Karel Sýs

PÍSECKÉ VĚŽE A VÍŽKY



Ukázky z nové knížky Karla Sýse, jež vychází v nejbližších dnech. Objednat si ji můžete na karel.sys@futura.cz, cena včetně poštovného 100 Kč.

ÚVODNÍ ČÁST KNÍŽKY

Kostelec a Písek mě dobře připravily na Paříž, na Florencii, na Řím, na Jeruzalém i na Havanu.
Jisté místo u kosteleckého kostela, naproti faře, tam, kde mi do kočárku nakukovala prababička, evokovalo obydlí Koptů na střeše jeruzalémského chrámu Narození Páně, rozbité skleníky mezi Seykorovým parkem a Dostálovou vilou botanickou zahradu na levém břehu Rio Almendares v Havaně.
Alexandr Grin mi šel v patách ke Smetákům, Kamil Lhoták vypouštěl balony na silnici do Strakonic, v zahradě školy kpt. Jaroše se rojily planety, tetin domek v Rybářské ulici byl do Kostelce přenesen z Neapole a písecká Portyč i Rybářská ulice nezapřely Portici z Neapolského zálivu. Podle nahotin v holičství v Nerudově ulici maloval Celník Rousseau amazonské pralesy, hnijící vody Benátek stály pod Drátovským mlýnem. Sarkany se Zironem číhali na poštovního holuba na Svatotrojickém hřbitově, paní Scorbittová telefonovala do Balistické vily panu J.-T. Mastonovi z Heydukovy pracovny, zatímco jejich tvůrce bydlel na rohu Tyršovy a Tylovy ulice s okny na Palackého sady, nad amienským parkem, zmenšeným pantografem na velikost Písku 1956. (Na tomto rohu ho zranil synovec, můj spolužák, výstřelem do kotníku.)
Proto pociťuji úlevu, mám-li v kapse zpáteční lístek.

Písek není stověžatý, ale při pohledu z vrchu Hradiště připomíná při dobré vůli Boloňu, zasaženou věžní epidemií - čím vyšší věž, tím vyšší specifická váha budovatele, až město vypadá jako skrojek pecorina ochmýřený paličkami ušlechtilé plísně.

Věže chápeme freudovsky - věž je vše, co trčí a není komín ani pyj. Vše, co je osídleno, ohnízděno, osověno a ovýřeno.
Věže se nemusí masově ježit, stačí tu a tam pupínek. Jak stojí nad topěleckým hřbitovem: "Malý příbytek - velký klid".
Písecké věže trčí z kostelů a městských staveb a postávají i u domů skromných. Touha stát na špičkách nezná sociálních hranic. Kdo na to měl či kdo byl dostatečný podivín, hnal zdi do výšky, aspoň schůdek nad plebejskou zástavbu.
Kýl je už pod vodou, na salonní palubě se tančí a nahoře chtějí být bohu blíž, co nejblíž...

Ctižádostí autora je nakreslit bílou křídou do komína ověžené stavby které stojí, i ty, co svůj zápas s gravitací prohrály.

ZÁVĚREČNÁ ČÁST KNÍŽKY

Projekt sálající věže

A ještě dvě ztrouchnivělé, kdysi třípatrové plaňkové věže na Hradišti a na Americe, věže, které posloužily a dosloužily, aby už jen dosnívaly o dálkách za píseckou kotlinou, o dálkách, z nichž se vrátíme pozdě, ale vkleče.
Na té americké měl být umístěn olbřímí teplomet, vynález pubertálního Orfanika. Jakmile sálání dorazí do města, paní a dívky se svléknou donaha, a my budeme mezi nimi promenovat (nazí?, oblečení?, to zůstalo nedořešeno) po znovuzrozeném ráji.
Pod zpustlou rozhlednou, pod bývalou hospodou a novou polepšovnou, se krčí plácek vroubený sešlými lavičkami, kde se mne zmocňovala nevysvětlitelná tíseň, již jsem přikládal smutku z konce neděle, než jsem se dozvěděl, že se zde odbývaly popravy.

Nakonec místo, na kterém věž nestojí, ale stát by měla - hora Pakšovka.
Na Pakšovce, zvané zprvu Prachárna, neboť na vrcholku stávala chaloupka opevněná hliněným valem, od muří nožky po hřebínek naducaná střelným prachem. Ač ji na starých plánech ještě v r. 1837 titulovali Pulverthurm, nemůžeme prý o ni rozmnožit stádo píseckých věží.
Přísný Jan Matzner drží Pakšovku za "nepatrný pahorek", nicméně ji nazývá "písecká Letná".

V tomto blaženém koutě, 365 + pár metrů nad Jaderským mořem, se rozprostírá přirozená observatoř, od níž do světa tolik je cest. Nebe se nad ní pne nízko, nizoučko, při husté oblačnosti na dosah ruky, a hvězdy tu jen jen spadnout.
Zde poprvé pan profesor zeměpisu Miloš Vebr vyňal z kabátu kompas, aby zorientoval náš životní názor. Jih tu byl sotva znatelný, spíše neznatelný, polárním kruhem nás obkličoval energický sever.
Za výlohou optiky v Chelčického ulici, kde dnes prodávají kožichy (jak případné!), vystavovali kompas z černého bakelitu, mně nedostupný coby věc nepraktická. Spokojoval jsem se tedy trofejní německou buzolou, které se tatínek - vládní voják - zmocnil v Itálii. Tělo měla rovněž z bakelitu, plechové zrcadélko skoro slepé, světové strany se do ní obtížně draly zarostlou štěrbinou. Větrnou růžici vroubil věnec fosforových kapiček. Kompas pana profesora měl však tělo mosazné, a pokud byl trofejní, pocházel ze zamrzlé lodi kapitána Flinta, nebo ze vzbouřené Bounty, nebo z Duncana kapitána Granta, nebo z goeletty zlověstného hraběte Artigase.
Profesora Vebra jsem tolik miloval a tolik kvůli němu zkusil. Jednoho neblahého dne měl službu na chodbách a právě sestupoval do našeho patra, když jsem vyhrkl: "Náš zlatý Vebříček přichází!" Jenže on slyšel "vepříček" a nikdy mi neuvěřil.
Ale to už byla maturita za dveřmi a já odešel do sirého světa a pan profesor do penze, oba s křivdou v srdci.

Miluji všecky věže, ale nejvíc věže z nevylámaného kamene, věže ze železa, Eiffelovu věž rozkročenou nad rodným městečkem:
Severní tlapa - pokladna,
Jižní tlapa - muzeum a knihovna,
Východní tlapa - záchod a koupelna,
Západní tlapa - kancelář Ing. Eiffela a Ing. arch. Parléře.
Miluji košile ponechané přes noc na balkoně, košile navoněné ozónovou dírou.

Proč mne Hospodin vysadil v mírném pásu?
Na rovníku bych byl línější, na nic bych se netěšil, ale ani ničím netrápil, nevětřil bych jaro, neplakal nad rozlitým létem.
Na rovníku se nestaví Betlém, nezdobí se palmy zlacenými kokosy, na rovníku jde čas pravidelným krokem, krok co krok, krok za krůčkem, hřebík za hřebíčkem, muškátový květ za muškátovým oříškem.
Aspoň se ve mně může usídlit Kabinet pro přežití páté doby ledové!

DO VĚČNOSTI VSTUPUJTE VÝHRADNĚ PROSTOVLASÍ!

Věčnost?
Napíšeš své jméno do písku
Něco trvalého!
Voda se vypaří jméno zůstává
A přece cítíš prapodivnou rozkoš
když moře slízne ty tři litery
Jedině Řím je věčný
a to ještě podmínečně
s odkladem na 3000 let

Usni
a mezi podrážkou a usní
vysype se prašan antiky

Ostatní tvorba Karla Sýse publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: xxx a další
DV 98/2018: +++ a další
DV 97/2018: +++
DV 96/2018: Transfúze a další
DV 95/2018: Neomítnuté básně
DV 94/2018: Útržky paragonu
DV 93/2018: Adresář, Před rozvodem? a další
DV 92/2017: Palmovka
DV 91/2017: Dilema, Studánka v kosteleckých lukách a další
DV 90/2017: Boží mlýny a další
DV 89/2017: Na skok v pekle a další
DV 88/2017: Konec nedostupnosti a další
DV 87/2017: To jsou ty paradoxy a další
DV 86/2016: Je, Spěch a další
DV 85/2016: 70. narozeniny a další
DV 84/2016: Co zbude ze svrženého anděla? a další
DV 83/2016: Slečně Apoleně Šenkýřové a další
DV 82/2016: Koleda, Nevím a další
DV 81/2016: Básně všeho druhu
DV 80/2015: Návrat nežádoucí a další
DV 79/2015: Jubileum a další
DV 78/2015: Jednorázové básně
DV 77/2015: Tajnost nad tajnost
DV 76/2015: Ekumenický záchranný pás a další
DV 75/2015: Venkovan k Jiřímu Ostermanovi a další
DV 74/2014: Má abeceda
DV 73/2014: Tolik, Bez cíle a další
DV 72/2014: Carpe diem a další
DV 71/2014: Elegie ke skopcům a další
DV 70/2014: A bude hůř, páni spisovatelé! a další
DV 69/2014: Úloha masa v dějinách
DV 68/2013: Nucený výsek krásy
DV 67/2013: Apokalypsa podle Joba
DV 66/2013: Jak se tam poznáme?
DV 65/2013: Krejcárek, Ani Ťuk a další
DV 64/2013: Touhy tříletých a další
DV 63/2013: Zmrzlá loď kapitána Flinta a další
DV 62/2012: Úryvky
DV 61/2012: Vzducholoď v parku
DV 60/2012: Apokalypsa podle Joba
DV 59/2012: Co dělat?, Inspirace a další
DV 58/2012: Když, Smrtelná lačnost a další
DV 57/2012: Co mám, Co bych chtěl a další
DV 56/2011: Operace 14. dubna - na sv. Vincence a další
DV 55/2011: Jednou tragédie jednou fraška a další
DV 54/2011: V případě potřeby pokračujte v životopisu na zvláštní papír a další
DV 53/2011: Do vlastních rukou, Zuřivý duben
DV 52/2011: Už bez názvu, Tam na konečné
DV 51/2011: Hle Paříž
DV 50/2010: Bez názvu, Ještě večer...
DV 49/2010: Malý a ještě menší pokrok a další
DV 48/2010: Písecké věže a vížky/výšky
DV 47/2010: Touha po tropech a další
DV 45/2010: Záznam o milování s andělem
DV 44/2009: Pokolikáté už?, Bejvávalo dobře a další
DV 43/2009: Cesta do středu země a další
DV 42/2009: Hlad je cynický kuchař a další
DV 41/2009: Ještě nejsi na řadě a další
DV 40/2009: Jak nahoře tak i dole a další
DV 39/2009: Zimní spánek, Ledová sfinga
DV 38/2008: ***
DV 37/2008: Mys Dobré naděje, Epištola k Židům
DV 36/2008: Po roce v Kostelci a další
DV 35/2008: 24. dubna 2008
DV 34/2008: Měkký podbřišek Evropy a další
DV 32/2007: Být ještě naposledy kýmsi pochválen a další
DV 31/2007: Bejvávalo dobře, Nároží u Kořízků a další
DV 30/2007: Snít, Krejčího 4
DV 29/2007: Byla noc krásná májová
DV 28/2007: Co se stalo (V čekárně)
DV 27/2007: Díra zeleně, Velký vánoční masturbant
DV 26/2007: Co mi dává jaro
DV 25/2006: (Jak je sladká cestička…), Neurčitá zájmena a další
DV 24/2006: Touha po spravedlivém dozoru, Bezvládí a další
DV 24/2006: Spojité nádoby, Všeho s mírou a další
DV 23/2006: Záhadný recept, Právo veta a další
DV 22/2006: (Doznání Bez mučení…), (Účet přijde každému…) a další
DV 21/2006: (Všem(u) navzdory Proti všem…)
DV 20/2006: Připomenutí, První sníh a další
DV 20/2006: Všemu navzdory, Na prsty ode dna a další
DV 19/2005: Leden, Provazolezci a další
DV 19/2005: Pravidlo mokré čtvrti, Co chci a další
DV 18/2005: Citová výchova, I. Něžné tušení a další
DV 17/2005: Janě, (Už zase vlak a dát si sbohem…) a další
DV 17/2005: Eden zbitej z beden, Hůlka po babičce a další
DV 16/2005: Závada není na vašem přijímači
DV 15/2005: Voyer
DV 14/2005: Malá násobilka
DV 13/2004: Poprava růžového chlapíka, Imaginární návštěva u Alberta Einsteina
DV 13/2004: Popěvky o víně, (Pnem se po sobě…)
DV 12/2004: Maturitní večírek na břehu řeky Otavy
DV 12/2004: Anamnéza, Smrt si ráda vykračuje po schodech a další
DV 11/2004: II. (Slávce)
DV 11/2004: Apokalypsa podle Joba
DV 102/2019: Stromovka
DV 101/2019: Vysoké kleště jara a další
DV 10/2004: Pozdě k ránu, Dům a další
DV 100/2019: +++ a další
DV 9/2004: Časovaná budoucnost, Levitace a další
DV 8/2004: (V noci mě opéká na rožni…), (Obletím polovinu země…) a další
DV 7/2003: Den bez tebe, Cestou z Ischie do Neapole a další
DV 6/2003: Klín klínem, (Postýlko prostři se…) a další
DV 5/2003: Žít, (Tam za řekou…) a další
DV 4/2003: Devatero božích jmen, Když tu nejsi a další
DV 2/2003: Propadlá vstupenka, Pozdě k ránu a další
DV 1/2002: Černé divadlo, Šestnáctiletí svůdníci na jezerní plovárně vpodvečer a další