Vladimír Stibor

ZÁTOKA SARGASOVÉHO MOŘE

Ještě jednou
bych obešel atrium,
do vody hodil
papírovou růži
a nedělním pohledem
zastavil pouť.

Ukážeš mi záda,
mateřské znaménko
v podpaží.

Byl bych blázen,
kdybych tě nechtěl.

xxx

Proměnili jsme stud,
jeřabinové hory
i remízky
plné ostřice.

Řekl bych,
že už jsme spolu
dva tisíce let
před Kristem.

xxx

Cítím ji,
její pach,
korálky pižma.
Krev otře na římse
a posledním oknem,
kterým lze vyskočit,
vyhodí krajku
svých panteřích šatů.

xxx

Poslední,
co tě svíral
a nabízel železo
z výhně,
rozhněval si oblohu...




Nebe,
ptáky
i meandrující báseň.
Ne, tady ne!
vykřikla
uprostřed znachovění.

xxx

Taková hra,
špetka důstojnosti.

Jak může poštovní holub
vykládat o své statečnosti,
jsou-li káňata mrtvá,
přimáčknutá sněhovým pluhem
na obelisk
z průzračného ledu.

xxx

Ne, nebyl jsem v ní;
v jeskyni v Altamiře
prochází nebe,
stádo,
které by stálo za hřích...

Dovedu si představit
oštěpy proti sobě,
píseň pazourků,
znovu rozhrabané ohniště.

xxx

Vrací se,
prochází prolnutím,
lampa vyprskne
a žlutou
a neapolskou
a slunečnicovou dceru Berberů
pošle umýt schody z písku.

Přinutí ji pokleknout.



xxx




Můj dům,
vnitřní stínohra...
Tolikrát jsem se vrhala před sebe.

Kolem ní rozhazoval
sochařská dláta

pomocník třiatřicetiletého tesaře,
směna skončila
třískovým tancem.

xxx

Také se mi smála.
Přejdeš-li propast
nad propastí,
ustrneš nad hrobem.
Pak chtěla polibky
vtisknout do vlasů,

spálila mě,
tolik let jsem o tom nevěděl.

Až dojde na tvá slova,
vstoupíš do mne?

xxx

Možná je mazaná,
vymkne se,
nezplaní.

Co ale s oknem v nejvyšší řadě,
ptáci tam nocují?

xxx

V portu stála loď,
lhal bych,
kdybych neřekl,
že se kolíbala.

Volala mě zpět,
před bouří bouře.

To už budeš daleko,
holenku.

xxx

Přinášela světlušky.
Ty, co svítí,
nevidí na dno studně.
Před nimi poušť.

Také tebe jsem musela dostat.
Lehla si naznak,
roztáhla zip
mezi stehny a odpuštěním.

Bála jsem se,
přiznala před zpovědnicí
i uprostřed lesů,
mokřin slzavého údolí,
z nichž slunce po dešti
vytahovalo rozumy.

xxx

Rodila dlouho,
přišli asistenti ze střední školy,
styděli se požádat o souhlas.

Ale když se musí tnout do živého,
karbol je hudbou nebes,
skalpel rozpárá bederní roušku
a náhle máte syna,
řeku Nil v břiše,
aligátory o noc dál.

xxx


S obzorem
přichází varování, promluvy;
garde, quo vadis, domine
a podobné výkřiky míří
do kaple,
stáčí se k západním větrům.
Kámen proletí oknem
a nezastaví se.

Krev z čela
také ne!


xxx


Nikdy mi nepřišlo
na mysl
Proč právě ty?

Byl jsem jak v transu.
Poslední výpravčí,
co už nestačí vběhnout dovnitř
své trucovny,

a nechá se raději zabít
horizontálními blesky

i hrstí ocúnů.

Kdybych tě o to poprosil,
pokrčila bys rameny.

xxx

Sedm trnitých
a mám chuť říci neúprosných let
jsem chodil podél zdí,
přelézal jejich střechy s měděnkou.

Okapem stékalo tekuté slunce,
plodné až k nevíře,
tiché jako umírající vor
na mořské hladině Sargasové zátoky.

Žízeň,
ta mě hnala za tebou.


Nechvalice dne 4. července 2010

O NESMLOUVÁNÍ

Skrz mlhu vrávorám,
z dočasných domovů
sliby rozvážně rozplétám;
smrtí zavoní, padají na hlavu.

Překročím potok mezi mokřady,
růži z tepané mědi přes cestu.
Pohoří neklidu skleslo pod ňadry,
za mříží přechází v zahradu.

A nepohnu se z místa,
kde vítají mě tvá ústa pyšná,
plná jitřních ortelů.

O plot se opře bezzubá klisna,
do dáli ponese Lazara i Krista.
Nechá mě zamést podlahu.

PANÍ UČITELKA

Nechám uvadat
stezku i hrdla Kalvárie;
kočičí zlato se tu mísí s jílem;
otec mi bere batoh
a ptá se,
co nového vymyslila
paní učitelka ve škole.

Pokrčím rameny,
s levitací mělčiny
i se svým šelestem na srdci
si nevěděla rady.

V Indii,
řekla ebenovým hlasem,
rostou pomerančové háje
plné ibišků.

Víc jsme se neptali.

UČITELI BÁSNÍKŮ ANEB VLASTIMILU MARŠÍČKOVI

Zakazuje mi dodnes
používat slova;
všechna ta velká,
nabubřelá,
kypící vztekem,
mořená v louhu
i nazdařbůh
vystavovaná kyselům dešťům.
Pak zákonitě z louže pod okap
vzlíná žebrovaná měď;
na krok není vidět.

Zakazuje mi roztloukat
jejich ostění,
krunýř z odvrácené tmy,
z kráterů,
jež po sobě hází
oltářní břidlicí.

Zakazuje mi scházet se
s přáteli jejich nepřátel,
neboť slova,
co neprojdou ústy,
nemohou být rychlejší
než sluneční osmiveslice.

Do vyschlých přístavů
je nevpustí.

Ostatní tvorba Vladimíra Stibora publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: O poušti
DV 98/2018: Noční rozmluva
DV 97/2018: Přísaha a další
DV 96/2018: Svítání u řeky Váh a další
DV 95/2018: Řekněte, jak to bylo a další
DV 94/2018: Když mluvím sám se sebou o tobě a další
DV 93/2018: O hoře úsvitu a další
DV 92/2017: Nedělní sonet aneb báseň pro Áju a další
DV 91/2017: Poslední srpnové lásce a další
DV 90/2017: Mé milované a další
DV 89/2017: Sonet věnovaný Františce a další
DV 87/2017: Nejkrásnější semetrika a další
DV 86/2016: Vzpomínky mořských vlků a další
DV 85/2016: Pouštní modlitba a další
DV 83/2016: Slza věčného světla a další
DV 82/2016: Vzpomínka na poušť a další
DV 81/2016: Zpráva, Než ustrnou a další
DV 80/2015: Neznámé lvici a další
DV 79/2015: Kniha polibků a další
DV 78/2015: O výměně a další
DV 77/2015: Báseň o návštěvě cukrárny a další
DV 76/2015: O dívce, která skočila a další
DV 75/2015: O jezerních očích a další
DV 74/2014: Vášeň, Jestli a další
DV 73/2014: Modlitba, Druhé pokračování
DV 72/2014: Tma, co se rozdává a další
DV 71/2014: Ranní sen a další
DV 70/2014: Čas, v němž se rozlévá očekávání a další
DV 69/2014: Tobě, Nejstarší lásce a další
DV 68/2013: Pohlazení, Sluneční stíny a další
DV 67/2013: Prosím si dva lístky a další
DV 66/2013: Na břehu a další
DV 65/2013: Co mi řekl táta o svém dětství a další
DV 64/2013: Tobě, Vzducholodě a další
DV 63/2013: Co jsem ještě nepřiznal a další
DV 62/2012: Před operací a další
DV 61/2012: Proměnná, Snídaně u ohně a další
DV 60/2012: Jeden z posledních úsvitů a další
DV 59/2012: Ohniště, Plavba noční úžinou a další
DV 58/2012: Charónova žena a další
DV 57/2012: PF 2012, Novoroční sonet
DV 56/2011: Charónova žena a další
DV 55/2011: Van Gogh v údolí se stromy a další
DV 54/2011: Co jsem ještě nepřiznal. Týden bláznů a další
DV 53/2011: Bylinkářství, Drsný bůh a další
DV 52/2011: Potápka, Pouta a další
DV 51/2011: Čertovská sudička a další
DV 50/2010: Viole Fischerové a další
DV 48/2010: Chrpy
DV 47/2010: Letní divožence a další
DV 46/2010: Příští přání a další
DV 45/2010: První lednové ráno a další
DV 44/2009: Conquistadoři noci a jejich psi (výběr ze sbírky)
DV 43/2009: Co jsem dlouho nevěděl a další
DV 41/2009: Čekání na odpověď a další
DV 10/2001: O Hoře úsvitu a další