Věra Kulišová

HAIKU

Obrať list a čti
co Země zpívá
od dávných věků

Láká vážku jez
chvění modravých křídel
roztančí řeku


Lotosový květ
neví nic o bolesti
září pro radost

Lehounký vánek
rozfoukal pampelišky
Semínka má zem


Hory nestárnou
tu a tam opadává
jen kamenná drol

Moucha unikla
mé oči však polapil
pavouk do sítě


Vyvrhlo moře
bílé lastury na břeh –
dary sběračům

Ponorná řeka
tak osaměle plyne
zpívá hlubinám


Až k zemi kloní
smuteční vrba větve
Je slyšet sýčka

Až když zezlátnou
listy javorů v parku
přijdu k tvým dveřím


Z rákosí slyšet
tak jímavý nářek žab –
čápi jsou blízko

Rytá slova čti
v kameni u našich vrat –
přečteš mé slzy


V údolí ticha
a náhrobních kamenů
tančí havrani

Jak hrozny vína
visí květy akátů
Čmelák se opil


Hvězdy se koupou
a rozsvítily moře
k tanci delfínů

Příboj bičuje
skály – nad vodou slyšet
vřískání racků


Rozpukaná zem
čeká toužebně na déšť –
scelí jí rány

Měsíc usíná
v údolí divokých včel
Slunce už vstává


Nejdražší obraz
namaluje příroda…
je neprodejný

Krása hvězdice
dojala potápěče –
vrací ji moři


Dík slunečnice
nahradilas mi slunce
v tak pochmurném dni

Dejte mi pohár –
víno rozjaří mysl,
bolest neztlumí


Malý vůz svezl
dnes mé oči oblohou
Počítám hvězdy

Hledím na nebe
tam krouží jestřáb – tančí
svůj zásnubní let


Podťaté stromy
ach, vaše letokruhy
slzy vyroní

Planeta žije –
zatím nás slunce hřeje
a luna svítí

Ostatní tvorba Věry Kulišové publikovaná v Divokém víně:
DV 87/2017: Mým dcerám a další
DV 86/2016: V přírodě, Příchod podzimu a další
DV 81/2016: Zimní, Jarní atmosféra a další
DV 75/2015: Nedočkavě, Začni hrát a další
DV 66/2013: Pach kůže a další