Michael Lorenc

BARBOŘE

V psím ráji,
v kočičím pekle,
v opilé krajině,
sestro živlů,
skrýváš svou krásu,
vědí to ptáci
v prostranstvích světla,
v rozlohách tmy.
Jdeš po hlučném štěrku,
po hluché hlíně,
před tebou za tebou
řeka, proud jmen.

VĚK

Každý věk je zlatý,
to jen týdny bez tebe
jsou černé jako stříbro
po babičce.

Dám ti svého psa
i sousedovic kočku,
když se ze snů vyhopsáš
a vrátíš se k své myčce.

NA SADĚ

Čeho se dotýkám
básní,
tvých neosedlaných koní
v ohradě?

Jsi jako bonsaj,
pod habry zkrásníš
vždy, když se bojíš
o mládě.

+ + +

Lásko,
čemu unikneš,
stejně tě dostihnou
u nejbližší strže.
A proč se ukrýváš
v deltě Arna?
Vždyť právě tam
rozkvétají růže!

+ + +

Netěším se na jaro,
bude krásnější než loni.
Co k němu mohu přidat já,
dítě podzimu.

Netěším se na léto,
bude nejchladnější za sto let.
Čím mě může zahřát,
sněhem na hřebenech hor?

ZMENŠENINA

Tvoje tvář,
dávno setřený prach.
Slunce mi tě vrací
v drobných mincích.

Dotýkám se hřbetem ruky
dlaní v dávných dnech.

Jsou jako bonsaj
v zmenšeném kosmu
na sadě.

BYT

Jediný byt,
kam nesmím,
kde bydlíš ty,
bytelný byt.
Praská v něm suchá pleť
na kresbu omítky,
vlhne tvé pohlaví,
skomírá cit.
Lásko má, drhneš
o ranvej vzpomínky,
komu dáš všechno,
co nesmím mít.

MODELKA

Nepršelo,
nesvítilo slunce,
vlastně nevím
jaké bylo počasí.
Přišla napůl nahá,
napůl oblečená,
byla vnadná,
rostla do krásy.
Bambusové hůlky
rukou z rukávů,
ebenové půlky
vyšší o hlavu...
Málem jsem ji líbal
slibem blahobytu,
když jsem s ní snídal
v bistru mého bytu.

KDYŽ...

Když muži zemře žena,
zůstane mu pes,
když ženě zemře muž,
zůstane jí kočka,
když psovi zemře pán,
zůstane mu paní,
když kočce zemře chovatel,
zůstane jí kočkování.

POKOUŠENÍ

Zkus sestrojit stroj,
sesouvavý segment síly,
zakletý v nepokoj,
zkus sestrojit rostlinu,
obloukovou výseč touhy po slunci
a netečnosti ke stínu,
zkus sestrojit zvíře,
vzestupný a bludný pohyb obrazu,
znehybněný v Altamiře...
Zkus stvořit člověka,
jenž pokleká v samém srdci sil,
aby se k tobě pomodlil.

NENÍ

Není jediné zdi,
která by nebyla
přetřená na bílo,
není jediného jablka,
které by nezrálo,
nebo nehnilo,
není jediného bohatství,
které by nevzniklo
z mála,
není jediné bytosti,
která by
nemilovala.

ZVONICE

Neumím ti říci
jak jsi krásná.
Nemnoho je slov
a mnohá jsou jen
polojasná.

Neumím ti říci
proč tě miluji.
Slova by jen odplouvala
s rozvodněnou
Metují.

Jak vyjádřit slovy
že tě neoblomím...
Vyhledal jsem zvonici
a marnivě v ní
zvoním.

HUDBA

Myšlený cit,
datel detonací,
včerejší město,
zítřejší slam,
opilé slůně,
mořští ptáci,
milenka s ambicí
anděla.

KDESI

Kdesi u dna v nás
je ještě jedno slunce,
vodopád i hráz,
tucet příběhů,
kdesi v nás je smrt
odeslaná v kulce,
odemčený Alkatras,
ryba na břehu.

x x x

Miluji tvou křivou řeku,
přímočarost v ní,
dívčí touhu po doteku,
státy ostrovní.

SRPEN

Už zas rudé jeřabiny,
na obzoru černý les
a z potrhané džínoviny
dálky bez cíle.

LETNÍ NOC

Voní seno,
dráždí chřípí,
chřadnou Chřiby,
pole sílí,
tma je věno
nevěst bílých,
jak se máte,
ptá se seno,
pletem páté
přes deváté...

OSTRAVA

Z mostu se souká
růžička pavouka.

Červená krajina
u řeky chladne.

Jak nevěsta města
odpouštíš nápřahy.
Údery žádné.


+ + +

Neber mi mé polojasné
dny, jež nosíš ve vlasech,
neber mi můj život, zhasne,
až zanevřu na básně.

VERŠE

To jsou všechno kecy,
věci lehostejné,
nepotřebné přeci...

Jsme-li příliš lehcí,
lehkonozí zřejmě,
těžkosti si přejme.

Ostatní tvorba Michaela Lorence publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: Okna, Noc, Vedro a další
DV 98/2018: Ruské kolo a další
DV 97/2018: Nohy slečny N. a další
DV 96/2018: Kam se nedozvoníš
DV 95/2018: Ráno, Mrak a další
DV 94/2018: Psací stůl, Dveře a další
DV 93/2018: Voroněž, Cetelem a další
DV 92/2017: Dotek, Klavírní koncert a další
DV 91/2017: 11. září a další
DV 90/2017: Italská noc, Eva a další
DV 89/2017: Fotopast, Okna II a další
DV 88/2017: Proudy, Kiosky a další
DV 87/2017: Čtenářka, Utonulá a další
DV 86/2016: Spřízněni volbou a další
DV 85/2016: Squateři, Jako a další
DV 84/2016: Ukázka z knihy Nikam se k tobě nevejdu
DV 83/2016: Zatmění a další
DV 82/2016: Vhled, Kůlna a další
DV 81/2016: Jízlivosti
DV 78/2015: Měsíc, Hrad a další
DV 77/2015: Brněnské nokturno a další
DV 75/2015: Až, Smutný lampion a další
DV 74/2014: Tam, Ve tmě, Zenit
DV 64/2013: Okna, Nevím a další
DV 62/2012: Karlín, Brzy ráno a další
DV 61/2012: Čisté barvy květin a další
DV 60/2012: Řeka, Předzahrádka a další
DV 59/2012: Kopec nad Berounem a další
DV 58/2012: Výstup, Tma a další
DV 57/2012: Dovídám se, Holandia a další
DV 56/2011: Výlet na Krakovec a další
DV 55/2011: Zpětný pohyb a další
DV 54/2011: Neodpoví, Stmívání II a další
DV 53/2011: Zlatá stoka, Zahraj mi a další
DV 52/2011: Lom, Tam, Stmívání a další
DV 51/2011: Harmonie, Úžasem, Zvídavost
DV 50/2010: Chci víc, Pravá zbožnost a další
DV 48/2010: Zemánek Jiří, řečený suchoruký a další
DV 47/2010: Možná, Tříšť a další
DV 46/2010: Karle Hynku Mácho a další
DV 45/2010: O původu psa, Zním, Jsi
DV 44/2009: Především, Vize a další
DV 43/2009: Pomalé město a další
DV 41/2009: Urousaný orel
DV 40/2009: Šerif, Vykoupu tě a další
DV 39/2009: Uvnitř, Zvon a další
DV 38/2008: Z Úřední desky Magistrátu a další
DV 37/2008: Samuel, Zeď a další
DV 36/2008: Starý Most, Třeboňsko a další
DV 35/2008: Kouzlo, Vidíme a další
DV 33/2008: Znamení, V krajkách a další
DV 32/2007: Život, Kdosi, Komu, Tvé tělo
DV 31/2007: Nedělní odpoledne, Mise, Kvašení a další
DV 30/2007: Mluva, Vzpomínka, Zátiší s živly a další
DV 26/2007: Návrat citu
DV 25/2006: Nokturno, Dívky na vahadlech a další
DV 24/2006: Smíření, Snubní a další
DV 24/2006: Adam, Barevný dialog a další
DV 23/2006: Sychravo, Bratrstvo
DV 23/2006: Věž, Synové a další
DV 22/2006: Ruce
DV 22/2006: (...a pokud se jedná o poezii…), Kde a další
DV 21/2006:
DV 21/2006: Říjen, (V synagogách…) a další
DV 20/2006: Sonet o tichu, Jen pár vět a další
DV 16/2005: Soumrak, Starý muž a další
DV 10/2011: Tráva, Má noc a další
DV 10/2001: Zahrada