na další stranu
Jan Zeman
Balady z kultury 1989-2003
NEJEDEN UMĚLEC
Nejeden umělec
Zvučného jména
Po státním převratu
Podivně sténá
Že musel kolaborovat
S tehdejší mocí
Pevně prý věřil
Že si ji ochočí
Rozvrátí zevnitř
Do její přízně
Se musel vetřít
Brát plat tučné honoráře
Děkovat za umělecké stáže
S nadšením brát umělecké tituly
Rozvíjet své chlastací umy
Na důkaz toho veřejně
Spálí rudou knížku
Vrátí titul národní umělec
V novém v uměleckém dílku
Za svobody vypotí jen brak
Čtenářům divákům vytře zrak
ABY SAMETOVÁ REVOLUCE
Aby sametová revoluce
Byla slavná
V Bratislavě u kolejí vzplála
Knižní díla vadná
Studentská revoluce: ,Hurá!,
Nebo jen ostudy fůra
(1990)
O MRTVÝCH JEN DOBŘE
„Teď Magor zase v base sedí!“
(Egon Bondy, 6. 1989)
Pozvat ho je riziko
Mívá vždy dost vypito
Obvykle někoho zrube
Pořadatel letí z kůže
Vzácný host se začne prát
Prý ho někdo začal srát
Statečně bojuje s komunismem
Po každé si z láhve přihne
Opilý se tvrdě bije
Přivolána policie
Všichni blbí On velikán
Po převratu klad pro bulvár
Po převratu zašlapat do země
Poezie znamení temné
Nelze na ní vydělat!
Takže ji ignorovat!
Podobně dopadli básníci
Prý jen pitomí snílci
Jenom básník
Ivan Jirous Magor
Bývá dáván novináři
Za vzor
Bývá často v novinách
V rozmanitých koninách
Nepíší o jeho básních
Píší jak pan básník řádí
Co kde ztropí
S kým se pere
Koho pošle do prdele
BOJUJE ZA ČESKOU LITERATURU
Bojuje za českou literaturu
Čím dál víc
Na srazu literátů
Udělá striptýz
Starou konzervou
Se rýpne do hlavy
Svobodné
Demokratické oslavy:
„Jak tím literatuře prospěje?“
Táží se novinářské závěje
Páni z televize si rádi smlsnou
Nebozí občané na to juknou
Zač utrácí se výnos daní jejich
Do vosího hnízda píchl prevít:
„On tu zůstal někdo
S vlastním názorem?
Jako rakoviny nádor
Přikryje ho zem!
Porazit! Vyřezat! Zničit!
Levice nesmí víc vzklíčit!“
(Magor na hradu Bítov 1995)
Velmi často beze studu
Za českou literaturu
Bije se básník
Hrubec Opilec Rváč
Rve se s kdekým
Hrozně rád
Rád se obnažuje
Na veřejnosti
Najde se i nepřejícník
K zlosti!
AČ STATEČNĚ PADNUL
Ač statečně padnul
V boji
S nacistickou zrůdou
V pankrácké věznici
Napsal potají
Reportáž
Stala se můrou
Nejen německým nacistům
Ve válce poraženým
Též všech zbabělců zrádců
Charakterů pokřivených
Doma i ve světě
Ji čtou s nadšením
Nejslavnější česká kniha
Za lidskost a mír
Když se pohrobci nacistů
Dostanou u nás k moci
Nevzdělaní arogantní
Pravicoví hoši
Rozpoutají štvanici
Na Julia Fučíka
Vymažou ho prý lidem z hlav
Prevíta!
Psal o stávkách
O střelbě do stávkujících
Oslavoval Sovětský Svaz
Na místo her pivních
Vyhazují
Mu knihy z knihoven
Byl prý zrádce
Tak s ním do hoven!
Strhávají mu sochy
Přejmenovávají ulice
Znají celou abecedu
Nenávisti:
„Zkurvit vše!“
Že se našli rebelové
Dokázavší slavné
Reportáže pravost?
Budou dál naň kydat
Fůry hnoje
Národu hodí
Ohlodanou kost!
(8. 9. 1943, po 17. 11. 1898, 1995)
VELKÝ ČESKÝ LITERÁT
Agatě Źochowské
Velký český literát
Je prý zralý na špagát
Trpaslíci nemají ho rádi
Štěkají na něj šakali malí
Čtenáři ho však dál čtou
Zemřel
Převrat:
„Do prachu zašlápnout!“
„Na věky setřít!“
„Odsunout do zapomnění!“
Nelze rakev zavřít do vězení…
(Jiří Šotola 8. 5. 1989, jaro 1990)
VELKÁ HAVLOVSKÁ
Kasi Bartoszewské
Velká havlovská
Kulturní revoluce?
Na básníka Karla Sýse
Obrovská štvanice
Že je velký Čestný?
Tím hůř pro něj!
Jako nebezpečnou šelmu
Ho po Praze honěj
Na básníka nejen v Praze
Rozpoutána štvanice
Mohl by jim zacloňovat
Arogantní palice!
Přišla Polka na stáž
Na Karlovu Univerzitu
U literatury české
Narazila na štiku:
„Básník Karel Sýs?
Ten nebásník totality
Bude pověšen!
Neříkejte...
Český národ
Tím nebude otřesen!
Peklu propadnou
I jeho kumpáni!
Česká poezie?
Bůh s námi!“
(2. 1990)
OTEVŘELI TREZORY
Otevřeli trezory
Moc toho v nich nebylo
Za to hodně filmů knih
Do nich přibylo
Otevřeli šuplíky
Byly vesměs prázdné
Jenom Egon Bondy
Měl v nich krásné básně
Hry Václava Havla
Zůstaly v trezoru
Vyjít s nimi na veřejnost
Bylo by na pohromu
Obraz velikána
Se nesmí rozplynout
Jak fata morgana
Podvod nesmí zahynout
(1990)
NATÍRÁNÍ TANKU NA RŮŽOVO
Sláva! Sláva!
Televizní kamerou se
Na vědomí dává
Poslanci pravice pilno mají
Natírají
Smíchovský tank
Hrají divný bank
Symbol našeho osvobození
Musí zničit
Chtějí nás přece
S pohrobky nacistů smířit
Nebylo by prý tak špatné
Zůstat v Třetí Říši
Nutno naplivat na
Odkaz
Tři sta osmdesáti tisíc
Našich obětí nacismu
Ve jménu hlouposti
Antikomunismu
O odkazu padlých
Rudoarmějců nemluvě
Pravda musí dostat
Po hubě
Výbory Federálu
Neusnášeníschopné
Neb poslanci mysli kopné
Natírají tank na růžovo
Když výbory končí
Natírání hotovo
(5. 1991)
Jinde účtovali
S památníky rázně
Osvoboditelský tank
Se hodí náhle
K roztavení do hutí
Ve jménu zlé vůle
Nebylo vyhnutí
Někde jenom z památníku
Odsekali rudou hvězdu
Zasela prý nejen u nás
Moc červivou setbu
Asi nás měl Hitler poslat
Do plynové komory
Za pět minut by tam byli
Se všemi už hotoví
Z PAMÁTNÍKU NA VÍTKOVĚ
Z Památníku na Vítkově
Vyhodí desítky uren
V Česku průjem
Ostatky velikánů v urnách
Nemají nikoho
Odmítnou je
Pražské hřbitovy:
„Ostatky bolševiků
Na hovno!“
Prý ať je vyhodí
Třeba na skládku
Odmítnou komunisté
Uren oprátku
Vytvoří ve svém sídle
Místnost pro ně
Odpočívat
V ní budou let hodně
(90. léta)
Z PROJEVU MINISTRA KULTURY ČR
„Obce si musí rozhodnout
co rozumí místní kulturou
zda divadlo kino či kanalizaci..."
KULTURNÍ POLITIKA?
Kulturní politika?
V Česku na hovno!
Pár miliard utracených
Někdy i na porno!
Dotace se rozdělují
Podle známostí
Skutečné umělce
Mlátit do kostí!
BÁSNÍK PAVEL KOHOUT
Básník Pavel Kohout
Má rád pravdy chomout
V mládí opěvuje
Gottwalda Stalina
Pražské jaro
- jiná víra dříve tajená
Opěvuje
Alexandra Dubčeka
Vírou v pražské jaro
Se prý načeká
Ve stáří opěvá
Václava Havla
Chameleonská madla
Nebyl zdaleka jediný
Chameleonské šediny
Jsou v kotlině české v módě
Změní se jen předmět v ódě
Také předmět zatracení
Ze změn barev neznavení
Odstřelit každého
Kdo stojí v cestě
Skutečné umění
Zašlápnou lehce
(1953, 1968, po 17. 11. 1989)
VEDL LÉTA POŘAD ZELENÉ PEŘÍ
Vedl léta pořad Zelené peří
Mladým básníkům v něm měří
Jejich básně tak i tak
Moje básně nechtěl znát
Teď v čase svobody
Kultury pogromy
Kdejaké dotace se ruší
I pořad Zelené peří škrtí
Říká mně jeho hlavní autor:
„Zelené peří ruší peněz faktor...“
Pád do rukou tržní pracky
Proměňuje na odpadky
Mám prý přijmout
Tržní chomout
Na básnění zapomenout
Neb je s poezií konec
Nenadával na poměry
Dříve známý básní lovec
(1990)
DVĚ SVĚTOVÉ VÝSTAVY
Bruselský pavilon
Byl plný skvostů
Dovedných
Československých
Rukou a mozků
Vítězní disidenti
Na Výstavě nenabídli nic
Jen prázdný pavilón
Nemají co nabídnout
Jen své prázdné hlavy
Nic víc
(1958, 1990)
SATIRICKÝ DIKOBRAZ
Satirický Dikobraz
Nejdřív šéfredaktor pad
Kvalita šla dolů ach
Nákladu propad
Dotací krach
Finanční svrab
První pád
Pokus vstát
Konec
Byť nezvonil zvonec
(17. 11. 1989, 1991, 1995)
Od té doby
Karikaturisté v Česku
Svůj časopis nemají
Abstraktní svobody
Se přitom nenají
MODERNIZACE ČASOPISU
Michalu Černíkovi
Zazpívali kosi
Koupil Vlastu kdosi
Ze západní Evropy
Moderní majitel zahrozí:
„Šéfredaktorko! Zlobo! Ty!
Modernizace časopisu
Je na vašem důvtipu
Udělat z něj neurčitý patvar
Už nikdy víc poezie! Nasrat!“
UMĚLCI VESMĚS
Umělci vesměs
Usilují o krásu
Nečiní tak
Pro spásu
Svého těla
Své široké duše
Umělec krásné
Umění může
Či spíš tvořit musí
Někomu se hnusí
Absurdní dramatik
Nás vyvede ze snu
Zaseje v Česku
Červivou setbu
Hranice umění a kýče
Je prý přežitkem totality
Na umění pošle dravé
Piraně a štiky
Co občan vytvoří
Bude umělecké dílo
Ó šílená devastační sílo
Čmárají mladí
Po veřejných
I soukromých zdech
Čmárají klikyháky
I hákové kříže
To by jeden zdech
Zavádí rychle nový vkus
Odporné čmáranice
Nejsou hnus
Ale umění
Temné dunění
PŘIŠLA PRÝ SVOBODA
Přišla prý svoboda
V pojetí kokota
Počmárat zdi
Taky vlaky
Čmáranice otřesné:
,Občane, otřes se!,
Musíš se na to
Denně dívat
Kde dům stojí
Kudy vlak jezdívá
Rozpaky a zvláště děs
Nejvíce čmárala těší běs
Znechucení
Slušného občana
Možná straší i potkana
Nohsled absurdního
Dramatika špitá:
„Jen ať si národ
Na naše umění zvyká!“
(1991)
Od prý uměleckých děl
Čmáranice čmárala
K nerozeznání
Ve svobodné zemi
Všude jsou k potkání
Po letech pěkně
Opravené jádro města
Oděno do hnusných
Čmáranic těsta
Ohyzdné reklamy
Zdobí každý krok
Pachatelům střel do
Zadku brok!
Nejde to
Máme svobodu
Pro všehoschopné
Sto bodů!
VEŘEJNÝ PROSTOR
Veřejný prostor
Zamořen reklamou
Nelze si před ní
Hrát na schovávanou
Veřejný prostor
Obsadil trh
Svobodu
Do želez strh
Demokracie
Sražená na kolena
Kulturu nahradí
Braková pleva
Reklama vydá brak
Za kvalitní zboží
Kvalitní kulturu
Nejednou umoří
KUPČENÍ S NÁRODNÍM DIVADLEM
Restituují pozemek
Nové scény prý omylem
Národní divadlo
Bez zázemí omyjem
Později prodají jeptišky potají
Pozemek firmě Themos
Bude to sic pro Divadlo terno
Možná dostane i výhost
Nemáme mít prý zlost
Sbírají podpisy
Aby stát vykoupil
Co mu patří
Ať si řád svaté Voršilky
A firma Themos
Kapsu namastí!
(1990, 1993)
NABÍZÍM SBÍRKU BÁSNÍ
Nabízím sbírku básní
V knihkupectví
Tržní sobectví
Obvykle říkají:
„Básně nebereme!"
„Nebereme!"
„Básně ne!"
„Naše knihkupectví
Nevykupuje nic
Jsme v dluzích!"
Arbesovo knihkupectví
Na Chodově zrušeno
Jinde mají zavřeno
Český spisovatel
V restitucích pad
„Mladý pane
Bereme jen brak!"
Usměje se mladá
Prodavačka
Netušil jsem
Že je poezie sračka
„Sešitek ne!"
„Jeden kus od vás koupíme!"
„Jedině do komise!"
Štika na nice:
„Cože?
Nabízíte básně?
Ven!
Básnickou veteš nevedem!"
(9. 1993)
NA SBÍRKU BÁSNÍ
Na sbírku básní
Dá půllitr piva
Položí vedle
Něco kuřiva
Kulturní revoluce
V praxi
Básnickou sbírkou
Praští
Kohosi po hlavě
Vypadá ohavně
Ten pán i ta sbírka
Oboje odpíská
Na místě ubrusu
Sovětská vlajka
Čistí o ní boty
Tabáku fajfka
Drobet od cigaret
Propálená
Drobet politá
Ušpiněná
Svoboda ulitá
Kultura poblitá
Svoboda
Ve sprostotě
Nablijí prý
Holotě
KRÁL ČESKÉHO UNDERGROUNDU
Král českého undergroundu
Mnohým je pro srandu
Mnozí ho mají za blázna
Novodobá šaškárna
Filosof a básník Egon Bondy
S režimem vždy na kordy
Po protiústavním rozbití
Československa
Když moc v Česku uchvátila
Reakce temná
Emigruje na Slovensko
Ve zmrzačeném Česku
Se žije
Nevymytým hlavám
Těžko
(1993)
NAD UMÍRAJÍCÍM KARLEM KRYLEM
Dvacet let říkal:
„Vrátím se do vlasti
Svobodné
Demokratické..."
Marně
Místo toho padnul do pasti
Československo podvodné
Listopadové povodně
Jak krve na Marně
Msta a zlatá modla
Statisíce omámí
Vodopád zklamání
Pád milované vlasti
Do propasti
Nezvrátí
V emigrantské pasti
Dech se mu krátí dnes
Na místo Československo
Podvodníků
Tisíc sto a Česko
K tomu jeho bojkot
Na řece Moravě
Pohraniční pes
(zemřel 3. 3. 1994)
ODSOUDILI AKTIVISTY
Odsoudili aktivisty
K trestu smrti
Nigerijští vládci krutí
V trapné soudní frašce
Mimořádný vojenský soud
Zasedal jen krátce
Dal slušnosti lekci
Vynes absolutní tresty
Bez možnosti odvolání
Zbytečná přiznání
Dvou korunních svědků
Úplatných zmetků
Podplacených
Firmou Shell
Která klidně vytěžuje
Ogoniů šelf
Vláda je s ní jedna ruka
Delta řeky Niger puká
Pod těžbou ropy
Rozhodné kroky
Vlády krutých trestů
Za pár protestů
Armáda na Ogoniů zem
Pal do živých:
,Sem! Sem! Sem!,
Tisíc mrtvých civilistů
Za čtyři z nich soud fašistů
Udělí devětkrát trest smrti
Česká demokratická
Média mlčí
(Ken Saro-Wiwa, spisovatele, ekologa a obhájce lidských práv a osm jeho spolupracovníků odsoudil zvláštní vojenský tribunál nigerijské vojenské diktatury k trestu smrti 31. 10. 1995. Přes rozsáhlé protesty světové veřejnosti byli 9. 11. 1995 popraveni.)
ČESKÝ JAZYK ZAPLAVILI
15. 8. 2015
Český jazyk zaplavili
Množstvím germanismů
Líbezná rodná čeština
Přežitkem starých spisů
Změnili vícekrát
Pravidla českého pravopisu
Nekomplikovat mršení
Češtiny patří
K modernímu hitu
Návrh na vydání zákona
O státním jazyce ČéeR
A o jazycích národnostních menšin
Byl prý div ne zločin
(Jiří Hájek a kol. 18. 12. 1995)
Smetli ho poslanci pravice
Nebude jim strašit na nice
Návrh zákona
Na obranu jazyka
Se rázně zamítá
Jazyka českého
Mateřského
Přežitého
Se rázně zamítá
Nacionalistická
Komunistická
Netržní
Manýra
Můžete ho
Hodně mrvit
Kdyby čeští
Obrozenci
Nebláznili
Byl by dávno
Mrtvý!
ZE SLAVNÉ ČESKÉ SPISOVATELKY
Ze slavné české spisovatelky
Zas dělají Němku
Byť úřední záznam říká
Narozena Panklům
Českému kočímu
A české služce
Božena Němcová
K čertu jít může
Velká spisovatelka
Vzejít prý nemohla
Z obyčejných lidí
Pro její lidovost
Měšťák nesnáší ji
Heslo nové doby:
„Německé okovy!“
V německou a
V americkou řiť
Každý musí chtít!
VELIKÝ LITERÁT BOHUMIL HRABAL
Veliký literát Bohumil Hrabal
Velkou citlivostí nadán
Měl vždy prosté lidi rád
Byť některý si zasloužil
Leda facek pár
Spisovatel Bohumil Hrabal
Nedělal nikdy kravál
Pro nějaké to příkoří
Za socialismu
Píše rád i: „Rád si přihnu!“
Bude se mít lépe
Po vítězství pravdy lásky?
Nejen s lety přibývají vrásky
Stáří nemoc nepotěší
Skutečnost jak horor běží
Odletět tak do svých snů
Při krmení holubů
Vypadne jednoho dne
Z okna nemocnice
Na následky zemře
Značný pel mel
Nešťastná náhoda
Či sebevražda?
Diskuze zde
Není sranda
Rozhodl se odejít
Předčasně ze světa?
Mezi jeho pábiteli
Příliš velká paseka
(3. 2. 1997)
LIDICKÝ RŮŽOVÝ SAD
Lidický růžový sad
Na památku české obce
Měla malebný ráz
Postříleli její muže
Jako ovce
Vypálili ji němečtí nacisté
Většinu dětí z Lidic
V Polsku otrávili
Světu se chlubili:
„Pomstili jsme
Atentát na Heydricha
Všivá se tvrdě potírá
Vypálili jsme Lidice!
Nikdo je nespatří více!“
(10. 6. 1942)
Lidický růžový sad
Nepokvete víc do krás
Oběti nacistů pokrytce nebolej
Zastaví peníze i péči o něj
Růže darované stovkou zemí
Mizí v plevelu jež sad plení
Postupně se zlikvidují
Nesouhlasy temně duní
Ubohý prý nacionalismus
Snad je prý lepší nacismus
Prý čert vem nacisty zničenou ves
Němec je náš přítel. Žádný pes!
Pravda o historii je prý nacionalismus
Levičákům i všem slušným: „Kuš!“
Nový režim nechá
Bez péče i Staré Bělidlo
Jen ať chátrá
Se rozpadá
Národní památníky
Jsou špatné bydlo!
(90. léta)
NOBELOVU CENU PRO VÁCLAVA HAVLA?
Nešlo prý o opileckou luzu
Nobelovu cenu za literaturu
Chtějí pro Václava Havla
Jehož ruka padla
Do hromady porcelánu
V literárním lánu
Nenapsala nic
I neúspěšnou Zahradní slavnost
Jiní psali víc
Za humanitní bombardování
Civilistů masové mordování
Chtějí pro něj
Nobelovu cenu za mír
Odlétá z české kotliny
Jedovatý štír
Však v Oslu jsou prý
Hluší
Za mír se prý nebojuje
S kuší
Natož bombami
S nimi je vždy
Zápas o mír
Prohraný
(jaro 1999)
„SVOBODU KOSOVU!“
„Svobodu Kosovu!
Svobodu Metochii!“
Za jejich ovládnutí
Albánskou narkomafií!
Nejprve se Jugoslávie
Rozbombarduje
Pak se Kosovo Metochie
Vojsky NATO okupuje
Pak Albánci pod ochranou
Rozpoutají masakry
Srbů Rómů
Demokratů jatky
Etnické čištění
Velké části Kosova
I kulturní památka
Se peklu zaprodá
Vypalování staletých
Kostelů klášterů
Ve jménu USA šrapnelů
Evropě za to
Dodávají heroin
Za velikou pomoc
Evropě
Cynické:
,Bídně zhyň!,
(1999)
„JSME BÁSNÍCI POSTMODERNÍ...“
„Jsme básníci postmoderní
Co v básnění bylo
Je pase
Pro nás nebude a není
Báseň nesmí
Obsahovat myšlenku
Ani rým
Ani verš
Nesmí jí rozumět plebs
Spolupráce?
E mail pošta
Internet...“
A čert
(12. 1999)
TY A BÁSNÍK?
Ty a básník?
To snad ne!
Neožral jsi se
Dnes ni jindy
Cvrnkni si do pindi!
KRÁSNÁ MOZAIKA
Krásná mozaika
Na veliké zdi?
Dílo z dob komunismu
Na veřejnosti?
Vysoké umělecké hodnoty
Inkvizitorské zlobo - ty
Musí ji rozbít!
Autorská práva proklát kopím
Na památkový zákon se vykašlat
Kritikům jasně říct: „Nasrat!“
(nejen Ústí nad Labem)
SEDÍM V DIVADLE
Sedím v divadle
Představení povadlé
Pomalu začíná
Komusi pípá
Před oponu vyjde herec
Neudělá kotrmelec
Uctivě pozdraví:
„Buďte tak laskaví
Vypněte své mobily!“
Řečeno pro debily
(1999)
MOŽNÁ BYLA KRÁSNÁ
„Originalita, Originalita
To je věc
Každý po ní touží
Když jde někdo po mostě
Proč bych nešel louží!“
(Karel Havlíček Borovský)
Možná byla krásná
Myšlenka ne spásná
Nosit velké černé brýle
Není v nich vidět na míle
Ani zblízka
Na prsty hvízdá
Jakou že má vlastně tvář?
Snad ne zralou na Pankrác!
Možná byla krásná
Myšlenka ji zmátla
Tělo si počmárat
Chce se prý ukázat
Na rukou příšera:
,Na city za šera!
Že jde ze mě
Trochu strach?
Jen ať čůrák
Vzdychá: Ach!
Není to cyklista
Jen hloupý citlivka
By na mě nesáh!,
Na tělo si nechá kreslit
Nebezpečnou příšeru
Tlamu plnou ostrých zubů:
„Já ty kolem sežeru!“
U holiče si na hlavě
Nechá dělat kohouta
Čísi úsměv
Letí rychle do kouta
Možná ňákou
Mladou slípku naláká
Možná také
Uspokojí mu ptáka
I kdyby ne
Skvělé vždy je
Když dost lidí šokuje
Na vkus se vždy obuje
Možná byla krásná
Možná chytí ptáka
Na svá velká prsa
Ať před nimi smrká
Takřka nezakryta jsou
Mohou se jí vyhoupnout:
,Koukej jak jsou veliká!,
I pro tebe ulitá
Stud nemám
Směji se slušným ženám!
Chlapcům se určitě líbí
Některý i za ní slídí
Však chlap ústa křiví
Celkem snadno vidí:
,Dobrá je jen do postele!
Jinak zdravý chlap naň sere!,
NOVÝ ŽIVOTNÍ STYL
Nový životní styl
Na ucho mobil přiložím
Žvaním do něj
Žvaním. Žvaním
Po srážce
S lucernou se svalím
Nový životní styl
Na ucho mobil přiložím
Za volantem do něj žvaním
Po srážce se stromem
Oči valím
Nový životní styl
I když prý nepil
Vulgarismy
Překoná dlaždiče
Byť ho dosti silně
Překoná mladice:
„Kurva! Píča!“ volá
Slušnost je pro vola!
„JAK JSTE MOHLI NORMÁLNĚ ŽÍT?“
„Jak jste mohli normálně žít?
Měli jste jen svobodu blít!
Přes hory a doly
Neznali jste drogy!
Znali jste jen cigarety chlast
Byli jste jen obyčejný brak!“
BÁSNĚ ZA DVACKU
„Básně za dvacku?
Klidně ti prásknu
Radši si za dvacku
Vykouřím mariánku!“
ŘÁDÍ SEKTA SATANISTŮ
Řádí sekta satanistů
Na Olšanských hřbitovech
Orgie své prapodivné
Provozuje na hrobech
Z OLŠAN MÁLEM VYHODILI
Z Olšan málem vyhodili
Hrob básníka Dyka
Lidská slušnost puká
Neměl žádné pozůstalé
Dravá tržní ruka malér
Nezaplacené hrobové místo
Nechat tam ležet básníka?
Tržní ruky pískot
V režii hlavního města
Velkým zlodějnám tleská
Odmění se hlasy voličů
Slušnost pod kytku
Kašle na vše
Jménem zisku kazí svět
Kulturní politika státu není
Neleze trhu do zelí
(90. léta)
NĚKTEŘÍ DĚDICI KŠEFTUJÍ
Někteří dědici kšeftují
S náhrobky velikánů
Nemusí dlít na hřbitovech
V rukách dam a pánů
Zpeněží je beze studu:
„Užívat si za ně budu!“
LITERÁRNÍ NOVINY
Literární noviny
Přestaly být literární
Starý věrný název
Změnil se ve zdání
(po roce 1999)
NAVŠTÍVIT LECKOHO
Navštívit leckoho
Bývá problém
Televize řvoucí
Bývá bohém
Musí rušit
Od nevidim do nevidim
A tak na sluch:
,Bim! Bim! Bim! Bim!,
Přes ní často neuslyšíš
Vlastního slova
Když neslyšíš lomoz od aut
Televize řve laškovná
Musí běžet kulisa
Z žití se snáz uniká
Telka v roli upíra
Televize
Veliký žrout času
Od listopadového převratu
Televize
Též velký žrout lidskosti
Cynismus pouští
Divákům do kostí
„Svoboda začíná tam
Kde končí signál
České televize...“
Svatá pravda
Byť je to prý pomluv
Závistníků vize
„NA TELEVIZI SE MUSÍM DÍVAT…“
„Na televizi se musím dívat
Abych měla o čem zpívat
Abych znala co se děje…“
Jak jde kdeco do prdele
Jak vybuchla bomba
Za penězi honba
,Tatatátátááá…,
Krev teče
Celebrit smeče
Nechutné skandály
Vezmou či nevezmou
Korupci do vlády?
Tisíce policistů
Hlídá hosta teroristu
Válečného zločince
Zatímco kritik
Zavřen do blázince
Kdo nevinný šel zas za katr
Kde byl zase jaký masakr
Kdo koho pomluvil
Kdo na koho sprostě vyl
Kdo dal komu facku
Kde rozbili kašnu
Vytrhl mu tašku
Vyloupili banku
Faul na branku
Jak se rozsekalo auto:
„Funebráku sbal ho!
Už se ti nechce smát
Hrdinou je prý vrah!“
TELEVIZNÍ KRIZE
Televizní krize
Mafiánská vize
Televizních pučistů
Špinavých puristů
Žádný není přece tele
Od nového ředitele
Slyší jasnou zprávu:
„Rozkrádačkám zatnu
Tipec!“
Šmitec!
Nelítostná štvanice:
,Svobodu vepřům v žitě!,
Žádný není přece tele
Uštvou zlého ředitele
Neb jim řek:
„Rozkrádačky - tak to ne!“
To se přece nedělá!
Tak se zlý šéf oddělá
Musí platit tvrdý fant
Štvanice. Infarkt
Obejdou se bez patosu
Lijí splašky na kapotu
Auta jeho zástupkyně
Je prý také velká svině
Neb je také nechce
Nechat krást
Veřejné peníze brát
Rozkrádat pro sebe
Za pomoci nebe
Energická dáma
Za zákonem stála
V onu těžkou chvíli
Mafie Kavčích hor šílí
Se spacákem demonstrovat
Přišel také Ruml
Vytlačen byl od koryta:
„Domáhat se budu!“
Předvedou kultury vrchol
Splašky na kapotu auta
Nové šéfce sprchnou
Vítejte ve středověku
Sudy splašků v hradní metu!
(2000 / 01)
BALADA O CIRKUSU
Cirkus
Kuš
Z Česka prchá
Ledová sprcha
Parlament
V přímém přenosu
Televize česká
(1. 2001)
MATKA MĚST
Praha
Matka měst
Praha
Stoka stok
(90. léta)
UMĚLECKÁ KRITIKA
Umělecká kritika
V prapodivném stylu
Za příslušný peníz
Opěvá ruinu
Umělecká kritika
Nad kterou prý není
Dobrá díla mlčením
Pošle k zapomnění
JSEM PRÝ ŠPATNÝ ČECH
Jsem prý špatný Čech
Kafku jsem nečet
Já radši Švejka
Kafkovský zámek čert má
ČEKALI UESA STAVBU PLYNOVODU
Čekali UeSA stavbu plynovodu
Dostali se tálibánci do bodu
Ničení obřích staletých soch
Nemuslimského Budhy hrob
(2001)
NAVŠTÍVILA VELKÁ VODA
Navštívila velká voda
Státní zámek Veltrusy
Vyplavila v něm
Cenné kusy
Zaplavila u Mělníka
Zámek Hořín
Hučela: „Já
Po památkách hořím!“
Stejně jako
V známém zámku Liběchov
Udělala na památku
Skvělý lov
(13. – 17. 8. 2002)
ČERVENÉ NEONOVÉ SRDCE
Václav Havel se loučí
Se svým milým
Prezidentským úřadem
Zkouší soucit od lidí vyloudit
Asi je dosti zpražen
Říkal:
„Budu jen do prvních voleb!“
A byl čtyřikrát pacholek
Naposledy
V čase prezidentských voleb
Protikandidátu
Svobodu nechal vzít
Všichni slušní Češi
Mohli jenom klít
Václav Havel se loučí
Se svým milým
Prezidentským úřadem
Červené neonové srdce
Svítí nad Hradem
Veliké
Široké
Zdaleka vidět
Václav Havel na poslední
Prezidentský výlet
Červené neonové srdce
Zamrazí prudce
U sta hromů
Znak veřejného domu
Zdobí nyní Pražský Hrad
Sídlo českých knížat
Králů prezidenta
Slušný člověk do mdlob padá
Co vše tupá Praha spapá
Červené neonové srdce
Na věži románského chrámu
Havel si hraje na čerta a dámu
Červené neonové srdce
Do noci svítí
Ponuré havlovské kvítí
Svět se směje:
,Jdou přece jen do prdele!,
V Praze je však klid:
,Kašleme na lid!,
(12. 2002)
DOBILY UESA BAGDÁD
Dobily UeSA Bagdád
Vykradli irácká muzea
Silná touha po památkách
Zlodějská v nich ležela
(po 4. 2003)
HYPERMARKET ČESKÝ SEN
Hypermarket Český sen:
„Každý den být podveden!“
(31. 5. 2003)
JE PRÝ TEĎ HEREČKA ŠŤASTNÁ
„Jsem šťastná, že mohu svobodně na jevišti říkat, že Rusáci jsou prasata!“
(herečka Bára Hrzánová médiím k představení Hrdý Budžes 2003)
Je prý teď herečka šťastná
Může na jevišti slova špatná
Svobodně urážet národy druhé
Hrát umění duchem chudé
|
