Vladimír Stibor

TOBĚ

A kdybys přišla,
vložila bys mi nohy do klína,
hlavu na má ramena.
Polibky ocúnů,
jak se to běžně dělává,
setřel bych
vůní kadidla.

NEJSTARŠÍ LÁSCE

Roztáhnu prsty,
přejedu po zdích tvéhoVesuvu –
uvnitř semena cedrů
i klisny s bílou lysinou
způsobují závrať;
staví se na zadní,
prolétávají i poklusávají kolem,
dolévají vínem
číše vyřezané i tolikrát vyprošené
z kmenů lámavých jeřabin.
Sehnout se pro ně znamená
sevřít tě kolem pasu...

STRACH PŘED OPERACÍ

Ty můj nejvyšší,
pláče i prosby jsou větší,
než projdou ústy.
Ze slunečních hodin stahují kůži.
Kéž bych byl jako v dětství
rváč i bludný rentiér.
Dodnes je mi ale ctí,
když jsem občas povolán
mezi nosiče beznohých.

Nedaleko cítím chrám
Jana Křtitele;
na jeho schodišti
snídají jitřní volavky.

Jistotou básní, básněmi jistoty aneb Stibor Vladimír jméno jeho

Nejnovější, loňská Stiborova kniha je tou první, kterou jsem letos přečetl. Básnění přeaktivního a uznání si po zásluze už vydobyvšího solitéra, ovšemže ne neprůbojného, protáhlo se do mého venkovského tuscula již popatnácté. On: ať prý zkusím recenzi. Popatnácté že je možná naposled.

A já nepochopil.

Teprve až - - - . Vhlédl jsem do Jeřabinových hor nejdříve napřeskáčku, teprve potom se coural náhorní lidskou planinou a potřísněným břehem říčky Úhlavy. A šel jsem ještě dál – a udělal jsem dobře. Neboť zatímco na začátku ne a ne zbavit se dojmu, že po této cestě jsem už někdy dříve šel a někdy dříve míjel tamten strom a tyto kameny, s přibývajícími kroky se nedalo pochybovat, že je to - pravda - pořád on, však tentokrát přece jiný: došel dál v poznání a v pokoře, v umění a v obraznosti. A víc než jindy s úlekem potkávám v horách poezie Smrt a moje vůle se vzepřela: tentokrát ne recenzi!

(A co potom tedy?! Kol Jeřabinových hor projít s hlavou skloněnou.)

Když sisyfos (ten na Camusův způsob myšlen) povzdechne, pobolívají mě slova, mohu snad nepochopit, že napíše také Žalobu na smrt a v roce druhém po miléniu už Poslední vyznání? (Až propadnu hrdlem / za všechny svoje výboje, / za hory v dálce / i za to, / že jsem byl občas nahoře …) Cožpak se mohu podivovat, že těch dvacet osm jeřabinových básní převáže sisyfos Epitafem?

V předloňské strofované novoročence se podepsal verši narodil jsem se / ve znamení ryb, / v mokřinách mezi bludnými kameny. / V očích nebeských rybníků. Jeřabinovými horami jej doprovodila senzitivita: Zapomněl jsem, / že jsme si z každého století odnesli / hřebeny borůvek, / hřebeny dětství, / hřebeny na hřebelcování valachů, / posléze táhnou pluh / a vím, // že je to naposled. // S tátou jsem sázel / pelyněk ze vzdálenějších koutů zahrady, / tam stékala voda / ze slzavého údolí …

Je tomu vícero let, když dnes již nežijícího Vladimíra Brandejse, také posouvajícího valoun veršů do úbočí Parnasu, zaujal Stibor přímo úpornou tendencí, směřující k neopakovatelnému sebevyjádření. A očekával ještě více stiborovsky křehkých, ale zároveň poryvům času odolávajících slov.

Toť dáno. Vladimír Stibor s takovými znaky zacházet opravdu umí. Smrt je mezi nimi, třebas v barvě jeřabin.

Miroslav Vejlupek

Ostatní tvorba Vladimíra Stibora publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: O poušti
DV 98/2018: Noční rozmluva
DV 97/2018: Přísaha a další
DV 96/2018: Svítání u řeky Váh a další
DV 95/2018: Řekněte, jak to bylo a další
DV 94/2018: Když mluvím sám se sebou o tobě a další
DV 93/2018: O hoře úsvitu a další
DV 92/2017: Nedělní sonet aneb báseň pro Áju a další
DV 91/2017: Poslední srpnové lásce a další
DV 90/2017: Mé milované a další
DV 89/2017: Sonet věnovaný Františce a další
DV 87/2017: Nejkrásnější semetrika a další
DV 86/2016: Vzpomínky mořských vlků a další
DV 85/2016: Pouštní modlitba a další
DV 83/2016: Slza věčného světla a další
DV 82/2016: Vzpomínka na poušť a další
DV 81/2016: Zpráva, Než ustrnou a další
DV 80/2015: Neznámé lvici a další
DV 79/2015: Kniha polibků a další
DV 78/2015: O výměně a další
DV 77/2015: Báseň o návštěvě cukrárny a další
DV 76/2015: O dívce, která skočila a další
DV 75/2015: O jezerních očích a další
DV 74/2014: Vášeň, Jestli a další
DV 73/2014: Modlitba, Druhé pokračování
DV 72/2014: Tma, co se rozdává a další
DV 71/2014: Ranní sen a další
DV 70/2014: Čas, v němž se rozlévá očekávání a další
DV 68/2013: Pohlazení, Sluneční stíny a další
DV 67/2013: Prosím si dva lístky a další
DV 66/2013: Na břehu a další
DV 65/2013: Co mi řekl táta o svém dětství a další
DV 64/2013: Tobě, Vzducholodě a další
DV 63/2013: Co jsem ještě nepřiznal a další
DV 62/2012: Před operací a další
DV 61/2012: Proměnná, Snídaně u ohně a další
DV 60/2012: Jeden z posledních úsvitů a další
DV 59/2012: Ohniště, Plavba noční úžinou a další
DV 58/2012: Charónova žena a další
DV 57/2012: PF 2012, Novoroční sonet
DV 56/2011: Charónova žena a další
DV 55/2011: Van Gogh v údolí se stromy a další
DV 54/2011: Co jsem ještě nepřiznal. Týden bláznů a další
DV 53/2011: Bylinkářství, Drsný bůh a další
DV 52/2011: Potápka, Pouta a další
DV 51/2011: Čertovská sudička a další
DV 50/2010: Viole Fischerové a další
DV 49/2010: Zátoka Sargasového moře a další
DV 48/2010: Chrpy
DV 47/2010: Letní divožence a další
DV 46/2010: Příští přání a další
DV 45/2010: První lednové ráno a další
DV 44/2009: Conquistadoři noci a jejich psi (výběr ze sbírky)
DV 43/2009: Co jsem dlouho nevěděl a další
DV 41/2009: Čekání na odpověď a další
DV 104/2019: Dopis nad ránem a další
DV 103/2019: Jediné pohlazení, Tři otázky a další
DV 102/2019: O zdi před námi a další
DV 101/2019: Co bych ještě chtěl a další
DV 100/2019: O Hoře úsvitu a další