na další stranu
Martin Honzák
DIAGNÓZA
„Ježiš
Vy ale píšete
malý blechy!“
podivovala se
zúčastněně
sestřička
když jsem jí dával
vyplněný
nějaký dotazník
„To prý znamená,
že zabíráte
jen malý prostor“
pokračovala
v rozboru
„Pořádně se
v životě
rozmáchněte!“
pokyvovala srdečně
„že Vy s tím
máte trochu problém?“
nenechala mě
vydechnout
v téhle pětiminutové
nečekané diagnóze
„To víte,
jsem v tomhle
jako Vaše máma“
střihla mi do toho
ještě nepoznanou
rovinu
mateřské lásky
a já odcházel
konsternovaný
s podivně příjemným
pocitem
že je možné
zažít blízkost
i v ordinaci
závodního lékaře
VZÁCNÝ PŘÍTEL
Vaše dítě
je vzácný přítel
u vás na návštěvě
Zkuste se jen
láskyplně dívat
jak se rozvíjí
a učte se
chápat
a přijmout
jeho jedinečnost
Poznávejte
jak prožívá
rozmanité emoce
a umožněte mu je
projevit
Příteli také
nasloucháte
a nezpůsobíte mu
vědomě bolest
Chcete přeci
aby se cítil
příjemně
Děti poznají
opravdový zájem
a projevy lásky
dokážou chápat
jen když jsou
skutečné
jejich měřítkem
MYŠLENKY
Přelévají se
jedna přes druhou
jako vlny
oceánu
které narůstají
jsou-li podobně
vyladěné
Rozbouří je
kdejaký podnět
a ničivou silou
tsunami
zaplaví každý kout
mysli
Ty tisíce hlasů
v hlavě
se překřikují
naučenými slovy
o tom
co je správné
jak to má být
a jak má vypadat
to či ono
taky často
připomenou
minulé zážitky
z nichž si pamatujeme
hlavně to horší
Když jim věnujeme
pozornost
působí škody
v podobě negativních
emocí
znepokojujících
svou opravdovostí
a vládnoucích
silou
která úplně
zamaskuje
že myšlenky
nejsou
skutečnost
a pocity z nich
tedy nereagují
na ni
Nasloucháme-li
jen jim
jsme jejich
loutkami
ignorujeme
sami sebe
i to
co se děje
právě teď
a ztrácíme
svobodu
vlastního náhledu
úsudku
i prožitků
o něž stojíme
my sami
HOROROVÉ PRVKY
„Mám tě prý
zneklidnit“
zasmála ses
v noci
při jízdě autem
Zarazil jsem se
Vím
jak se ti líbí
strašidelné historky
a mně stačí málo
„Řekli mi to
oni“
a ukázala jsi
na prázdné místo
kamsi vedle
sebe
„Copak je
nevidíš?“
Chvíli jsem tam
civěl
a pak se rozhlédl:
Na půlce
oblohy
rostl dým
z teplárny
v podobě obrovské
lebky
v prázdných důlcích
a rozšklebené
tlamě
studené odlesky
hvězd
a po silnici
se míhaly
podivné stíny
jako přebíhající
sebevražední
chodci
„Jsem docela
vyděšený“
připustil jsem
„A proč?“
zeptala ses
nečekaně
Začal jsem
popisovat
co jsem viděl
„A to je všechno?“
Přikývl jsem
„Pak tedy není
žádný důvod
k obavám“
Líbí se mi
tvé pointy
a dívám-li se
střízlivýma očima
na skutečnost
je rázem
mnohem příjemnější
SPĚCHÁTE?
Ve frontě
stály dvě bábušky
„Spěcháte?“ ptala se
jedna.
„Kdepak!
To se nemá“
„Že jó?“
ožila první
souzněním
„Jo jo“
usmála se druhá
„chvátáním
se dojde nejrychleji
k neštěstí“
Působily nezvykle
vyrovnaně
a já si říkal
že tolika lety
prověřený
odlišný postoj
od toho
čím žije dnešek
má své kouzlo
Zkušenost
jejich slovům
obvykle totiž
dává za pravdu
PAPÍREK
Mistr přerušil
můj monolog
o podivných pocitech
z nánosů nehezkých
vzorců myšlení
a jak se z některých
nemůžu vyhrabat
protože v kapse
našel papírek
Podíval se na něj
Pak zamířil ke koši
a vyhodil ho
Na můj udivený
pohled
odpověděl:
„Takhle to musíš dělat:
Odstraňovat veškerý
bordel
co se ti nahromadí
po kapsách.
Čímkoli žiješ
prohlédni si to
zvaž užitečnost
a když nic nepřináší
nebo ti škodí
prostě to zahoď
Získáš tak prostor
přijímat myšlenky
které tě obohatí“
BAŽINY
Zabloudil jsem
kamsi
kde není příjemné
ohlížet se
ani se dívat
dopředu
Bažiny žluklých
vzpomínek
kdesi uvnitř
utápějí úsměv
míchají emoce
drtí perspektivy
znesnadňují
pohyb
a bahenní
jedovaté výpary
explodují
ve spojení
s přítomnými
reakcemi
čímž ničí
jejich křehkou
soudržnost
Zdá se
že nemají dno
zato neurčité
bezčasí
zarývá nehty
až pod kůži
a do žil
skrze ně
vlévá se
cosi důvěrně
známého
ale ani trochu
dobrého
FARAÓN
Uprostřed dovolené
prožil jsem naplno
faraónovu pomstu
To byly fofry
i patnáctkrát denně
dlouhé a bohaté
zážitky
naštěstí to maj
k toaletám
odevšad blízko
Po třetím dnu
už jsem to bral
jako takovou
očistnou kúru:
Člověk by ani
nevěřil
jak je plnej
sraček
|
