Martin Honzák

Text nebyl redigován.

STRACH

Vystrašený malý chlapeček
Bál se, že slunce osvítí
Jeho bledou tvář, špinavé hadry, hnisající tělo
Že třásl se, plakal, bezmocně rukama
Bičoval okolní vzduch
A slunce přitom
Blížilo se neúprosně
On bál se, že ostatní uvidí
Co domníval se nemá nikdo z nich
Protože už je viděl
Ale toto netušil:
Ano, viděl je, viděl,
Ale neprohlédl
Měli převlek
Vytvořený přesně podle toho
Co přáli si, aby ostatní viděli
Bylo to tak snadné
Protože přijali
Jaká mají drobná tajemství
Pobledlé líce
Ušpiněné šaty
Sem tam hnisavý vřed
A přesto oblékli šat
A přesto oblékli šat
A hrají svoji roli

Malý chlapeček se bojí
Že je docela nahý

BALADA O PÁNU Z VÍDNĚ

(Jardovi)

Poledne. Teplo a sluneční jas.
Ulicí vychutnat si letních krás
postavy dvě tu jdou. Směr temný Hrad.

Ó kéž by cestu si zvolili jinou!
U soudu stát budou s obrovskou vinou:
Vinni tím, že svoji zem chtěli znát.

V náručí té "slepé" doposud kolébán
smutný náš hrdina Jaroslav, z Vídně pán.

V kryptě si sedí tam upírek dav,
z havajských košil zbýt má vězňův háv.
Proč vlastně? Z legrace? Z lži jedné z nich.

Vstupenky - do pekla! - jak snadno získali!
Už uvnitř prochází dějinná úskalí.
Vzduch náhle kolkolem nápadně ztich.

Z náruče té "slepé" zvůlí je rván!
Zločincem zván bude sám z Vídně pán.

Jeden z nich studuje, druhý už učitel,
dosud však netuší, kde stojí nepřítel.
Drábové s obušky už řinčí řetězy.

"Zatčeni! Vinni jsou! Okrást že chtěli stát!"
Oba dva nechápou, co že se mělo stát.
A paní pokladní chechtá se, vítězí.

Z náruče té "slepé" zvůlí je rván!
Zločincem nazvaný byl z Vídně pán.

Výslechy. Potupa. A z práce vyhazov.
Co o tom rozhodlo? Pár záštiplných slov
té, která saje krev jen sobě pro radost.

Soudkyně rozhodla v Procesu zrychleném.
Jen žasneš, jak snadno zvítězí lhářka v něm.
Že chybí důkazy? Pche, čeho je dnes dost?

Z náruče té "slepé" zvůlí je rván!
"Zločinec!" odsouzen byl z Vídně pán.

ZTRÁTA

Ztratila se mi díra do prdele…
Po mém nebi přeběhl mráček.
Osahávám se marně od neděle…
Je v hlavě. Mám jí plnou sraček.

Ostatní tvorba Martina Honzáka publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: Medúza, Časový pres a další
DV 97/2018: Krok do neznáma a další
DV 96/2018: Roztančený, Uragán a další
DV 95/2018: Pravda z nitra a další
DV 94/2018: Samožer, V první řadě já a další
DV 93/2018: Po bouři, Trosečník a další
DV 92/2017: Zloděj, Protiklady a další
DV 91/2017: Poušť, Mapa a další
DV 90/2017: Hráz, Vrah a další
DV 88/2017: Střední věk, Včely a další
DV 87/2017: Přátelské nakopnutí a další
DV 86/2016: Vzkaz, Zloděj klidu a další
DV 85/2016: Průjmy, Zabiják a další
DV 84/2016: Na molu, Telefonát a další
DV 83/2016: Jarní míza a další
DV 82/2016: Šála Šílená a další
DV 81/2016: Rozhoupat se a další
DV 80/2015: Rytířský sál a další
DV 79/2015: Debata, Sebevrah a další
DV 78/2015: Telefonát, O myších a další
DV 77/2015: Hrabě Ego a další
DV 76/2015: Realita, Odpuštění a další
DV 75/2015: Klepání, Žít v budoucnosti a další
DV 74/2014: Dramata, Rozseknutí a další
DV 73/2014: O rebelce, Démoni a další
DV 72/2014: Láska, Spisovatelka a další
DV 71/2014: Oslava, Zajatec a další
DV 70/2014: Napětí, Podivné poselstvi a další
DV 69/2014: Diagnóza, Vzácný přítel a další
DV 68/2013: O strachu, Ego a další
DV 67/2013: Výjimečný, Černé myšlenky a další
DV 66/2013: Mocná čarodějka a další
DV 65/2013: Neklidné vody, Krásný život a další
DV 64/2013: Rybolov, Šťastlivec a další
DV 63/2013: Plískanice, Rentgen a další
DV 62/2012: Bratři, Procházky a další
DV 61/2012: Mé múze, Přízraky a další
DV 60/2012: Houbař, Kámoška a další
DV 59/2012: Quijote, Síť a další
DV 58/2012: Odpočívadlo, S přáteli a další
DV 57/2012: Jiné barvy, Čokl a další
DV 56/2011: První jízdy, Křižovatky a další
DV 54/2011: Nahý, Verše v míse a další
DV 51/2011: Dravá řeka života, Přítel
DV 50/2010: Dospívání a další
DV 45/2010: Po třicítce, Můj čas a další
DV 36/2008: Dědeček, Potkal jsem anděla
DV 10/2011: Vlak do nikam a další
DV 10/2001: Rytmy nitra a další