Daniel Voňka

Poetický démon
Text není korigován redakcí.

MŮZA

Splín jsem měl,
ale s básní zmizel,
jakoby vyšuměl.

Už je to tak,
můza je lék.
z té netrefí tě šlak.

Na všechny starosti,
na všechny splíny.
I když máš srdce bolavý,
a rozervaný jediný džíny.

Když víš, jak na můzu,
když víš, jak na ní.
Nepocítíš stres, hrůzu,
Štěstěna je Tvou paní.

S můzou můžeš se smát,
radovat se a veselit.
Obejmout děvče, co máš rád,
něžně ji políbit.

Nedostaneš košem,
všechno Ti jde hladce.
A můžeš se smát,
snad i tetě Radce.

Platí na každou starost,
zkrátka můza je lék.
Otevři oči, měj radost.
A kdože to řek?

Neskromně, já přeci,
básník a romantik.
Zažil jsem různé věci,
není po nich ani tik.

Všechno to zmizelo,
s můzou mojí.
Je tu někdo,
kdo se toho bojí?

Nebojte, a najděte můzu svou,
ona stane se vám štěstím,
stane se vám odměnou...

LAVIČKA PRACHOVSKÝCH SKAL

Lavička Prachovských skal,
já nikdy ji neviděl
nikdy ji neznal.

Sluncem, prachem
a větrem žíhaná,
turisty osedaná.

Však stojí tam stále,
a stát bude dál.
A nastavuje stále svoji líc,
všem těmto živlům vstříc.

Poskytuje možnost odpočinku,
a milencům azyl.
Tak kdo by ji nechtěl,
kdo by ji kazil?

Snad jen blázen,
co neví kudy kam.
Třeba jen ztratil svůj sen.
Tak neboj a přijď k nám!

Posaď se na lavičku,
vychutnej ten klid,
ve stínu Prachovských skal.
A nech všechny živly působit.

Oni ukáží ti cestu,
a poví co dál...

KRÁSNÁ CHYTRÁ ŽENA

Strávíš-li den,
s krásnou ženou,
den může být jak sen,
budeš klečet na kolenou.

Strávíš-li den,
s krásnou, chytrou ženou,
ty rytířem buď jen,
ona nechce být poraženou,

Ona nechce,
s nikým bojovat.
usměj se lehce,
řekni jí, že máš ji rád.

Strávíš-li život,
s krásnou, chytrou ženou,
nestav mezi vás plot,
jdi na ní jen růží jemnou.

Krása její zmizí,
chytrost zůstane.
nebuďte si cizí,
když vítr zavane.

Vyndej z hlavy,
všechny obavy.
chytrost její, na překážku není.
nebuď ten, kdo zuby cení.

Toleruj, respektuj,
a hlavně miluj svou chytrou ženu.
Nelži a nezraňuj,
ukaž, že i ty máš svou cenu.

Ona nechce se, s tebou přetahovat.
chce být tvou součástí, a ty její.
Co na tom, že její pravdy,
jsou někdy víc znát.
Buď tu pro ni, miluj ji,
chtěj jí pomáhat.


P.S.
Jedno se mi hlavou honí,
skočil bych do ohně pro ní?
Skočil, kdyby bylo třeba.
To přeci není žádná věda.

Ostatní tvorba Daniela Voňky publikovaná v Divokém víně:
DV 87/2017: ***
DV 80/2015: Bez žen, Ráno a další