na další stranu
Michael Lorenc
JÍZLIVOSTI
KOBYLKY
Přibližují se přískoky,
přeskakují
z pojmu na pojem,
z vlhkých dojmů postavily
pojmů vodojem,
přibližují se přískoky,
skáčou
z drdolu na drdol,
vrhnou se i do stoky
militantních feministek,
do průplavu DOL.
KOBYLKY II.
Skáčou
jako blechy
z předmětu na předmět,
z textilie textů
texturují
sémanticko-syntaktický
svět.
ZÁKLADNÍ INSTINKT
S naivitou filosofa
smýkám smyčcem
k Venduličce
v čalouněném sofa,
hladím její poprsí
jak horní desku houslí,
hraju, i když nemusím,
serenádu oslí.
VODA
Voda je něco
tady i tam,
voda je kořist,
která mi uniká,
voda nemá otce,
ani matku,
voda je cosi bez konce
a bez začátku.
UČEBNICE DĚJEPISU
Rýha ve skle dějin
se stáčí k jihu hrůz,
ani slovo o zmaru,
ani zmínka o naději.
OBJEV
Nevěděl jsem, co je to vzít za srdce,
dcera jsoucnost jevu prokázala,
bezděčně mě uchopila za ruce
a za srdce mě vzala.
MARION
Obličej rebel,
zrak temná kobka,
pas svazek stébel,
klín bahenní sopka,
objetí chvat,
rty vodka s ledem,
chtěl jsem ji milovat
dřív, než mě svede.
MARION II.
Copánky spletené
z omamných vůní,
pas z trsu stébel,
klín z bezedných tůní,
hlas táhlý tón,
co v tichu osaměl,
a nohy vykloubené
kohortou chtivých těl.
ZPĚTNÝ ČAS
Mým cílem
je doběhnout do cíle,
mému běhu ale
běží zpětný čas,
legitimní protipohyb
do chvíle,
než se vrátí jako
drúza metastáz.
TVÉ SLZY
Tvé slzy
jako hrachy,
tekoucí světlo
po tvých oblostech,
nedošitá vazba klína,
z melanžové příze steh,
a digestoř tvých očí, která
vysála mé prachy.
ZÁKON SCHVÁLNOSTI
Říkám přijď
a nikdo nejde,
řeknu nechoď,
debil vejde.
SLABODUCHÝ SMOLAŘ
Protože nemá matku,
která by mu to
vymlátila z hlavy,
vzal si asiatku
bez pohlaví.
POKROK
Smrt
už nechodí s kosou,
ale s mobilem,
člověk neumírá
sešlostí věkem,
ale z rozhodnutí
pověřených osob,
nebo omylem.
ZASVĚCENCI
Protože vědí,
kde má Hospodin
dispečink vesmíru,
sedí,
prosti vin,
na Pankráci za víru.
ALKOHOLIK
Játra ztvrdlá z chlastu,
pohlaví jak z plastu,
slepé střevo zmije
písečná – a hnije.
+ + +
Národ, který není schopen
odsoudit vlastní vlastizrádce,
je jako romantický developer,
který uplácí své plátce.
ČESKÝ KOMIKS
Mám v hlavě
pohyblivé obrázky,
pitvoří se,
kladou otázky,
navštěvují minarety,
vydávají dekrety
a žerou děti
jako krevety.
VODA II.
Voda si užívá žen,
ženy si užívají vodu,
jen Láska z pasáže
dokáže zhatit
tu organickou shodu.
BEZ ODPOVĚDI
Přispíváme k věrohodnosti
Goethovy Nauky o barvách,
když máme z bílé hrůzu
a z rudé strach?
LÁSKA
Rozsvěcuj oči mé,
rozjasni moji tvář,
zvýrazni náčrtek
ze skicáře,
až láska pomine,
jak pravý archivář,
uchováš zář
její tváře.
|
