literární časopis založený v roce 1964

Dagmar Burianová

ONA

Chodí jak v závějích
po kolena zabředlá do čehokoliv,
ztratila svou elegantní chůzi.

Zmítá se v peřejích
zostuzená,
hledá pohled kohokoliv,
všichni kolem jsou jenom "ti druzí".

Jednou nedokáže zůstat bez pohybu,
jindy sedí
v očích stěžně plachetnic,
neví, co si počít.
Má hledat zlatou rybu?
Má chtít všechno?
Nebo raděj nic?

Slanou vodou obklopená
má žízeň za noci i za dne,
láska srazila ji na kolena.
Jako kytka bez vody
pomaličku vadne.

MILOVAT

Milovat
to je zvláštní pocit.
Srdce má málo místa,
chce se mu vyletět z těla,
vyšplhat na skálu a skočit.
Láska si není jista,
že chce,
co by chtít měla,
neví, co sama se sebou si počít.

Myšlenky cudně se toulají kolem,
zmateně
bezcílně
vakuem plavou.
Nenasytí se za prostřeným stolem
a když mají spát,
neuhlídatelně
honí se hlavou.

Slova si skáčou do řeči,
některá se společnosti straní,
ta, co mají snad být skloňována,
jen sobě navzájem se klaní.

Milovat
to je zvláštní pocit,
oči chtějí vidět,
však nechtějí být viděny,
svět kolem se nepřestává točit,
ruce chtějí hladit
a chtějí být hlazeny.

Milovat
to je zvláštní pocit.
Může zhasnout všechna světla
nebo ti rozzářit svět.
Může být zdrojem chladu i tepla.
To záleží jen na tom,
zdali se ti tebou nabídnutá láska
vrátí někdy opětovaná zpět.

ZKRÁSNĚLA

Zkrásněla.
Oči jí zářily,
úsměv neznal hranic
a zastínil všechno nedokonalé.

Zkrásněla.
Sny, co se jí dřív stranily,
se plnily, a za nic
na světě nechtěly být malé.

Potkala svého anděla.
Poznala ho a zkrásněla.

PĚT SMYSLŮ

Je krásná,
na dotek příjemná,
zní jako příboj
a sladké slzy roní.
Je vzácná,
v rovnici proměnná
ve fyzice výboj…
láska je,
když voní.

NĚKDY JE NUTNÉ

dávat víc než dostávat,
to proto, aby každý z nás
mohl beztrestně klít a nadávat.

Někdy je nutné
chtít víc, než je možné mít.
Prázdný a nešťastný je,
kdo nedokáže snít.

Někdy je třeba popustit uzdu,
uvolnit se,
nebýt na kolenou
a vždycky je lepší odpustit
a smířit se.
Ne však zapomenout.

Někdy je nutné zalít smutek pláčem,
pak sušit slzy úsměvem,
to proto, aby svět poznal,
co se životem dovedem.