Jan Zeman

Balady z kultury

MOTTO:

Poctivému hrozí jenom hlad
Zloději zas jenom šibenice
Český literát má trampot více
Tomu hrozí hlad i šibenice
(Karel Havlíček Borovský)

Na českého literáta
Číhá dnes i smečka
Hlava plná arogance
Znak: ,Poblitá vesta,

„LITERÁRNÍ PAMÁTKY MAYŮ...“

„Literární památky Mayů
Spálit na hranici!“
Nařídili jezuitští loupežníci
Celá mayská literatura
Tak rázem shořela
Ve jménu Satana
Ďábla Ne však anděla
„Umělecká díla
Roztavit na zlato!“
Loupení nás bílých
Křesťanů je svato!

STŘEDOVĚKÁ INKVIZICE

Středověká inkvizice
Ochránkyně lásky vize
Lásky přímo křesťanské
Opojení nešťastné
Ochránkyně pravé víry
Štvanice na podivíny
Pálení závadných knih
Mučený se přiznat stih
Soud usvědčil kacíře
Po krutém mučení
Přiznal se k nevíře:
,Nedokázali jsme mu nic
Ale přiznal se ke všemu...,
Upálení na hranici
Inkviziční menu
K tomu konfiskace majetku
Nedoplatí prelát ni špetku
Na ten divný proces
Kacíře konec
Španělská inkvizice vzor
Rozdrtí páter Koniáš český vzdor!
(počátek 18. století na Šumpersku)

„SVATÝ JANE Z NEPOMUKU..."

Karlu Havlíčku Borovskému
„Svatý Jane z Nepomuku
Dej pryč od nás svojí ruku
Dal-li by nám Bůh co tobě
Shnil by český národ v hrobě!"

NECHÁPALI KARLA HYNKA MÁCHU

Nechápali Karla Hynka Máchu
Jeho smrtí předčasnou utrpí ztrátu
Probouzející se česká kultura
Věc česká národní sice neusnula
Však situace byla stále špatná
Básnická Máchova sloka strašná
Stavovský český stát zašlý
Habsburk ho ukrutně praštil
Romantická báseň - epos Máj
Zašifrovaný zašlý háj
Hrdý vůdce povstalých českých stavů
Jež byl též na Staroměstském předán katu
S šestadvaceti dalšími surově popraven
Aby český stát líp skryla zem
Tajuplný hrůzný příběh
Při němž měšťák začne kvílet
Šifrované romantické obrazy
Nechyběly v nich podrazy
Podraz trochu netypický
Nechápali literáti historici
Nechali Máj v zapomnění
Za dvacet let s potěšením
Básnický skvost
Zlatý klenot
Základní odkaz Máje nechápali dál:
„Byl pozdní večer. První máj...“
Zatímco v Česku nechali
Upadnout v zapomnění
V Polsku vyvolal veliký
Romantik pozdvižení
Generace odchovaných
Adamem Mickiewiczem
Hlásaly: „Osvobodíme zem!
Na porobu si nezvyknem!“
Šli z povstání do povstání
Jež neměla šanci
Pokud je nepostříleli
Stali se z nich psanci

BÁSNÍK SÁNDOR PETŐFI

Básník Sándor Petőfi
Ve vojenské hodnosti
Jen uherskou revolucí žije
Svůj slovenský původ skryje
Po rodičích Slovák
Revolucionář
Revoluční romantik
Dosti toho napsat stih
Maďarsky verše píše
Maďarsky prosadí se spíše
Revoluci v maďarské armádě
Ač jeho vlast má namále
Maďarská buržoazní revoluce
Proti Vídni
K Slovákům Chorvatům:
„Národně chcípni!“:
„Maďarsky budete se učit!“
„Jazyky vaše mučit!“
„Maďary budete poslouchat!“
Revoluce se porouchá
Slováci povstanou
Za svou rodnou řeč
Hluchý básník Petőfi
Slibuje Vídeň volnější klec
Legendu maďarského povstání
Přesila carských vojsk uchvátí
Povstání dostává nejednu ránu
Padne v bitvě u Segešváru
(31. 7. 1849)
Pohřbí ho neznámo kde
Slovensko dál odrané
Maďary i Rakušany
Nešetří Slovany

NEMĚLI TO LITERÁTI VŮBEC LEHKÉ

Neměli to literáti vůbec lehké
Milovat vlast sic nebylo trestné
Přesto Adam Mickiewicz v emigraci
Podpořil listopadovou vzpouru gratis
Alexandr Puškin poslán
Nuceně na Krym
Důstojník:
„Vyzývám tě na souboj!“ Bim!
Smrtelně velkého básníka zraní
Lermontova v souboji též
Někdo zabil
Podělal si to prý básní:
„Smrt básníka“
Carský dvůr v ní intrikoval
Na smrt Puškina
Karel Havlíček Borovský
Při internaci v Brixenu
Těžce si podlomil zdraví
Čeští literáti pište mu
Nakonec ho pustí
Domů rychle zemřít
Boj za svobodu spravedlnost
Národ je prý hřích
Josef Kajetán Tyl
Zemře ve veliké bídě
O jaké vypaseným nesní se
V bídě zemře i Božena Němcová
Před bídou se neschová
(listopadové povstání v ruském Polsku 11. 1831 – 12. 1832, Puškin zemřel 27. 1. 1837, Lermontov 27. 7. 1841, Borovský 29. 7. 1856, Tyl 11. 7. 1856, Němcová 21. 1. 1862)

PRVNÍ ZNÁMÁ ČESKÁ KOLABORACE

První známá česká kolaborace
Bídy štace
Vůdce známé revoluce
Měl veliké klady
Po její porážce zavřeli ho
Když po propuštění
Nechtěl zemřít hlady
Donášel co bylo vesměs známo
,Neublížil nikomu!, zapsáno
Když se to po čase provalilo
Vykonal vlastenec český dílo
Pomsty přímo posvátné
Zostouzení závratné
Zlámat mu pořádně vaz!
,Ach! Ach! Ach! Ach! Ach!,
Zemřel v bídě takřka zapomenut
Jen hrstku dělníků chytil rmut
(jako první byl u nás vylustrován a z vlastenecké obce vyobcován v roce 1872 Karel Sabina, jeden z vůdců a obětí buržoazně demokratické revoluce 1848-49)

JSOU BÁSNICI NEZÁVISLÍ

Jsou básnici nezávislí
Tak je mocní prokleli
Dovolili si odmítat
Sen o jejich prdeli
Neocení žádné maso
Připravené na kmínu
Dovolí si opěvovat
Rozloženou mršinu
(Charles Baudelaire 1857)

RAKOUSKO UHERSKÉ VYROVNÁNÍ

Rakousko uherské vyrovnání
Slovenské národní zoufání
Maďaři ruší slovenská gymnasia
Slovenština se i doma tvrdě stíhá
Program tvrdé maďarizace
Slovák Chorvat je prase!
(1867)

NA TAPETĚ VLASTENČENÍ

Na tapetě vlastenčení
Skončil Tomáš Masaryk
Na veliký literární
Podvod si nezvyk
Ne a ne a ne!
Rukopisy nejsou pravé!
Jenom zrádce udělat prý
Smí takový malér!

(1886)

„NAPSAL TOHO PYRAMIDU!“

„Napsal toho pyramidu!“
Kladli mu smrtelnou vinu
Že překážel jejich
Mladým talentům
Mladí čeští básníci ho
Poslali ke všem k čertům!
(Jaroslava Vrchlického 90. léta 19. století)

„AUTORA SLEZSKÝCH PÍSNÍ ZATKNOUT!“

„Autora Slezských písní zatknout!
Za buřičství ho postavit před soud!
Odsoudit nejlépe na smrt!“
Kdo je ale básník Petr Bezruč?
(1899)

VELKÁ VÁLKA

Velká válka
Velké tavení zvonů
Ve jménu vítězství
Našich kanonů!
Velká válka
Občas odstřel památek
Dostane-li se do palby
Není cesty nazpátek
(1914-18)

MÁME PRÝ BÝT RÁDI

Máme prý být rádi
Že nám vládnul císař pán
Ač rozpoutal jatek pláň
Obřích jatek první světové
I na Čechy pálí olovem
V každé obci památníček obětí
Válečná smrt si brzy přiletí
Pro básníka Františka Gelnera
Na pochodu vyčerpaný padl
Pak ho smrt semlela
(na Haličské frontě nezvěstný od 13. 9. 1914)

VRÁTIL SE JAROSLAV HAŠEK Z RUSKA

Vrátil se Jaroslav Hašek z Ruska
Nenávistí pravičáků republika pukla:
„Ten ožrala sloužil v Rudé armádě
Za to musí viset na konopném špagátě!“
Štvanice. Štvanice. Štvanice. Štvanice
S Haškem se přec popravuje levice
Žižkovská dělnická republika Haškovi zbyla
Ač v Rudé armádě mu alkohol nic neříkal
Jako rudý komisař se ho nikdy nedotkl
V marasmu buržoazní republiky od koltů
Začíná zas velmi rychle chlastat
Prý by mohl velký malér nastat
Začíná psát Dobrého vojáka Švejka
Hejno potrefených hus hlasitě kejhá
Hašek se stěhuje na Lipnici
Podlomené zdraví ho drtící
Švejka už dokončit nestihl
Dělali by z něj i mršinu
I tak se stal Švejk dílem světovým
Z kohorty kritiků zůstal jen prach a dým
(zemřel 3. 1. 1923)
Svoboděnka svoboda
Nejlépe pro kokota
Protože ho převyšuje
Na věky ho do hovna!

PŘEDČASNĚ ZEMŘEL BÁSNÍK JIŘÍ WOLKER

Předčasně zemřel básník Jiří Wolker
Tubera si s ním zahrála krutý poker
Ve věku pouhých dvaceti čtyř let
Nedovolila mu jít vpřed
(3. 1. 1924)

BOHUŽEL PLATÍ TO I PRO TEBE

„V životě zemřít není nic nového
Však mnohem těžší je život vytvářet!“
(Vladimír Majakovskij Sergeji Jeseninovi, který spáchal sebevraždu 28. 12. 1925)
Bohužel platí to i pro tebe
Svědkem šedivé nebe
Platí to pro každého
Člověka poctivého
Trojnásob to platí
Pro pěvce revoluce
Jež dávala svému lidu
Stále více…
(4. 4. 1930)

HOŘÍCÍ HRANICE KNIH

Hořící hranice knih
Právě tištěných i starých plných pih
Nevidíte středověkou inkvizici
Hořící hranice nacistickou vizí
Převýchovy německého národa
Před nacisty se nikdo neschová
Německá kulturní elita v emigraci
Většina kulturních pracovníků
V kolaboraci
(Německo 1933)
„Když slyším slovo kultura
Sahám po revolveru!“

POPRAVÍ FRANKISTÉ BÁSNÍKA

Popraví frankisté básníka
Frederika García Lorcu
Nebude nikdo kecat
Do fašistického spolku
Do povstání proti Španělské republice
Hromady zabitých zdobí ulice
Občas se svrhne bomba do dětí
Bezpočet fašistů obětí
(F. G. Lorku zastřelili 19. 8. 1936)

KŘIŠŤÁLOVÁ NOC

Křišťálová noc
Nacistický lov
V nacistické Třetí říši
Krev Židů prýští
Každá pátá synagoga v plamenech
V zabraných českých Sudetech
Vypálená každá třetí synagoga
Sudeťáci zašlápnou prý
Líp Židy do hovna
(9. / 10. 11. 1938)

MARINĚ CVETAJEVOVÉ

Evropa zešílela už v roce 1914
První světová válka
V krutostech kabrňák
V zabíjení lidí láme rekordy
Použit chlor Tankové akordy
Propuká Říjnová revoluce
Občanská válka hřmí v proluce
Bez slitování
Bílý teror. Rudý teror
Hladomor je netvor
Smrt táhne ruskou plání
Nakonec utíkáš na západ před ní
Kulhající demokracii
Nejednou podobnou mafii
Tam však nacismus časem sní
Mrazivý vítr duje
Z temné nacistické sluje
Utíkáš zpátky do Ruska
Nacistická horda se vrhla
Po dobití většiny Evropy
Na Sovětský svaz
Rychlý postup nacistů
Se neměl stát
Nacistický Wehrmacht
Postupuje k Moskvě
Naděje zaklety v kostce
Osobní problémy převeliké
Poema konce – moře slz rozlité
I když těžký život není sranda
Řešením nemůže být sebevražda
(31. 8. 1941)

VRAŽDÍ NĚMEČTÍ NACISTÉ ČESKÉ LITERÁTY

Vraždí němečtí nacisté české literáty
Utrpí kultura česká veliké ztráty
Karla Čapka po Mnichovu uštvou čeští fašisté
Přesto ho po okupaci přijdou zatknout nacisté
Popravčí četa připravena
Srazí německá sanitka básníka Jiřího Ortena
V nemocnici zakázáno ošetřovat Žida
Než dojedou do židovské Orten už nedýchá
Ač i pro něj staví plynové komory
Nacistické koncentrační tábory
V Mauthausenu utýrají němečtí fašisté za šera
Známého českého písničkáře Karla Hašlera
Vladislava Vančuru popraví za heydrichiády
V Protektorátu nacisté velmi krutě vládli
Stáli nad všech Čechů životy a smrtí
Bedřicha Václavka popraví s chutí
Julia Fučíka oběsí na struně kytary
Konali nacisté každý den popravy
Pro Karla Poláčka plynová komora
Nakonec se u něj tato smrt nekoná
Nakonec ho zavraždí až na pochodu smrti
Ti co neměli sil dál jít postříleli s chutí
Josefa Čapka umoří v samém konci války
Dodnes neznáme podobu Josefa oprátky
(Karel Čapek zemřel 25. 12. 1938, zatknout ho přišli 17. 3. 1939, Jiří Orten zemřel 1. 9. 1941, Karel Hašler 22. 12. 1941, Vladislav Vančura 1. 6. 1942, Bedřich Václavek 5. 3. 1943, Julius Fučík 8. 9. 1943, Karel Poláček 21. 1. 1945, Josef Čapek v dubnu 1945)

MLADÍ ČEŠTÍ KATOLIČTÍ BÁSNÍCI

Mladí čeští katoličtí básníci
Spřáhli se s nacisty
(po 15. 3. 1939)
Rdousícími český národ
Pár podivných náhod
Za pár mrzkých výhod
Všechno zlé na východ
Po osvobození se tuze divili
(po 9. 5. 1945)
Revoluční soudy na ně zavyly
Oni prý jen rozvíjeli svůj talent
Nad českým národem pronášeli:
„Amen!“

ZA VÁLKAMI ZŮSTÁVALY

19. 1. 2015
Za válkami zůstávaly
Vesměs ruiny
Nejedna památka nevrátí se
Do naší krajiny
Válka druhá světová
Polsko sraženo na kolena
(9. 1939)
Nacisté krutí
Šiřitelé smrti
Vyvražďovatelé Židů Slovanů
Poraženi od ruských pohanů
Hnali je Rusové od Moskvy
Až do Berlína
Po nacistech zůstávaly ruiny
Hory mrtvých
Krvavá špína
„Za Varšavské povstání
Město se zemí srovnat!“
Mohly Rudá a Polská armáda
Jen ruiny dostat
(17. 1. 1945)
Nacisté se opevnili v Malborku
Ukuli válečnou portmonku
Dvouměsíční bitva o Malbork
(1. – 3. 1945)
Boj! Boj! Boj!
Kulometů štěkot
Granátů pleskot
Rozpadá se kostel
Vojenský fortel
Malbork se mění v ruiny
Nebude chloubou krajiny
Ruiny Malborku dobila
Armáda Rudá
Obnovovat Malbork
Práce tvrdá
Na desítky let
Bránil se zde kazisvět
Nejčernější
Polský úsvit zdejší
Obnova – desítky let
Haknkrajc kazisvět
Na ústupu zapálili
Němci zámek Mikulov
(22. 4. 1945)
,Chtěli jste ho Moraváci
Máte ho!,
Zapálili ho nacisté
S množstvím památek
Ukradené prý nevrací
Nikdy nazpátek!
Krásný zámek se sbírkami
Komplet vyhořel
Hrdí Češi Moraváci
Obnovili jej...

ČESKÝ BÁSNÍK KONSTANTIN BIEBL

Český básník Konstantin Biebl
Napsal svou poslední sbírku
,Bez obav,
Poslední sbírku života oslav
Však těžko se bez obav žije
Když těžká choroba pikle kuje
S nejbližšími si špatně rozumí
Revoluce vráží do trní
Nakonec spáchá sebevraždu
Byť se měl bít za pravdu
Až do konce
Život někdy chutná hořce
(11. 11. 1951)

ZLATÝ HŘEB KOLABORACE

Zlatý hřeb kolaborace
Nacistická okupace
Převeliký teror
Na umělce netvor
Mnoho českých pracovníků
Kultury
Nechávalo si srát do huby
Za pár výhod prodávali čest
Bylo těžké těžký úděl nést
Bylo těžké na nacisty
Používat prak
Většinou však neprodali
Českou vlast
(1939-45)
Zlatým hřebem kolaborace
Socialismu štace
Později nazvaná
Podivně komunismus
Leckterý umělec tehdy jásal
Dnes prý to byl hnus
Nejeden umělec
Bral metály všeho druhu:
„I takto se živit budu!“
Po státním převratu
Mnozí koktali
Že jim bolševici
Silou nacpali
Tituly i tučné honoráře
Ožírali se jak zákon káže
Neb je vždy museli
Přijmout
Jinak mohl jejich talent
Chcípnout
Ač chcípnul až
Po vítězství pravdy lásky
V nové době lepili si
Pásky přes oči
Demokracii si tak
Snáz ochočí
Změnili se
Ve skutečné kolaboranty
Na malé ubohé parchanty
(po 17. 11. 1989)

BOURÁNÍ PAMÁTNÍKŮ

Bourání památníků
Stěhování soch
Do depozitáře
I roztavit na kov
Nejen český národní sport
Tehdy se nehází jen dort
Pro oběti často není návratu
Zvlášť po každém státním převratu
A co jsme jich ve dvacátém měli
Poklidných i s děly
Že šlo o špičkové umělecké dílo?
Chruščovičky nad Vltavou
Jsou dnes naše sídlo!
(nejen k odstřelu pomníku Stalina v Praze na Letné v listopadu 1962)

ZŘEJMĚ JEN NEŠŤASTNÁ NÁHODA

Zřejmě jen nešťastná náhoda
Mladého básníka zaprodá
Jedné noci otráví se svítiplynem
Uvolnění - plynem zhynem!
(Václav Hrabě 5. 3. 1965)

„SPISOVATELÉ - SVĚDOMÍ NÁRODA!"

(z usnesení 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů 27. – 29. 6. 1967)
„Spisovatelé - svědomí národa!”
Elita nebo kohorta?
Některý literát svědomí nemá
Drahá je mu sláva tvrdá měna
Za peníze napíše cokoliv
I co si slušný nemůže dovolit
Také svého učitele oholí
Poplive i své nejbližší okolí
S klidným srdcem poplive svou vlast
Hlavně že má na děvky a chlast

21. SRPEN 1968

Pražské jaro zastavily tanky
Naděje šalby
Písničkář Karel Kryl v emigraci
Nejen Marta Kubišová
Ztrácí uměleckou štaci…

MILÝ HOCHU UKÁŽEME TI

Milý hochu ukážeme ti
Svatostánek století
Kavárnu kde se schází elita
Spisovatelů básníků herců
Elita tam ráda pobývá Divil jsem se dost
Kouřilo se tam moc
Pro kouř nebylo moc vidět
Mé plíce začaly kvílet
Udělalo se mně nevolno
Naše kulturní elita?
Zkouřené storno!
(kavárna Slávie v Praze poč. 70. let)

KULTURA ROZVOJE

Kultura rozvoje
Na nožů ostří
Velkolomy přehrady
Vesnic lovci

NEJPRVE PINOCCHET SVRHNUL

Nejprve Pinocchet svrhnul
Zákonnou chilskou vládu
Zavraždil prezidenta Allendeho
Přeťal v zemi parlamentní dráhu
Rozpoutala chunta v Chile teror
Tisíce lidí zavraždila
Národní stadion v koncentrák
Změnil chunty netvor
Umlátil i písničkáře
Viktora Jaru
Popravovali bez soudu
Po svém právu
Básníka Pabla Nerudu
Vražděním uštvali
Pokud mu na nátlak
Lékaři jed nepodali
(11., 16. a 23. září 1973)

PROŠVIHL JSEM

Když jsem kráčel
Nerudovou ulicí
Nekoketoval jsem s opicí
Prošvihl jsem
Literární undergrand
Hrál se tam maličký faul
Cigaret kouř
Se valil z hospody
Nehořelo tam
Někdo ležel pod schody
Ten podnik se mně zdál
Podezřelý
Přitom tam prý seděl
Literární celý
Český undergrand
Zahrál na mě pivní faul
(80. léta)

NECHTĚLI HO ZVÁT NA AKCE

Nechtěli ho zvát na akce
Alkoholové seance
Provázely ho
Na každém kroku
Pár piv zpráskal
Opil se trochu
Nebyl s to zazpívat
Jedinou písničku
Odešlo publikum
Smutně při měsíčku
(Wabi Ryvola nejen v květnu 1985)

Ostatní tvorba Jana Zemana publikovaná v Divokém víně:
DV 98/2018: Opijí se na Vikárce a další
DV 97/2018: Československá apokalypsa
DV 96/2018: Umělecká avantgarda a další
DV 95/2018: Starý zámek se zbourá a další
DV 94/2018: Když památky pláčou
DV 93/2018: Arménci prý mohou a další
DV 92/2017: Občanskou společnost a další
DV 91/2017: Na kulturu nejhůř válka a další
DV 90/2017: Velká balada o mešitě Al-Númí
DV 89/2017: Umělec by měl umět... a další
DV 87/2017: ***
DV 86/2016: Balady o kulturních památkách 2
DV 85/2016: Balady o kulturních památkách
DV 84/2016: Balady z kultury po roce 2003
DV 83/2016: Špatné je urážet boha
DV 82/2016: Úryvek
DV 81/2016: Ekologické balady ze světa
DV 80/2015: Ekologické balady ze světa ze starých dob
DV 79/2015: Balady z kultury 1989-2003
DV 78/2015: Husitská revoluce 1419 - 1436
DV 77/2015: Československo 1938-45
DV 75/2015: Pohyblivá obluda Franz Kafka a další
DV 74/2014: Musí býti hodně tvrdý
DV 73/2014: Stařičká vrba
DV 71/2014: Svatá umělecká čtveřice
DV 68/2013: Moravský kras
DV 10/2011: „Svobodu Tibetu!“ a další