Luděk Krása

CO JE ZA NEBEM

Za sněhem vidím sníh,
za tebou tebe,
za nebem vidím nebe,
plné sněhu.

B E N Á T K Y

Bylo to už dávno,
Benátky,
náměstí sv. Marka
a fotografie
před gondolami.
Vypadali jsme na ní
jako poslové z východu.
Podivné klobouky
i kabáty podivného střihu.
Majitelé zlatnických
krámků,
majitelé krámků
s vínem,
kteří stáli před svými
obchůdky
a lákali turisty
do jejich útrob,
jako by nás neviděli.
Myšlenkami jsme byli
ze střední Evropy
a tak trochu z východu
i když jsme to
sami sobě nepřiznali.
Dnes s pohnutím
jsme přijali zprávu,
že náměstí sv. Marka
je pod vodou.
A gondoly?
Gondoly zůstaly gondolami.
A co fotografie?
Fotografie se západním
střihem kabátů
a západním střihem myšlenek,
té se nedostává.

KOPRETINA Z JINÉHO SVĚTA

Potkal jsem ji, už pokolikáté.
I tentokrát neměla namalované
rty a obočí.
I tentokrát se jí
uprostřed rozkvetlé louky
nedostávalo pestrých
lučních květů.
Přesvědčovala
všechny kolemjdoucí,
kolem lezoucí havěť
a když jsem přišel blíž,
jakoby mne poznala,
přesvědčovala i mne:
"Ne, to nejsem já,
vždyť nemám oči,
abyste mne viděli,
zbytečně hledáš
má ústa,
můj milý."
A kolemjdoucí
a kolem lezoucí
přitakávali:
"Ne, to není ta,
kterou hledáš,
se kterou spáváš,
se kterou se chceš
ještě jednou
rozloučit."
Ne to není ona,
kopretina,
kterou má v ústech,
je z jiného světa,
vyplivne ji jako párátko
(asi se neumí chovat,
když je z jiného světa)
a vábí mne,
abych šel s ní.
Ne, dneska se mi to
nehodí, snad až příště.

NIKDO SE MNE NEPTÁ

Co po ní zbylo?
Jenom papírky
na čištění brýlí -
Brillenputztücher.
Jakoby to byla
svatokrádež
čistit brýle,
když není očí,
když není brýlí.
A co vlastně je?
Nic, nic,
co by stálo za řeč.
Jsou jenom mé oči,
jsou jenom mé brýle,
na to se mne
však nikdo neptá.

SOUMRAK

Tak dlouho,
jak jen to může být
do okvětí
padá soumrak
a takto hovoří
s květinou:
"Zavírej se
a já ti přečtu
ukolébavku
až neodoláš
a svými plátky
tak jako dlaní
zakryješ svit měsíce."
Nastane noc
a všechny květiny
zapomenou na soumrak,
jako by nikdy nebyl.

TY NEVYSLYŠENÉ

Někdy je romantiky příliš,
někdy se jí nedostává.
Romantika
letního jitra,
romantika
letního poledne,
romantika
letního podvečera,
romantika
letního večera
a v noci padají hvězdy.
Řekla mi,
abych si něco přál
a já jsem ty hvězdy
hledal v trávě.
Teprve až zrána
ty nevyslyšené
zůstaly v kapičkách rosy.

Ostatní tvorba Luďka Krásy publikovaná v Divokém víně:
DV 50/2010: Rotoped, O Ivanovi
DV 48/2010: Ptej se, ptej se neptaného a další
DV 47/2010: Až příliš mnoho slov a další
DV 45/2010: Výčitka, Vánoční dopis a další
DV 44/2009: Chvilka nepozornosti
DV 43/2009: Když ohlédnem se zpátky a další
DV 42/2009: Vzpomínky, Jen pootočit zeměkoulí a další
DV 41/2009: Pro co žít? a další
DV 40/2009: Jabloně, Chodci a další
DV 39/2009: Ráno, Řekli mi... a další
DV 37/2008: Co mne trápí a další
DV 36/2008: Letní pozdrav z daleka a další
DV 35/2008: Jsem k zbláznění živý
DV 34/2008: Čekání na jaro a další
DV 33/2008: Mám tebe dost, má lásko a další
DV 32/2007: Černá vrána, Korálky života a další
DV 31/2007: ČISTÁ A PROVONĚNÁ RÁNA a další
DV 30/2007: Šípkové růženky, Na pokraji bezživota a další
DV 29/2007: Večer, Bezdomovci, Poezie je když ...