Karel Sýs

Apokalypsa podle Joba

(Ukázka z knížky)

Psáno na ostrově Kostelec mezi Tichou a Divokou Orlicí po stržení lávek

TĚCH NEMÁM SLOV

Není míru pod olivami
natož pod jabloní
holubice přinesla Noemovi ratolest smíření
ale jabloně rodí jablka sváru
Proto jsem nepřišel smířit
nýbrž rozeštvat
Hřeben rozčísne hlavu na úrodnou kštici
a na neplodnou pleš
a plevel ustoupí zrnu z cesty

Mračna mobilizují
lidstvo obklíčeno
děvek babylonských bezpočet
chrám zasviněn
nebesa roztržena od ucha k uchu
v povětří řádí ozón
Volám na poušti
aby se nikdo nevymlouval:
Já český muzikant nic nevěděl!
Všichni jste věděli
a skoro všichni mlčeli
na ticho stačí dva
Pravím vám:
Nepřežije ani tetřev hlušec

Po listopadu přijde ještě studenější prosinec
Nezasteskne se ti po loňských snězích?
Nepřestaneš říkat pravdu v Arktidě?
Jasno místy komično
a my žijeme v Místy
v zemi Uz
Když narazíš na lež
napiš si minulost přítomnost i budoucnost po svém
Vymknuti z kloubů
něco milujem a něco nenávidíme
nemůžeme jezdit na jeden píst
Je lepší být schopen všeho než jednoho
Uvázla ti kost v krku?
Jez vepřovou rybu

Občánku a co teď?
Seď u obrazovky oni ti včas řeknou
Vzpomeň si cos měl k večeři
zítra nebudeš snídat
Šlechtic partyzán uklohnil echtböhmisch Eintopf:
Lidi budou mít vysoko do huby
přejde je chuť přihřívat se v politické polívčičce

Nikdo není doma prorokem
někdo ani není nikde doma
Mezi peklem a očistcem existuje mezidomov
pro falešné i pravé proroky

Doma není nikdo prorokem
a prorokovat do ciziny ho bez cla nevpustí
Nastává nebezpečí z prodlení
nic není tak staré jak splněné proroctví
a brzy už nebude co prorokovat
prorok pro tento rok oněmí

7 let hubených
7 let jak nitkový kříž slepého zaměřovače
Státní kasaři však umírají na vysoké slámě
válejí se v mastných kyselinách
užívají si cholesterol
Úhledně sestavená selská mísa
2 jelita 2 jitrnice ovarový mozeček
protekční tlačenka a sražená modrá krev
Ani jehla nepropadne
a s tím si troufají do fronty za velblouda?

Praha je zlatá loď Žižkov kapitánský můstek
Žižkovák Zápotocký se směje: „Buržoazní fifleny z Vinohrad!“
Ostrovní republika Žižkov obležená mělkým mořem zkamenělých Pražanů
dvojokých šneků a zaslepených trilobitů
Vítkov unese Žižku na třetím největším koni
vojevůdce hrozí palcátem
kdyby se Pražáci znovu začali klanět zlatému teleti
bronzové gesto
páni broučci a hovniválové se pošklebují
zeman kopí nepotěžkal
anebo potěžkal a vzdal to

Žižkov – ztracený ráj hospod
zahrada Eden rodící koninu a chmel
hlídaná anděly s pochodněmi poháněnými svítiplynem…
Azyl imaginace
„Izák Laquedem Director of Ahasver-tour Sprievodca po magických miestach Prahy“
„Toto že je magická Praha? Veď sú tu iba žalostné trosky
Ale kde je prosím vás ich duch? Kde mágia? Takto sa predsa nedá žiť!“
Zachraňte magii než vstanou noví kouzelníci!
Zatím noste prsten králíkáren z dřívějška
Bože tolik bezprizorných králíčků!

Smolnyj postavili pro výchovu zchudlých šlechtických dívek
Strakovku pro výchovu zchudlých šlechtických synků
Ježíšmarjá aby se nakonec historie neopakovala jako fraška!
Na Hrad prý včera přijel Leninův kurýr
a čestné rotě rozdávali čínské slabikáře

„Kdybych to byl býval věděl tak bysem tam nechodil“
Jenže vy jste šli běželi letěli
vy jste se obtížili
nic vám nebylo svaté
Tlačili jste se na startu
protrhněte tedy i cílovou pásku
Přijď rudý Ježíšku ještě jednou
a žeň kupčíky z chrámu jako s keserem!

ANAMNÉZA

Celý život píšeme na popsané papíry

Maminka nosila archy z kanceláře
z druhé strany na nás
tu a tam zavyl účet
do našich radostí se tlačily
útržky cizích hrůz
milostné dopisy prosakovaly do našich cestovních zpráv
a udání se snažila zamíchat do našich vyznání
A tak když jsem si ve svátek vzal panenský list na verše
z druhé strany přece kdosi varoval:
Zde jsou lvi!

Díky tomu jsme pořád rození básníci
Tabula rasa

Jen na rozsudky smrti nepsali jsme ani z jedné strany
ani na výkazy loupeží a na seznamy rukojmí
ani na černé listiny
Můžete se od nás nadít čehokoli
Možná vás potěší zvláštní sestava písmen
ale možná vás kousne lev!

V KOSTELCI LÍPY VONÍ TEPRV KDYŽ SE K NIM VZDALUJEME

A ovšem i když se od nich vracíme
Pod jejich temným svícnem se rozhostilo bezčasí
V trafice U věže známky s Nezvalem se těší
až Berta s čalouníkem Rudou
veřejně olizovati je budou
v zátiší pod víčky slzavé zahrady
Že umím chodit na lov bez nože
vzpomínky odloží své šminky
a je tu tvářička jak vypadala kdysi
než Vančuru pohltily Kobylisy
Za rohem prababička nahlíží do kočárku: Je to kluk!
Mně tenkrát bylo ještě všecko fuk
Rolety se teprv navíjejí
Je to malá ale skvělá prevence
proti smrti skládati se na věnce
vzpomínek jež vyplavaly z bahna zapomnění
smrt se stáhla zakřiklo ji dnění
Vzpomínky se rozletěly z klece
jiskry od vysoké pece
nasolené jikry zdivočelých ryb
život odjakživa sází na pohyb
kaviár chutná na ledové tříšti
z lásek nejslastnější je ta příští
sbohem lodní zvonec atlasový kapesníček
Vyplň se čitelně osude!

MODLITBA ZA ZEMŘELÉHO R. H.

Nad pařezem cestou do Doudleb v lukách

Všecko ještě bylo na svém místě
Otava se leskla jako dnes
a přece strýček ještě žil
a všichni ještě žili
a bavili se o počasí
a koalice tvořili jen pro žolíky
vývojka zuřivě vyvíjela
ale ustalovač dosud nevyprchal
Je čas bavit se a čas unudit se k smrti
čas popíjet a čas účtovat
ještě ani nedopiješ a už je tu sklepník
před posledním soudcem čárky neumažeš
na Moranu neplatí že sis znovu objednal
nebo žes ještě nedopil
Když vtom do záběru vpluje loďka
jiní synovečci převážejí strýčka
jiný strýček plaví synovečky
veslujíce rozmlouvají
rozmlouvají veslujíce
nevědomky mažou houbou rozepsanou báseň
mažou naši nepopsanou tabuli
mažou klikyháky ze sítnice
a křídová voda stéká za manžetu

Jó to jsem ještě žil
a žil i strýček Příhoda
u tohoto letokruhu žil ještě pan Michalec otec i syn
ještě nepsal ze sekyrárny „maminko mami maminečko“
ani jejich tchán a švagr Lohniský
se dosud neotrávil kysličníkem uhelnatým
a ještě neušili moji školní brašnu
běhala po pastvě zašitá v hřbetu krávy
ještě nedorazilo světlo které osvítilo moji kolébku
paprsek se dosud občerstvoval u nebeskýho Grálu
zarazil se na dvanáctce U Reinerů
nebo na desítce U hvězdy
zatímco anděl smrti měl zaracha
a diplom Nobelovy ceny se dosud vyplňoval
Orlice i Otava budou šplouchat až tu nebudeme
jako kdyby nechumelilo do našeho osudu
jako šplouchala když se Jiříček připoutal 200 m odsud ke kolejím
bronzový Jiříček zdravící na hřbitově vyvrácenou dlaní jako pionýr
a ani kmotr Alešek se dosud nezbavil svéprávnosti
a barometr z jejich vily dosud ukazoval:
kapitál – zamračeno
práce – slunečno
heřmánek v lukách se ještě ani nerozvoněl
a borovice Erbenka cenila kořeny z holé dásně
Moje semeno se ještě nedostalo ke slovu
čas už klečel v blocích
ale startér se neměl k výstřelu
a výstřel se k nám stejně nedonesl
větry z východu vítězily nad větry západu
bríza od Potštejna převála hradecký fén
bratrská Čína stihla uvařit čaj a zvítězit nad nepřítelem
a fantazie sušila střelivo
jen tak nad plamenem
jé jé jé

Ó městský ostrove ó vrbo
pod níž sahals do výstřihů jako do portmonky
tu pro tříkorunu tu pro pětku…
Celý den budeš budu chodit s kamínkem v botě

Kdyby šlo v osmnácti nahlédnout do Galerie stáří
ani jedno místo by nezůstalo neobsazené
ani jedna panna ušetřená
ani jedna květina neutržená
louka nepokosená…

Můj svět se šine proti proudu stvoření
co nevidět
bude má zem nesličná a pustá
Rekové mých básní odcházejí jeden po druhém
– Dolanové voloocí
kříženci Hoffmannů a Záleských
fantómy polských hrabat
pozlacovači a písmomalíři
domácí učitelé hudby hrabat Kinských
(Já jsem hrabě Kinský
dám ti hovno svinský
Já jsem hrabě Dulfur
dám ti hoven fůru)

Na světě je tolik věcí které nepotřebuji
odsekl Sokrates Xantipě
když přinesla domů třetí římský hrnec
Ach není tu není
nic co by mě potěšilo
leda nejprostší věci
věci věšči předměty
pasíva která se poddávají
ruce noze ústům řiti
chladný příbor role narpasanu
sněhobílé víno
salát sklenka vody třešeň
vřes plátek růže pivoňka sandály
nic co se jí či bere vkleče
Chanel číslo 6
švabach žížal alfabeta třístonožek
sklizený plamen malé urničky

Jsme v sobě zasunuti jako matrjošky
Ta vnější nejprostornější
je už prach a popel
v popel obrácená babička
strýček stůně
rod metastázuje
tulím se v jejich skořápkách
láčkující láčkovec
pod ochranou krusty
s dosud nedotčenou páteří

Umírající se nedozví kde přesně bydlel Nezval v Troji
a kudy vtáhl Havrana – trojského koně – do hradeb české poezie

Příroda neplýtvá tvářemi
po obou polokoulích se promenují dvojníci
v Havaně narazím na ševce Křepelu ze Skály
v Jeruzalémě zakopnu o Kostelec o Kouřim
na bulváru Krále Jiřího osloví mě žebrající Rimbaud
To mě podrž!
Nepodržím!

Všichni kdo milovali i kdo ubližovali
zasednou k bezinkové večeři beránkově
vyvolení králíčci Hospodina
Naráz skončí veškerá magie
nastane bolest při rozpojení strážného anděla s chráněncem
rozloučení pastýře a ovečky
Už víckrát ne
Čistíme se v tomto slzavém údolí jak kvasinky budoucího dobra

Co je mi platné
že mě jednou budou číst
že věrné čtenářky se přitisknou ke kostře
že zvednou na mou počest zmrzlé chablis?

JEDNOHO KRÁSNÉHO DNE BUDEME MÍT ČAS NA VŠECKO

Ale nikdo nebude mít čas na nás
Budeme z čím dál vyšší výšky bezmocně pozorovat
jak příbuzní čím dál lenivěji uklízejí
jak lačně krouží kolem poslední vůle
až nastoupí demoliční četa
a do sirých pelíšků ulehnou cizí lidé
Tehdy ruče přetrhneme nitku
jež nás dosud víže k místu smrti
furiantsky potřeseme rubášem
vrhneme poslední pohled na své kosti
na nedočtené knihy na zaprášené kouty
na pavučiny v nepřístupných rozích umrlčí komory
na nedopsané verše na mouku v níž začal hodovat pilous
na nerozvitá poupata bezů a lip
na vůně zchystané pro jiná chřípí
na páru stoupající z lesů jež teprve vysadí
na nenavštívené klíny na břicha nelaskaná
urostlá pro nezrozené dlaně
na dopisy zlomené v půlce věty trojtečkou
na život co se chystá kvasit jako nedovřený sekt
na milence co se strojí na schůzku
do parku kde dosud nesložená hudba zahraje
na studenta gymnázia jenž právě dostal džíny
a stahuje si boky železnou pannou
na jehlu jež ryje v polovině árie
a chytíme se křídel archanděla
nebo chvostu ďábla
a odeberem se do mrazivého azuru
nebo jižněji – do teplých krajin pekla
každý podle nejlepšího vědomí a svědomí
Skrčíme se na kraj obláčku či na samé dno kotle
a rozpláčem se neutišitelným steskem…

DĚRAVÝ AZYL

Hle můj útulek
hospoda nakreslená od ruky
jeden roh zkosený
dočista vykoukaná televize
strop pocákaný pestrokrevným dinosaurem
Nikdo nepřijde
a kdyby přišel
vyštval by mne jinam
do hospody méně ohraničené
Nemám kam utéci
jako Žid z roku ´39
ve venkovském ghettu
jedna dvě souběžné ulice
a jedna křižovatka
co není podsklepeno je všem na očích
A kdyby televize obživla
lze se schovat pod ní v mrtvém úhlu
ve srážkovém stínu
jako se Žid schová před křesťany pod koksem
jako se trilobit schová Barrandemu pod antracitem
Tenhle raneček veršovaných kostiček
chabá chabá útěcha
za dvě léta bez lásky!
Kdyby někdo přece přišel
povídal by leda o sobě
o své samotě
takže by se siroba jen umocnila na třetí
Nedorostl jsem jim
ale ani oni nedorostli mne
obrostli jsme jeden druhého
Jsem pygmej ze salonu u Podolské
piju výhradně lichý počet piv
zatímco oni sudý
piju v přirozených číslech
oni v exponenciální řadě
Jak se tedy mají naše siločáry protnout?

APOKALYPSA PODLE MNE

Od roku 89 mě nebaví fotbal
nejde mi z mysli faul na Honeckera
Od roku ´89 jsem nebyl v divadle
abych nevrhnul když vystoupí Růžek
Od roku ´89 nechodím na hokej
abych neviděl zneuctěného lvíčka
na prsou podplacených brusličů
Od roku ´89 se dívám na televizi
jen abych spatřil pohřeb státníka
od hlavy po kolena zbroceného hnisem

Kostky jsou vrženy padlo komu padlo
každý ať přejde vlastní Jordán
Trumpety s sebou! Česká dechovka
to vezme od podlahy!
Naše kůže kůže kmánů
jsou dobré na panské bubny
jenže my potřebujem žestě!
Troubit se musí
a taky křičet
Křičte a pronajmu vám město!
Házet Rubikovou kostkou?
Hlavně překročit Rubikon!

Ostatní tvorba Karla Sýse publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: xxx a další
DV 98/2018: +++ a další
DV 97/2018: +++
DV 96/2018: Transfúze a další
DV 95/2018: Neomítnuté básně
DV 94/2018: Útržky paragonu
DV 93/2018: Adresář, Před rozvodem? a další
DV 92/2017: Palmovka
DV 91/2017: Dilema, Studánka v kosteleckých lukách a další
DV 90/2017: Boží mlýny a další
DV 89/2017: Na skok v pekle a další
DV 88/2017: Konec nedostupnosti a další
DV 87/2017: To jsou ty paradoxy a další
DV 86/2016: Je, Spěch a další
DV 85/2016: 70. narozeniny a další
DV 84/2016: Co zbude ze svrženého anděla? a další
DV 83/2016: Slečně Apoleně Šenkýřové a další
DV 82/2016: Koleda, Nevím a další
DV 81/2016: Básně všeho druhu
DV 80/2015: Návrat nežádoucí a další
DV 79/2015: Jubileum a další
DV 78/2015: Jednorázové básně
DV 77/2015: Tajnost nad tajnost
DV 76/2015: Ekumenický záchranný pás a další
DV 75/2015: Venkovan k Jiřímu Ostermanovi a další
DV 74/2014: Má abeceda
DV 73/2014: Tolik, Bez cíle a další
DV 72/2014: Carpe diem a další
DV 71/2014: Elegie ke skopcům a další
DV 70/2014: A bude hůř, páni spisovatelé! a další
DV 69/2014: Úloha masa v dějinách
DV 68/2013: Nucený výsek krásy
DV 66/2013: Jak se tam poznáme?
DV 65/2013: Krejcárek, Ani Ťuk a další
DV 64/2013: Touhy tříletých a další
DV 63/2013: Zmrzlá loď kapitána Flinta a další
DV 62/2012: Úryvky
DV 61/2012: Vzducholoď v parku
DV 60/2012: Apokalypsa podle Joba
DV 59/2012: Co dělat?, Inspirace a další
DV 58/2012: Když, Smrtelná lačnost a další
DV 57/2012: Co mám, Co bych chtěl a další
DV 56/2011: Operace 14. dubna - na sv. Vincence a další
DV 55/2011: Jednou tragédie jednou fraška a další
DV 54/2011: V případě potřeby pokračujte v životopisu na zvláštní papír a další
DV 53/2011: Do vlastních rukou, Zuřivý duben
DV 52/2011: Už bez názvu, Tam na konečné
DV 51/2011: Hle Paříž
DV 50/2010: Bez názvu, Ještě večer...
DV 49/2010: Malý a ještě menší pokrok a další
DV 48/2010: Písecké věže a vížky/výšky
DV 47/2010: Touha po tropech a další
DV 46/2010: Písecké věže a vísky a další
DV 45/2010: Záznam o milování s andělem
DV 44/2009: Pokolikáté už?, Bejvávalo dobře a další
DV 43/2009: Cesta do středu země a další
DV 42/2009: Hlad je cynický kuchař a další
DV 41/2009: Ještě nejsi na řadě a další
DV 40/2009: Jak nahoře tak i dole a další
DV 39/2009: Zimní spánek, Ledová sfinga
DV 38/2008: ***
DV 37/2008: Mys Dobré naděje, Epištola k Židům
DV 36/2008: Po roce v Kostelci a další
DV 35/2008: 24. dubna 2008
DV 34/2008: Měkký podbřišek Evropy a další
DV 32/2007: Být ještě naposledy kýmsi pochválen a další
DV 31/2007: Bejvávalo dobře, Nároží u Kořízků a další
DV 30/2007: Snít, Krejčího 4
DV 29/2007: Byla noc krásná májová
DV 28/2007: Co se stalo (V čekárně)
DV 27/2007: Díra zeleně, Velký vánoční masturbant
DV 26/2007: Co mi dává jaro
DV 25/2006: (Jak je sladká cestička…), Neurčitá zájmena a další
DV 24/2006: Touha po spravedlivém dozoru, Bezvládí a další
DV 24/2006: Spojité nádoby, Všeho s mírou a další
DV 23/2006: Záhadný recept, Právo veta a další
DV 22/2006: (Doznání Bez mučení…), (Účet přijde každému…) a další
DV 21/2006: (Všem(u) navzdory Proti všem…)
DV 20/2006: Připomenutí, První sníh a další
DV 20/2006: Všemu navzdory, Na prsty ode dna a další
DV 19/2005: Leden, Provazolezci a další
DV 19/2005: Pravidlo mokré čtvrti, Co chci a další
DV 18/2005: Citová výchova, I. Něžné tušení a další
DV 17/2005: Janě, (Už zase vlak a dát si sbohem…) a další
DV 17/2005: Eden zbitej z beden, Hůlka po babičce a další
DV 16/2005: Závada není na vašem přijímači
DV 15/2005: Voyer
DV 14/2005: Malá násobilka
DV 13/2004: Poprava růžového chlapíka, Imaginární návštěva u Alberta Einsteina
DV 13/2004: Popěvky o víně, (Pnem se po sobě…)
DV 12/2004: Maturitní večírek na břehu řeky Otavy
DV 12/2004: Anamnéza, Smrt si ráda vykračuje po schodech a další
DV 11/2004: II. (Slávce)
DV 11/2004: Apokalypsa podle Joba
DV 102/2019: Stromovka
DV 101/2019: Vysoké kleště jara a další
DV 10/2004: Pozdě k ránu, Dům a další
DV 100/2019: +++ a další
DV 9/2004: Časovaná budoucnost, Levitace a další
DV 8/2004: (V noci mě opéká na rožni…), (Obletím polovinu země…) a další
DV 7/2003: Den bez tebe, Cestou z Ischie do Neapole a další
DV 6/2003: Klín klínem, (Postýlko prostři se…) a další
DV 5/2003: Žít, (Tam za řekou…) a další
DV 4/2003: Devatero božích jmen, Když tu nejsi a další
DV 2/2003: Propadlá vstupenka, Pozdě k ránu a další
DV 1/2002: Černé divadlo, Šestnáctiletí svůdníci na jezerní plovárně vpodvečer a další