na další stranu
Vilém Kubáč
***
Po návštěvě onkologie
dal jsem se do studia ontologie
budu přemýšlet o smyslu bytí
než mé tělo bude nuceno do rakve jíti
***
Ty jsi mé štěstí
ty jsi má láska
to že tě mám to je radostí
když jeden druhého laská
andělé tančí kolem nás
na něhu by měl být vždy čas
mám jedno přání
ve svém zoufání
chci k tobě přivonět
ještě než zhynu
REQUIEM ZA ČERNOU KOČKU Z HUSOVY ULICE
Viděl jsem ležet mrtvou kočku na přechodě
Ležela tam jako anděl
Již nedoběhne do cíle
již neokusí šalvěj
Očíčka jí směřují do universa
vyhlížejí podzim
a z ocasu zbyla jenom torza
Co udělat nevím
Nebudu rušit tento akt pietní
nechám ji zde ještě chvíli odpočívat
Odklidí jí až funebráci oranžoví
jen co započne se svítat
***
až budeš rozvalená na kanapi ladně
budu ti na kozy psát básně
psát hodlám černou propiskou a touhou
nepůjde jen o poezii pouhou
po mých verších povstane i bradavka jak tečka za větou
Tvé vzdechy se rozezní celou planetou
***
Spočítej
všechny barvy duhy!
Který jsou první?
A který druhý?
Ptactvo vzletělo nad polem
Po druhý už na světě nebudem
Alespoň ne v České kotlině
možná tak sklízet koku v Argentině
|
