo něžnou lucernou
měsíce obtisk
skvrna na Kladině
něžné slovo
slovo cizí je mně
v očích tluče dávno dvanáctá
***
Zima vítr zima
pásky nebe shazuje
ospalá je moje hlava
jak ty bílé závěje
tlapky slunce slunce tlapky
listí roje podzimní
dozvonily zmlkly taky
metelicí nad zemí
***
Oči civí do Kladiny
jako rudé jeřabiny
rudé jeřáby
dívají se ze hlavy
na rybníku labuť bílou
skrytým steskem zapálí
octli jsme se třicátého
tenkrát v březnu na zemi
***
Tak mě teď napadlo
kudy jsem já šla
před sebou zrcadlo
chladného rybníka
před sebou život mám
jako na dlani
od dětství přátelím
s jeřabinami
podvečer něžný je
tak jako je mi
zlaté na Kladině
kaňky sedí sedí
***
Obloha sype se
tichounce studí
bílý roj komárů
naráží do oken
křehkými křídly
***
Jako ve třinácti
zmuchlané slunce padá
za Jechovec
červenou pěnu večera
táhne za sebou
na provázku duši mou
spadla jsem do heřmánku
řekla jsem si
co to se mnou je
od těch dob se to opakuje
***
Sem k lesu táhne jako dřív
procesí břízek nahnutých
nebo snad babky v bílém županu
vyšly na trávu
nezbylo nic z dávných dnů
jen touha v hrudi
zajít si k modřínům
potí se pryskyřicí
na všechny vzpomínám
tichá krajina
oblohou bílé korálky
rozběhly se soumrakem
tam a zase sem
fouká ze rtů plechových
kaplička za kopcem
tklivé táhlé bim bam bim
obilím
smutek nízkých věží
cesty v podvečeru
rozpily se v šeru
***
Vybírá měsíc zlatou lžící
z noční oblohy špínu
zametá věž hořící svící
srdce vinu
dívám se dívám
do báně teče z nebe med
do báně do konve
na dvoře místo jabloní
růžový roj motýlů si sed
nádobu nitra proděravěl déšť luny
vytekla do ticha tma
do uší něžně mi šumí
Malý Vůz kolama
nemyslím na křivdy vůbec na ty
co ostří smutek a zlost
do dálky bliká letí
odkoplé hvězdy chvost
verše po papíře rozstříkly se
vidím děvčátko jít
před lety nosila slunečnici
slunečnice na očích
***
U muk božích na kalužích
hrají si děti se zrcátky
zima už se neudrží
nad hlavami táhnou obři
k Sedlaticím
v družném rozhovoru
sedaly jsme spolu
soukaly nit příštích dnů
jeřabiny prudce kvetly
slévaly se do bobulí
rudých
opustilas vesnici
opustilas básnění
pořád chodím po zemi
se starými sny
***
Bafají dýmky
komíny stavení
couvají kudrlinky
na oblohu z nich
pukla měsíce skořápka
mraky se otevřely
za humny kohout v dáli
připomíná Kalvárii
***
Světla měsíce žížaly
tříští se do dáli
v korály
kutálejí se koťata
oválená do zlata
po nebi
stvořily Malý vůz
povozit mě zkus
předou předou oblohy nitě
připomněly mi tě
***
Mlýnky melou čerstvé zprávy
jsme na přetřesu
melou báby melou zprávy
rozemlely pravdy kámen
ámen
***
Prostěradlem oblohy
prokousaly se myši
in manibus Tuis tempora mea
Nejskrytější
***
Sype se jemný déšť
z měsíce na zápraží
beránky
Beránek
sype se práší
na hrázi Kladiny
nevinný
ukryté hladiny
duše mé znáš
viny a neviny
příteli hladiny
Jediný Nevinný
vinu odnímáš
***
Ledový proud měsíce
přitiskl mě ke zdi
za zubatými mraky
střelci vozy hvězdy
oči temné důlky
mžourají na vesnici
nedoženou nikdy
nikdy Večernici
ke zdi tiskne více
při úplňku měsíc
Pater noster qui es in coelis
tiskne měsíc
tiskne víc
nedohnaných večernic
***
Večer se přisál
na Dolní zahradu
zamrzlými rty
celou
zachumlala jsem tě
teto Evo do deky
smála ses tady naposledy
Příteli z oblohy
Ježíši Kriste
S Tebou je jistě
Jistě je s Tebou
měsíc se opírá
půlnocí do věže
věže jablka se zrcátky
Michael Františka
shodili otěže
odešel Otto Metoděj
Marie Marty
Siard ostatní
Na nebi proměněni
beránky během oblohou
|
