Martin Honzák

ROZTANČENÝ

Svět je celý roztančený!
Jen já v křeči sevřen jsem
a v temnotě jak zazděný…
Pod nohama vratkou zem:

Naznak padám do neznáma,
ač se ani nepohnu,
to jak zve mě duše sama
do životaplných dnů.

Rytmus občas zkouším chytnout,
slyším však jen děsný hluk,
ve kterém jsem zajatý!

Strach snad jako strunu přetnout?
Sním si, jaký vydá zvuk,
jako ona napjatý.

URAGÁN

Točím se v prázdných slovech
Jako v uragánu:

Cokoli uchvátí
Vznáší se
A je unášeno
Silnou energií
Zvedne ze země
Co jen chce
A na chvíli
Nic není jako dřív
A ani potom

Někdy je s něčím
Třeba hnout
Ačkoli to vypadá
Jako idylka

Jenže krávy tloustnou
Dům žere červotoč
A auto rezaví

A to ani nemluvím
O té nekróze
Uvnitř

ZA OPONOU

Poznání se dnes nekoná,
neb v sobě samém opona
je zatažená, bez dechu.

Těch mých pár smutných povzdechů
ji nerozvlní životem!

Zas špatné v sobě dělím stem,
ač procento má a víc ne,
a pro to dobré výsměch mám.

Jen stěží jakž takž přežívám,
že za oponu nenahlédnu.
Vždyť hlasy zní tam radostné!

Proč usilovně mířím ke dnu
na plachetnici bez plachet,
bych moc rád věděl. Nejlíp hned.

DŽEMOVÁNÍ

„Srát na všechno
a dělat si to,
co tě baví!“

Taková moudra
od Mistra
už jsem léta neslyšel…

Dlouho jsme se neviděli
a tak jsem myslel
že už ho nepotřebuju

a zatím jsem zatuhl
na druhém schodu
mažu se tam balzámem
na kolena
a záda
a říkám si
jak je to náročné

Zasmál se
mému nechápání
a mluvil o vyšších úrovních
vnímání:

Prý až dosáhnu jistoty
že můžu hrát
i ten nejšílenější úlet
a přitom budu
v bezpečném prostředí

a až se stanu vůdcem
a budu si hrát
co budu chtít

zatímco druzí
vlastně také

pak jde o opravdové
džemování

Vzápětí do oblak
vyfoukl otravně velké
množství jiných
velkolepých vizí
a nevšedních náhledů
na obvyklosti

a teprve pak
upustil hrách
na prašnou zem

a se smíchem
o mou stěnu
típl jointa

O MÉM OTCI

Nová lednička
měla být tichá
ale hučí a klokotá
a občas z ní vyjdou
záhadné zvuky
„Je to brůča,“
zasmál se
když ji zapínal
ani se nezlobil
že jsem ji vypnul
kvůli nerušenému hraní
večer na didgeridoo

přišlo mi to divné
někdy mám holt zkreslené
představy
o následcích
situací
které vytvářím
či v nich působím

obzvlášť v interakci
s ním

Jedna mě ale znepokojuje
pokaždé

dnes vznikla slovy:

„Nic mě nebaví,
mít bouchačku,
tak se zastřelím.“

Pronese sdělení
nechce radu
a už vůbec ne
změnu

schovaný
za hradbami argumentů
proč to nejde

a tak dnešek utopí
a zítřek nepřichází

Dennodenně
stejný režim
od rána do večera
samé šílené
sebedestruktivní zvyky
odmítání života
přežívání v alkoholu
tabáku a lécích
Televize od rána
bliká a křičí
své negace
a nabídky zboží
když už získala pozornost
a rádio Blaník
vymílá dokola
stejnými songy
mozek do plev

Zbláznil bych se
už po týdnu

a on roky
nejinak

Tělo volá
hlasem nemocí
a vypovídá službu

on ale nezastaví
a trpí

a jeho bolest
mě prostě bolí
taky

ANDĚL

Píše vzkazy
tu a tam se trefí
do mého rozpoložení
jako pověstné

synchronicity

V době změn
je zajímavé si jich všímat:

Položím si otázku
a dostanu odpověď
aniž bych ji vyřkl

Cynismus
mi v tu chvíli velí
vysmát se
krutým způsobem
svým snům

když tu náhle
dostanu vzkaz
že on zlozvyky
nahrazuje dobrozvyky!

Zkusím to tedy otočit
a sebe přijmout

sbírám odvahu
se víc projevit
a propojit vesmírnou energii
s tou svou

Je to závratné cestování
mezi hvězdami
a přál bych si to
vyjádřit vzletněji

ještě si to ale
nedovolím naplno

a tu a tam
to svou formou
připomíná spíše
vnitrostátní let

MISTR UKLIDŇUJE

„Hele, takhle jako:
Někam to bejt natočený muselo.
Ono de taky vo to,
že není nutný ze všeho
dělat osobní závěry
o nějakejch znameních,
víš?
A když je to natočený
jinak, než ti vyhovuje,
pootoč to,
nebo sebe,
nebo tak holt zůstaň,
ale neskuhrej,
když sis to vlastně vybral.“

Svoboda volby
vlastní cesty
vyděsí kdekoho

pokývu hlavou
a zhluboka dýchám

protože svět
je sice nesmírně
proměnlivé místo

avšak točí se
ve svém
velmi poklidném rytmu

Ostatní tvorba Martina Honzáka publikovaná v Divokém víně:
DV 97/2018: Krok do neznáma a další
DV 95/2018: Pravda z nitra a další
DV 94/2018: Samožer, V první řadě já a další
DV 93/2018: Po bouři, Trosečník a další
DV 92/2017: Zloděj, Protiklady a další
DV 91/2017: Poušť, Mapa a další
DV 90/2017: Hráz, Vrah a další
DV 88/2017: Střední věk, Včely a další
DV 87/2017: Přátelské nakopnutí a další
DV 86/2016: Vzkaz, Zloděj klidu a další
DV 85/2016: Průjmy, Zabiják a další
DV 84/2016: Na molu, Telefonát a další
DV 83/2016: Jarní míza a další
DV 82/2016: Šála Šílená a další
DV 81/2016: Rozhoupat se a další
DV 80/2015: Rytířský sál a další
DV 79/2015: Debata, Sebevrah a další
DV 78/2015: Telefonát, O myších a další
DV 77/2015: Hrabě Ego a další
DV 76/2015: Realita, Odpuštění a další
DV 75/2015: Klepání, Žít v budoucnosti a další
DV 74/2014: Dramata, Rozseknutí a další
DV 73/2014: O rebelce, Démoni a další
DV 72/2014: Láska, Spisovatelka a další
DV 71/2014: Oslava, Zajatec a další
DV 70/2014: Napětí, Podivné poselstvi a další
DV 69/2014: Diagnóza, Vzácný přítel a další
DV 68/2013: O strachu, Ego a další
DV 67/2013: Výjimečný, Černé myšlenky a další
DV 66/2013: Mocná čarodějka a další
DV 65/2013: Neklidné vody, Krásný život a další
DV 64/2013: Rybolov, Šťastlivec a další
DV 63/2013: Plískanice, Rentgen a další
DV 62/2012: Bratři, Procházky a další
DV 61/2012: Mé múze, Přízraky a další
DV 60/2012: Houbař, Kámoška a další
DV 59/2012: Quijote, Síť a další
DV 58/2012: Odpočívadlo, S přáteli a další
DV 57/2012: Jiné barvy, Čokl a další
DV 56/2011: První jízdy, Křižovatky a další
DV 54/2011: Nahý, Verše v míse a další
DV 51/2011: Dravá řeka života, Přítel
DV 50/2010: Dospívání a další
DV 49/2010: Strach, Balada o pánu z Vídně, Ztráta
DV 45/2010: Po třicítce, Můj čas a další
DV 36/2008: Dědeček, Potkal jsem anděla