na další stranu
Martin Honzák
VÝJIMEČNÝ
Má dcera
mi na procházce
cestou z hřiště
říká
Ty jsi, tati, hodnej!
Děti toho napovídají
usmál jsem se
a pohladil ji
Ona však
pokračovala
A víš
proč jsi tak
hodnej?
Protože máš
krásný svět!
Přitakal jsem:
Jak by ne!
Jste v něm přeci
ty a Gábi
A víš proč
jsme v něm?
nekončila
s krasojízdou
Protože máš
veliký úkol!
Zářily jí oči
a pak mě objala
Když jsem ale byl
zvědavý
na detaily
odvedla řeč
na pojídání kopretin
a řadu jiných
témat
Asi bylo
toho proroctví
na čtyřletý rozum
příliš
ČERNÉ MYŠLENKY
Derou se
na dobytá území
plení
a rabují
šíří paniku
kde už dávno
panuje mír
a zákony fungují
k všeobecné
spokojenosti
Hrnou se ze všech
stran
po zuby ozbrojené
posílené
manipulativními
žvásty
věrohodnými
smyslem pro detail
který ale v kontextu
znamená něco
docela jiného
než jak jej dokáží
přesvědčivě
prezentovat
znavené mysli
temnotou neschopné
tak jemného
rozlišování
Strkají prsty
prosolené marností
do ran rozšklebených
slabými chvílemi
v nichž se nadějný
zdařilý epos
zvrhne v absurdní
drama
s pointou
v nedohlednu
KÁMOŠI
Padej
z těch zasranejch
oblaků
pisálku
pořvávali mí noví
hospodský kámoši
a pojď k nám!
Tak jo
povídám
ale kam?
Dlouhé hodiny
se předháněli
v líčení
kde že se každej
z nich
zrovna nachází
až došli k tomu
když se tak slyšeli
že vzato
kolem a kolem
docela v prdeli
asi jak nikdo
neumí
mluvit o tom
hezkým
jakkoli zažívá
obojí
A pak ten jeden
vytáh´ dvě brčka
z drinků ženskejch
a náhle pádloval
na vratké loďce:
„Taky se topíte
v těch sračkách?“
Smál jsem se
až jsem
měl úplně
hnědý
zuby
PŘÁTELSKÉ JEDNÁNÍ
Tu a tam
tě druhý člověk
raní
Obvykle
je to jen
obranná reakce:
Dotyčný
trpí
a bolest
pokřiví mnohé
obdivuhodné rysy
Pátrej po příčině
té jeho
ukryté
v hlubinách!
Sdílením
polevuje napětí
a vyřčené negace
zeštíhlí
Za slovy se
nejčastěji
vynoří nadhled
A porozumění
umožní na troskách
vystavět velkolepé
paláce štěstí
ÚSPĚŠNÝ
Opájel jsem se
chutí
jednoho úspěchu
a byl se sebou
docela spokojený
Pak potkám
Mistra
Když přišla řeč
na toto téma
položil mi otázku
Rázem jsem
vystřízlivěl:
Co konkrétně
jsi udělal
jinak než předtím
že se ti podařilo
to a ono?
Nechtělo se mi
přemýšlet
a vyhýbavě
jsem cosi
drmolil
Pokrčil rameny:
Bez odpovědí
si nemůžeš
být jistý
že jej dokážeš
zopakovat
Smyslem je totiž
dělat
co funguje
a nejdřív je třeba
zjistit
co to je
MOBY DICK
Vyprávěls mi
o dětské hře
na lov
Moby Dicka
úchvatné
v celku i detailech
Strávili jsme v ní
dva týdny
školy v přírodě
kdysi ve druhé
třídě
i řadu dní
poté
„A už si nepamatuju
jak přesně
jsme si chtěli
realitu zařídit!“
Vybavila se mi
celá ta tehdejší
plnost bytí
A došlo mi:
Možná až tak
nezáleží
na původním obsahu
jako na zkušenosti
s prožitkem
že svět má podobu
kterou mu dáme
my
Ve třiatřiceti
je naším
dobrodružstvím
něco významově
jiného
a jsme navíc
nesrovnatelně
svobodnější
Nakolik však
ještě dokážeme
snít
abychom si to
hezké
uměli představit
a mohli za tím
směřovat?
KAPITÁNEM
V emočním výtahu
jak na vlnách
v bouři
Pád z třiceti
metrů
na tvrdou hladinu
Mozek ztratí
vědomí
a míří
ke dnu
plíce se zalykají
a tlak v uších
trhá bubínky
na něž zněl
před chvílí
podivný marš
Vrhají se za mnou
mí přátelé
jim patří dík
když se zas ocitnu
na palubě
Myslím
že se při plavbě
se mnou
nenudí
|
