literární časopis založený v roce 1964

Karel Sýs

NOTÝSEK Č. 4 – 19. 4. 2022 – 21. 6. 2022.

Jsou pole vzorná a pole zanedbaná
zlaté stránky postříbřené větry
zaspané větry
partiový bordel
Belliniho Čs normy
Vincenzo ikonické kozy
ležím v posteli na stropě se svlékají ženy
splynutí srdce s duší
sňatek svatba hudba uší
generace rozcupovaná na hadry
parte udání a za ňadry
klaksonů pozounů bombardonů tympánů
národní opruzení
kostky jsou svrženy
pětiramenné svícny vyhořely
nikdo a nic mě nečeká
ať přijdu zblízka nebo zdaleka
příběh přebytečného člověka
ještě včera jsem byl aspoň do počtu
dnes jsem jen statistická chyba
až za dalšími co se už nevešli na plátno
co přežívají za plátnem
beduíni vyškrtnutí ze seznamu obyvatel
svaté země
(staro) usedlíků
jednohrbí mezi dvouhrbými
mezi hladkými lamami
konečně jste se dočkal pane majore
majordome
nevoněli jsme vám ani vy nám
ve starých smradech se žít nedá
a větry se od pólů obracejí
vanou jednou za 50 let
brízy se už nedočkáme
ó vy břízy
ještě že vás nepodřízli
ó vy řízy ó vy řízy
Přemyslové vyškrtnuti nebo vyloučeni
z mužstva z menážkarty
zbaveni práva na občanský pohřeb
pohřeb je na lístky
a vy jste vyčerpali příděl
můžete stříhat leda ušima
midasové zašlých zapadlých dějin zkazek bylin
Lávrové zakázaných
zapovězených bylin
šturmovali jste nebesa ale hvězda
nezadržitelně klesá
cípy opadaly ideály anihilovaly
zalezly do černých děr
rozpínání vesmíru se odkládá na neurčito
hle – zde eintopf
jezte z něho všichni
ale až do vyčerpání zásob
ale nepoškrábejte lžicí dno
poslední dnové lidstva teprve přijdou
za tisíce let
nebo za týden
napřesrok
k domácím pracem a k obraně slasti
buďte připraveni
připravte krabičky poslední záchrany
buďte připraveny železné zásoby idejí
hůl cepín po ruce
spěte s cepínem s poutnickou holí v ruce
a s železnou zásobou idejí
pod hlavou
vpravdě jsem pravil a znovu opakuji:
já přijdu až budu mít čas a chuť
maličko a uzříte mne anebo taky ne!
jak bude má ctěná libost
na lásku milování
není nikdy pozdě
dokud kosti o kosti chřestí
jako na srazu chřestýšů
zasvitává
pusť mne
zasvitává brzy bude den
předchozímu dni nesnesitelně podoben
volal jsem tátovi – nepřijde
maminka nemá čas
a babička nemá mobil
maminka nebere telefon
a babička nemá mobil
posraným navrch všem na odiv
Jak dlouho budu ještě vláčet střevíce
z Kostelce do Doudleb a na Potštejn
ve stínu žiju už 32 let
stín je někdy lepší nežli výsluní
i slunce má své stinné stránky
skvrny od nebeských astronomických
hvězdných Věstonic
žiju potichu
a co je víc
cesta z Chudobova do Nemanic
dvě malá piva denně a tři ve svátek
osud je život
je plný obrátek
i oprátek
už napadl tě epos?
jen když verš za veršem kape
strýček se v létě uchyloval na v pyžamu kanape
inspirace si bere dovolenou
no dovolte!
dovolte mi vydechnout!
Baterky se vybijou
I Opilý koráb a Pásmo byly zapsány potmě
nebude-li pršet verše časně nevzejdou
báseň nevzejde
Praha je pěkná svině
přivine tě k surrealismu ke gotice k baroku
a posere tě od hlavy až k patě
kapitalistickým realismem
Teige by mohl vyprávět
kdyby mu předčasně nevyřízli jazyk
všude kat Mydlář
bezjazyčný Jesenius
by mohl vyprávět
ale už ani necekne
ani po roce nevyměnila se voda v potoce
Cedron je stanice stojících vod
na jeho břehu se zastavil Ježíšův doprovod
než republikou rad
dal se obřezat
stanice metra za Muzeem
jsou tabu
jako za Habeší Egyptem
Gabun
i když bys rád navštívil Vyšehrad
nech nerušeně K.H.Máchu spát
zaživa neužil si dost
Lori pro radost pro žalost
lačným divákům museli přidat
koněc filma
řekněte svému režisérovi že se nerozejdeme
byť by i chybné zákony kázaly nám
nejhorší je nadaná svině
Svěrák Vetchý Svěrač Věchet
Lysina nad píčou nebo Píča nad Lysinou?
Nejchlupatější tma
Píčina nad Lysou holou
Holina nad Lysinou
nejhutnější tma
o takovém temnu nesnil ani Edison
Jirásek Ignác z Loyolycírkev
církev sbírala kacíře na zimu
nad pohanem opečený biskup
nevýslovně chutná
celá století je peklo přeplněno preláty
ale babička jim věřila a já s ní
kolínko vedle kolen
a čekání na závěrečné kadidlo
zatímco zděšený Ježíš
marně zoufale u otce orodoval za svůdce
moji zbožnost dosladila cukrárna
místo rakví s mučedníky rakvičky se šlehačkou
Hospodina usmířil teprve makovec
ptačí zpěv
tatínek to tušil
a proto je kroužkoval
chtěl vědět kam až donesou
zpěvy páteční
domorodci pohani je snědli
ale vrátili nám
nestravitelné kroužky
jeden od náčelníka Mašukulumba
nevyplaceně
nosil na řetízku kolem krku
Evropa tak oploďnovala Afriku
a vice versa
a tak se ujalo více verzí
více bůžků
bůžci se slétali k velkému bohu na pokec
výroční potlach
básníci noste po kapsách ptačí zob!
budoucnost všecko naservírovala
jenže neznáme heslo ani kód ani ISBN
jaké ISBN měla Kralická bible
jaký Vocap
jak e domáknem Vocapu?
Není IČO jenom Janem- smíškem Páně
zakamuflovaná
zašifrovaná píča?
Když víru ano tak jen zevně
Rudé právo duní už jen zevně
babička sázela na parky
v nich mne mohl zajet leda Apollonův vůz
Kostelcem jen zázrakem projel autobus
auto projelo 2 krát za století
a musel jsem ho hlásit
jednou jel kolem na Hradec
Laurin a Klement s Klementem
nebe bylo čiré
na Orlici nekotvily Potěmkinovy křižníky
kolovaly nezaručené zkazky
a tak moje oranžová tříkolka
byl osmý div světa
radary nefungovaly
nebyly dosud vynalezeny
proto mne mohla pozorovat pouze z okna
na konci ulice jsem musel otočit
tam jsou lvi!
Jen jednou jsem přejel hranici
o šířku pneumatiky
ale lvi nikde – pauzírovali

Je 7. května 2022
Jsem s babičkou v Zoubkově parku:
Vychovala jsem tě dobře
nikdo tě nepřejel
nikdy jsi nehladověl
čistě ses oblékal
o svlékání nechci nic vědět
kdybys zůstal se mnou nemusel ses ženit
ani rozvádět
byli bychom šťastni
a tys mohl vjíždět do ráje
na oranžové tříkolce!
Sedím v sešlapaném parku Františka Zoubka
12 stromů
ale Kovařovic si tu vybíral pěvce
Kecaly a Vašky a Mařenky
Emil Holub zde naposledy kontroloval zásoby
zatímco kolem šlapala děvčátka o Božím těle!
Stál jsem s nimi
byl jsem jeden z nich
babička chtěla mít děvče
s košíčkem plným okvětních plátků
lupení
tudy vnikly hordy potštejnského lapky do města
tady u třetího stromu
počítáno od železářství Jahodů
čekala mne nevěsta
7. 5. 2022
došla propisovačka
a změněn
zapisovaný svět!
Jako bych už neměl co uvidět!
za zády byl strýčkův obchod střižním zbožím
za rohem mi prababička nakukovala
do kočárku
za rohem živořila ve světničce
v jaké byl vězněn Mistr Jan Hus
zbyla po ní jen klika
vlastně se svět otočil kolem Zoubka
i když dávno zapomněl co vykonal za 58 let
žil prý národu a kosteleckým školám
památce Komenského
budeme klášteřit
že Honza vypustí čáru
a já ji budu stopovat
půjdu v jejích stopách k básni
archiv výmluvy
nejkrásněji voní bezy od Zambezi
kdo běhá od anděla k ďáblu
skončí v nicotě
V. je stále stejný
budiž mi dobře rozuměno
ve stejnosti je genialita
J. je stále stejný
vede si svou čáru na procházku
ale čára je to stále ona
jako u milovaného Lhotáka
červený míček musí být přítomen
když se právě nepovaluje rozkošnicky na trávě
je určitě za plátnem
u V. pieroti převlečení za zbrojnoše
za paní a dívky
u J. periferie převlečená za Hradčany
ty zavinutý v čarách – od čar k čarám
je setsakramentsky blízko
není třeba pátrat
třeba po dvojtečkách
všechno řekl Malina
a já mám malinovou tvář
nikoli slova to mě netankuje
dávám přednost samohoným
houfnicím
Krev moč a slzy už brzy
lidičky ja nejsu Vašek
já jsem Karel Sýs
Manon ty jsi jak sud
tam se pije voda živá
tam se nepohřbívá
Aqua Vita Smrtka
Hodila kosu do žita

Studujte management
a kdo bude studovat orbu
tvorbu zisku neúrodného písku
místo do Kostelce nad černými běsy
vobrať list
tam není nic
nic napsáno
neumím pozpátku číst
spíš to zprava doleva
přijdu když od Jericha
dorazí rituální obleva
jsi tu vůbec správně
tady nebo jinde píšu
když to na mě přijde
hlavně zbytečně nedumat
jako když zasedá ruská duma
Dumas dodnes žije ze 3 mušketýrů
básničky se rodí vzchází z pýru
máš level jako plevel
už jsi mi dovelel kecáš jako bys velel
trůnům andělským
a zatím hledáš inspiraci u ženských
Sieg E-mail!
Jen ve sněhu jen ve sněhu
Hledali jsem království za něhu
Však mě mí estébáci i bisáci poznají
Branibory bramboráky v Čechách
to přece pánbůh nemůže tak nechat
jestlipak se stravuje košer?
do úzkých zahnaný Moše
nemusí se stravovat košer
Sára dala božím poslům košem
když vešli do stanu ji oplodnit
Abraham už 100 let nebyl fit
když už na něj přišel důchod
boží výpalné
že narušil rodnou nalinýrovanou linii
nebylo zbytí
Hospodin nepotřeboval jen pastevce
potřeboval pastýře honěné ve víře
přesvědčujte si mě
hustěte to do mě
přece patriarchou prorokem nebudu!
Hučte to do mne
ještě tak podprorokem
podmazaným každým rokem
se slábnoucím proroctvím
i Tarradova klec jednou osiří
zkus vykrmit třífázového tygra
přijdeš na buben
teprve v knize přísloví zjistili
že zapomněli zapnout magneťák
anebo došla šťáva?
Přišli jsme o třetí knihu Samuelovu
o 4. dávku přísloví
v Ježíšově rodokmenu
zeje pětseletá mezera
ztratily se nenávratně noty
jerišských trub
složení rozbor sodomského záření
z jakého plamene čím se živil plamen
z něhož hovořil Hospodin k Mojžíšovi?
Mohli jsme mít Tokamak
už v roce 2000 před n.l. Kristem
Kriste pane
Mana taky rovněž Ivana by se šikla
Jsem sám
věděl už saint sain
hledali jsme úlevu
nebyla vždycky sladká
kam až dohodil boží dohazovač?
do kterého století?
za tu zlobu celičkou
věř odprosí tě kundičkou
sešitovat – máš radši než sešívat
radši sešitovat
švy rozpáráš když se netrefíš
sešitovat nadosmrti cvičit
než přijde dosmrtná
z českých dluhů a prvních háj§
jen ve spěchu našli jsme útěchu

Náhoda není vždycky blbec
s žízní roste žízeň
čím níže pěna desítky klesá
tím výše stoupám na nebesa
jsou čerstvě vymalovaná
výš to nejde
tam jsou neznámé partaje
možná rezervní očistec
možná tu lze andělům nahlédnout pod sukně
světicím pod sukně
andělům pod suknice
odhalit tajemství jejich pohlaví
proto ten strop
a pěna klesá
neprodyšný strop
Za horeček jsem hleděl
hledíval do stropu
u okna se rozprostírala Afrika
byl to můj předčasný zeměpis
občas tudy táhl Emil Holub směrem k lampě
ke stahovací lampě
jenže Mašukulumbové ho vždycky zahnali zpátky
táhni do Čech!
Hic sunt leones
zde je hic!
lvíček na prsou ti nepomůže
známe své Čehúny
dost na tom že jsme museli živořit v Prátru
ještě jste nás očumovali
na výstavě ve Stromovce
chtěli jste se odtrhnout do Vídně
ale nás jste odtrhli od rodin
od Říše pryč od Vídně
ale…Vídeňský řízek
vám ovšem lahodil
u okna v rohové Arktidě se buntovali medvědi
jednou – při horečce 38
ukousli nohu Fr. Běhounkovi
generálu Nobilemu
F.B. Běhounek však do Čech doběhl sounož
ošukal ozářenou
madam Marii Sklodowskou
Curie
myslel jen na radium
ke Slovance pasuje
snili o chaloupce v Jáchymově
jenže zapracoval věkový rozdíl
a útok paprsků gama
nebo to byla delta alfa nebo beta?
Pokud horečka nezabíjí tak akorát 38 rozpálí
fantazii do běla?
Do bílého žáru
za ním už je jenom peklo
pekelný žár
i poezii na začátku svědčí všeho s mírou
Míra Florian se toho držel do smrti
já ale nechci umřít vychladnutím
hořet a hořet to je básníkovo hoře
toužím neumřít – bože
můžeš to nějak zaonačit?
Netoužím se rozvalovat v čítankách
ale leže stranou čtenářského ruchu na zádech
a hledě ke stropu kam patřím
do blankytného stropu
vymalovaného
šmolkou
hledět a prohledět se do nebes
ale přece zůstat zde
ve zdech Tyršovy 40
a hledět do lampy již babička obalila utěrkou
aby světlo
jas poznání věčnosti
byl snesitelný
jinak bych byl příliš oslněn
a už Nezval věděl že básník potřebuje zvláštní stín
kdyby byl býval Běhounek Marii odstínil
byli by bývali dožili v Čechách
jenže to bych pak nepřečetl Akci L
ani Robinsony vesmíru
co Bůh činí dobře činí
má na to ostatně dost příhodně náčiní
babička mi sahá do podpaží
sklepává teploměr
jak je snadné sklepat vše co vnoučkovi škodí
na to nepřišel ani Koch
ani Fleming
babička dávno vynašla pěstovala penicilín
užila si plísně
přišla o dědečka
já jsem náhradní dědeček
náhradní manžel
náhradní syn
dosti již nářků a neplačte více
Hospodin vás vytrhne ze spárů
Nabuchodnozora
přitom nenadělá hluk
aby neprobudil vnoučka

Vody Babylonské
vody Otavské
pořád je to H2O
H2O se už 3000 let nemění
těžká voda stvoření těžká plodová voda
už se ustálila
na patřičném Ph
a tak si tu s babičkou spokojeně žijeme
a tak to bude dokud neuschne Jordán
Orlice a Otava
dokud nevyschne poslední pivo
dokud sládek nezapře studánku
dokud se pokud nezmění v pokud
dokud se dosud nezmění v pocamcaď

Rusalka nebyla jen Mona Lízalka
100x bys byl člověkem
mně by stačilo 2x
běda – to přece není žádná věda
říkal už náš okresní děda
miláčku sponzoruj mě
bez sponzorinku
nemohu vlézt do ringu
už lovci mamutů si museli vybojovat lovkyni
přeřeky přes řeky
dnes mi není Dánsko
slečno jaká je vaše hryzost
nepřijde ani ohryzaný host
hlavně nic nezamejšlet
co do verše v půli sousta
a když jich je spousta
někdo má rád holky
někdo hranolky
někdo vyštuduje poetiku
někdo musí zpátky se vrátit do školky
hin se ukáže
jaké jste vlastně ráže
15 60 nebo devítka
poezie na tebe přesedla nebo přelezla
kníže básníků bez žezla
telegraficky objednané párky
chlubil se cizím pérem
kudy s pudy?
co jsi včera psal a s kým?
potatil ses pomamil?
Krajina posedlá mlhou
uhranutá Stalinem
a vlastním osudem
stejní homo sapiens
Rusko – kapitalismus
Czech ladies ve středočeských
hrusických krojích
od lady dabljůbabl jú dabl hele
di už s tou anglinou do prdele!
Pečkárna – když hráli Belliniho
tak se mučilo
Beethovena?
Spíš Wagnera: Soumrak svědomí!
Lily Marlen
neobyvatelné náplavky a Braník
Jestlipak se dožiju příštích lip?
bude mi líp anebo aspoň stejně?

Českými fašisty vytlučené
a pomalované výklady
Sperbanka
zisk – zlaté tele
zaručeně skleněná ruka Karla Gotta
zaručeně dřevěná noha Silvera Pajdy Gajdy
zaručeně ocelové srdce Víti Železného
zlaté ruce Jacka Rozhazovače
Rozpažovače
Prodej krmiva pro velká zvířata
Stríd fud – pouliční prd
Sex stret sex on line
Hlavně nepřekročit lajnu
naději?
to klamnou jistotu raději
rodný chléb denně hledám
širé pláně pusťte mě na ně
jsem na číhané
až půjdou panny z Hané
kdo ví
všichni jsme děti vdovy
zedník bez malty
zednář bez víry
obluzený vírem
sešívaných lží a pravd
sestřihaných pravd
a přehnojených pravd
a sestřihaných lží
přepěstěných pravd
33 stupňů ke zlaté
vsugerované závratě
pečlivě přistříhané závratě
poutník po pivnicích neukojitelný
hledající pravdy ve sklenicích
a běda
všudy vyčichlo a spadla pěna
Máří Magdalena se nedožila věna
tráva podvedená
tráva se nedožila
nedočkala se
jít
dobelhat se do lóže
nebo dobelhat se na lože?
V Podskalí v hospodě U Libuše
čepuje desítku Přemysl z Buše
Popisovat zemi královny Maud!
Ale popisovat sešitek zvící
když nemáš co říci
rozuměj nahlas když jsou uši nastraženy
dřív jsi tajil utajoval jenom ženy
tajné ženy
byl dost silný list tvých paní a dívek?
mohl jsi snad konkurovat Jaroslavu Holoubkovi
někdy mi to povíš
když ani sám nevíš
tělo jako tělo
ale duše jsou snad rozmanité
akorát je takřka nemožné s nimi obcovati
když tě přepadne nepřekonatelná vášeň
osemenět všecka osetá a do mezer i osetá
pole republiky
české republiky
úrodného pruhu země české
ale i kamenitá lůna Českomoravské Vysočiny
rozmnožiti se v černozemi
umí každý nemrcouch
nerozmnožit zrnka saharského písku
to je kousek čekající hony husarů
zanechat všude stopu
třeba být placatou pantoflí
a žít pak pod pantoflem harému
a dožít…
Co by ti scházelo
už se ani inkoust nedováží
nevyrábí
papír pošel
a paměť si pamatuje
sotva první slovo veršů
je zapomenuto řemeslo veršotepců
nezbývá než neúprosně tepat šedé buňky mozku
a pakliže vyhynou
řvát verše k nebesům
snad někdo zaslechne aspoň nápěv
nápěv a aspoň tóninu
C dur se prý vždycky jakžtakž chytí
S cik cak rozsypanými písmeny
se nebude nikdo srát
je úděl pěvců být rozsypán
ale i rozsápán fúriemi
bez paměti
co si z pochopitelného důvodu
nevedou deník
ani americké účetnictví
Americký účet!
Pamatuješ?
Tos byl ještě cucák
nadějný ale cucák!
A kams to docucal?
Byl jsi jako cumel
Leckterá čtenářka se do tebe zacucala
tvé básně byly plné cucfleků
teď z nich jsou stařeny
zatímco ty nedokážeš stárnout
kosti by si ještě rády zachřestily
stal se z tebe chřestýš
bývalé české poezie
teď už neúprosně bývalé
stal ses mývalem
mezi bývalými
nikdo tě beztrestně
neurazí ve sklepě E.A.Poea
proč urážet zapomenutého?
Nedojde už ani na vlastní porážku
„Platit prosím“
ani na to nikdo neslyší
jíš a piješ zdarma
jak o tom snil Lenin nebo Stalin
nebo neopitelný opilec
v hospodě U věčného studenta
na Žižkově
u Černého koně?
Páni a dámy beseda o poezii skončila
neodvolatelně
ale na lochnesce právě začala
předposlední jízda
- a to je má naděje – být předposlední
to se ještě může změnit režim
na posledního už nikdo neplýtvá nápady
na toho už jen vybírají typ písma
na epitaf na náhrobní kámen
- epitaf?
No fuj!
Na hrobě může stát „A další“
tak se v TV odměňují nýmandům
ale lepší je být nýmand
nežli i s patřičnými daty uvedený mrtvý
trvá mizivá naděje dožít ne-li přežít
přirozený Darwinův výběr
ještě si požít
navštívit nově otevřenou čínskou restauraci
ochutnat ledvinky
po Čouenlajově způsobu
když už jsi se přejedl 1000 jarních květů
podle Maa
švejžužu?
není to podle Haška?
dožít můžeš při vepřoknedlozelu
naposledy sebou škubat
při škubáncích
skomírat při oukropku
a definitivně skonat

Pane králevici
milý Hamlete králevici
o nic víc tu v Čechách nikdy neběželo
co chtít po národu co si tajně
(před Polrajchem) dává pajšl
Však i v Dánsku chlastáte
spíš než pěstujete Blank Vers!
od cmundy není daleko do kundy
a od kundy není daleko do díry
posledního soudu
psát básně bez brejlí se nevyplácí
jak se fantas zarazí ztratíte nit
může se stát že navážete v mrtvém bodě
ačkoli se vám ani náhodou nechce umřít
málo naplat
nejvýsostnější poezie je plná záplat
kdy si diktovatel odskočil nebo zadřímal
nebo jste ho prostě přestali bavit
co je báseň proti údržbě vesmíru
sebevětší nebo aspoň sebedelší
když je vesmír
žel nekonečný
bez pointy
napsán nám nepochopitelným rytmem
trochej to jsou jenom naše láry fáry
jen jsem se napil a už jsem mimo rytmus
a což teprve tóniny
vydržené noty
- a pro koho držené?
Kdo to má vydržet
tu beznadějnou bezprizornost
po 5 malých pivech
mám pocit že nedojdu do Paláskovy 1107/6. patro
s výtahem
a co kdybych se – jsa pod parou –
hodlal vydat k Andromedě
žijeme v mlhovinách
a ani ČT počasí nám neslibuje jasno
slavíme každé mrholení
víc nám už nezbude – utlučou nás kroupy
prosrali jsme proměnlivo
snili o polojasnu
a ve frontě na jasno
o jasnu se neodvažujte snít
dobře nám tak
obloha se mračí
dal jsem 5 Kč diškreci
končím do vyčerpání zásob
rozhodně je lepší kančit nežli končit
ale už jsem řekl Platit a básníkovo slovo platí!
A když toužím po závrati
na WC koukám do zrcadla
a Bůh jen ví jestli jsem to já!
Něma inkousta
Propiska je němá
Ich warte na svý vlastní parte
Figaro sem Figaro tam
lásku čtu z očí


Gott mit uns
v srdci mějte pána svého
a dúfajte v něho
že všichni s ním zvítězíme
Vyděrač lidských těl i duší
ten titul mu přenáramně sluší
svrbí mě propiska
meziplanetární žízeň
jestli dovolíte můžu si vás zkopírovat
do paměti
R.H. výkroj koží
K.S. výkroj předkožek
každý Izraelita bude spokojen
místo Bieblovy Sumatry vykácené Louny
místo hroznýšů vylézají vykleštění slepýši
z toho asi každoročně báseň neslepíš
nepiš jak slyš
nezmůžeš se ani na pastiš
tvař se nedoslýchavým
ke studánce inspirace
negramotné veřejnosti vstup zakázán!
Báseň nevysílá v rozpětí běžných Mega Hertzů
zprofanovaných
nic jsi nezaslechl?
asi jsi nebyl v pásku doslechu
vzdal ses v pokoji a nepokoušej se navázat
přetržené spojení
musí uběhnout pokolení dvou Nezvalů
pěti Holanů a stovka Dawidků
k příjmu a k obraně slasti však buď vždy připraven
věř že znovu najdeš šém
a doufej v návrat šému
kdo jednou přijde do styku se zázrakem
Biebl přestal dovážet čaj a kávu
chodec po vyhynulých hvězdách
kontrolor vyhaslých hvězd
já jsem – pravda – jaksi nedobásněnej
a ještě mi vzali křoviny od Orlice
nebyl jsem divoký spíš tichý
na můstku přes náhon jsem se zdravil
s monsieurem Gauguinem
nedobásnit je naštěstí lepší než vybásnit se
ještě trvá naděje že tu příští Sýs utrousí drobek
pomohly by i první třetí sudé atd. verše
liché bych už dobásnil
přešít oblek je občas obtížnější než ušít nový
všechno nemůže vzniknout prima vista
al fresco
už jenom odmyslet si auta
hyzdící protější břeh
kde se ještě včera rozprostíral prales
ach nechat se tak zarůst orobincem
nebo – to je pro oko případnější –
liánami blahovičníky baobaby
a pak přejít Orlici suchou nohou jak Ježíš
nebo ji přeletět jak Henry Rousseau
na šířku podpatku nad hladinou
anebo přebrodit jako Ladovy děti
sváteční kalhoty vyhrnuté ke kolenům
plout pod hladinou jako kostelecký Nemo
Nemo Nemo nemohoucnost
Vrátit svět do bývalých pantů drtí
zbývá nám jen doplout dojít přeletět k smrti
cosi krásného co drtí
pověz Nezvale je to opravdu tak krásné
nebo i tam poezie zhasne?
Nemůžeš či nesmíš mi to říci
je to jasné
styk bytí s vyšším bytím je znemožněn
jasňačka!
Chápu!
Aspoň naznač zda si můžem počkat
Anebo jestli není na co!
Naděje na tři? – „Asi“
U tří vlasů děda vševěda
lžeš mi třebas nevěda
pane vedoucí rub anebo líc
v lipách bývalo líp
táhl tudy Roháč z Lipé na kališníky
ale hlavně líhly se tu básně
spíš jen básničky
pod lipami se v Přemyslovi vylíhla láska k Libuši
a SKN zpíval Lidko Lidko Lidko Lidko Lidko
kvůli Lídě Špačkové
ale radši by zpíval lipko lipko lipko
tatínek kouřil Partyzánky
ale ledpšolidi Lípy
z lip se krásně kouřilo
a jejich oharky dlouho zářily
do vychladlé české historie
české tabáčky už skoupil Philip Morris
lipka pochovala SKN
jestlipak bude někdy líp?
Přemysl v ND zpívá Libuši v nedbalkách
montérkách v teplácích
Jana Roháče přišpendlili do sbírky vyhynulých brouků
Už ani karafiát po něm neštěkl
Zvítězila Kazi když sezdala tetu
s vlastním strejdou
Sváťa Čech by hledal stín pod lípou
poraženou na německé tužky
bleistifty
ani v Lipníku nad Bečvou
už sirky nehrajou sólo
všichni ve spolek jsme doškrtali
až nás vyškrtli ze zeměpisu z map
z atlasů
co jsme jeden druhému vjeli do vlasů
nepomůže nám už ani drmolení zdrávasů
amen
už se ani nepřirozdívá
už není ani pozdě
ve zdech Prahy vybujela mamonová plíseň
a píseň česká nedojme už ani uši molocha
marně Dvořák zuří
že mu vybledla Rusalka
jména začínající na Rus jsou postavena mimo zákon
starý nový i nejnovější
ó vy lípy už jsme vyčerpali všechny rýmy
odepsal nás Ilja Hamburgr
Ivan Sekanina
větry se nevrátí ani za fůru cukru
Petře Jilemnický
odvanou vás vlastní větry
nepomůžou vám ani svetry
svetry z Deváté upletené Beethovenem

Račte odpustit při vašem sprostírání
tvé tělo pól absolutní
nedostupnosti
promilovat se k smrti
smrt má přece tisíc chutí
nikoliv desatero nýbrž tisíc chutí
jen ta jediná noc přebývá
někdy se jí říká plonková
ačkoli je smrt vždycky přebytečná
nadbytečná a zbytečná
a tete a tete
dřív se umíralo v soubojích
teta a teta strýček proti strýčku
strejda proti strýci
Přemysl Oráč Praotec Čech
proti Svatopluku Čechovi
ve stínu pípy nebo na přímém slunci
úpal dodělal případné zpoždění
kachna na medu - poslední jídlo duelantů
než se jim i chuť k jídlu vymkla z pantů
kdo vyhrál vyhrál
tram nahoře se jí slabě propečená mana
tam dole dobře prokrvácený biftek
nic pro supermana
nabídka dne
- nula pivo je vytočeno
A i vy jste přebyteční
uvězněn smrští v Secessi
před očima babičky
stačilo by přejít 30 metrů
a byl bych promočený v jejím suchém náručí
jen se odvážit
první krok z bezpečného
ale placeného sucha Secesse
promoknout na kost a vzápětí být
sušen a balen zahříván
jenže babička už x let nežije
přeběhl bych jenom z tropického deště
do tornáda
nic mezi tím
kalma je už x let předplacena
vyprodána oko uragánu smrště osleplo
tak tak pomrkává
nad mým životem se smráká
havran krákorá
drápy nehty nechce opusit
poprsí Palas Athény
Poe už kouká abych vypadl
Nezval?
To jméno co živ neslyšel
vždyť tam nikoho nezval
čím by zaplatil pohoštění
když ani jeho povídky neletí
a já z nějakých Čech
jakýsi Vrchlický
se o něm zmínil: „Nikdy víc“
jako když klinká umíráček
nad Lenorou
a jakýsi Nezval: „Víckrát ne!“
z té země nedostane tantiémy
i kdyby se stavěli na hlavu
nikdy víc
- víckrát ne a ne- a ne je bezedné
havran na to kápnul
léčí to někdo?
chorobné psaní – nutkání ke psaní?
jsou na to lázně
možná že tě kysibelka zaječická
odnaučí vysedávat nad papíry
utíkáš a blahořečíš prozřetelnosti
že máš čím se utřít
běda – jsme jen sranci této země
a čím jsme tišší nepsaví abecedy neznalí
tím jsme pánubohu milejší
kdo má platit vykácené lesy
správně zostouzeli Vrchlického
„Papírovou pyramidu“ – kolik papyru spotřeboval
na nápis Amenhotem třetí – a kolik lesů padlo
na „Amen amen pravím vám“?
propána ať tu nesedíme na prázdno
ať se babička nezlobí že jsem se k ní nevypravil
když nastaly deště
babičko já nic jiného nemám
než se upsat komukoli kdo se namane
a jestli pršet nepřestane zůstanu ti na dohled
tete a tete na 50 metrů
dál než 3000 kilometrů
jež bych musel ujít
jako Vernův tvrdohlavý Turek
lepší být vod znojemských vokurek
nežli českých vod
osmanských patisonů
kolik sezón se ještě uvidíme
než zas nastanou deště
na svět jsem se z maminčina těla
dostal v kleštích
jsem navždy stisknut a jen zřídka tištěn
být tištěn je dnes skoro jako být
policejně zjištěn
neděje se něco ve světě
jak říkal Lojza: že se něco chystá
prorokoval
(už se nedožil)
tolik chlastu a žádné hrdlo
tolik jídel ale žádný žaludek
tolik prsů a nikdo si ani nešáhne
marné ztopoření
když se nední
bezedný rok – tys to SKN věděl –
bezedné pětiletky
- to jsi neodhadl –
bezedná století – to je už mimo mísu
osobně žiju ve století tiramisu
být pod dohledem nebeského Bisu
jak je už celá generace Sýsů
jen kdyby už přestalo pršet
přestal bys naplano sršet
kdo je zvědavý
Apolinaire se ptal: Pane Pie vy?
A odpověď nepřišla
Ale spokojen byl Guillaumův pyj
Doktore zkraťte to
Název?
Přijde sám klíďo píďo
Hin se ukáže
Zažeň to do závorky
To je sama Přemyšlenská
A vždycky je v tom ženská
Nenapadá tě něco
Napadám na levou nohu
Hrom do toho uhodila policejní hodina
A mě právě něco napadlo
Nasedám na houpacího koně
Šavličky hore
Hore horem dolem
vykrmovala babička dítě s porodní váhou 2.30
kdybych měl vážit metrák
a tak jsme tloustli a tloustli
až babička začala hubnout a hubnout
už přestala i hubovat
Ó zlatá léta výkrmu
hubení básníci se zmůžou leda na haiku
proto jsem byl i v psaní hubatý
tři verše to je jako prd
pé er dé
a co tím chtěl veršotepec říci
co sdělit