Dagmar Burianová

POHANÉ

Kolik strun má viola?
Čtyři, ale vydá milióny tónů...
Barevné, dojemné, křehké, rázné,
ale i hrubé, hlučné, falešné, prázdné.
Záleží na prstech, co po ní smí tancovat
a chtějí s ní plakat i se radovat.
Ty prsty nespočítáš.

Kolik je různých cest?
Milióny tisíců?
Kolik je na nebi hvězd a kolik měsíců?
Kolik tonů zazní, když pláču, pláčeš, pláčeme,
a kolikrát to zabolí, když nechceš slyšet a slyšíš NE!?
To nespočítáš.

Kolik je na mapách bílých míst,
jsou-li vůbec ještě,
a kolik je koček, co umí příst,
a kolik kapek mají všechny deště?
Kolik je opuštěných hnízd a
a... co všechno bude ještě?
Ta hnízda nespočítáš.

Kolik strun má viola?
Čtyři, ale vydá milióny tónů....
Ty tóny nespočítáš.

Po tisících cestách k miliónům hvězd a měsíců
jdou vylekaní poutníci,
mažou bílá místa z map a z tisíců
těch opuštěných hnízd upletou si lavici.
Na ni sednou, pohladí violu a hrají.
A samým dojetím krev v žilách tuhne, dech se tají.
Uctívají jenom jednu hvězdu, stálici.

A kočky tuší lepší časy
a předou druhé, třetí hlasy.
Ty kočky nespočítáš.

Kolik strun má viola?
Čtyři, ale vydá milióny tonů...
A až ji přehluší ty kočičí sbory a zpívající poutníci,
až jich bude tolik, že rozsednou i tu svou upletenou lavici,
zkrátka, až ji nebude slyšet a všude bude virvál,
pomůžem jí a postavíme cimbál!

Kolik strun má viola?
Čtyři, ale...
Kolik strun má cimbál?

Už nepočítej, hraj!

EXKLUZIVNĚ INCLUSIVE

Nescafé 2 v jednom - to je káva se smetanou.
Nescafé 3 v jednom - ještě k tomu cukr,
víc do toho nedostanou.

Krém s Q10 pro mladistvou kůži,
3+1 DOVE - šampón co myje, zjemňuje i tuží...

Dovolená v Bulharsku.
Inclusive - to se vším všudy.
Jídlo, pití, moře, vzduch...
Jednoduše: cesta z nudy.

Ty budeš asi 4 v jednom.
Chytrý, vtipný, bohatý a krásný.
Exkluzivně inclusive
stále spokojený, šťastný.

Tak co dodat?
Jsi jen fikce začarovaná do náhody.
Nemáš bratra? Pošli mi ho!
Podpis: běžná žena této doby.

Budu čekat u rybníka,
vlasy myté v heřmánku,
místo kávy dám si pivo
a oříškovou tatranku.

LÁSKA NA PRVNÍ I POSLEDNÍ POHLED

Dívá se?

Jeho pohled hladí moje vlasy, moji tvář...

Dívá se!

Pálí to i chladí, já nemám svatozář...



Podívej se! Nedívej se!

Perou se ve mně touha a obava.

Tak už se podívej,

odvážná touha vyhrává.



Dívám se.

Není tam!



Kde jsou ty oči?

Schované pod víčka?

Pod řasy?

Pod obočí?



Dívá se!

To není on, ten pohled je jiný.

Stmívá se,

večer je vlahý a líný.



Dívám se pod nohy,

vyhýbám kalužím...



Čí byl ten pohled?

Byl vůbec? Netuším.

JSEM SBĚRATELKA ÚSMĚVŮ

Jsem sběratelka úsměvů.

Úsměvy sbírám a směňuji.

Často nějaký jenom tak věnuji.



Veselý úsměv je vhodný pro každou denní hodinu.

I pro každou noční. Proč mračit se na peřinu?!



Úsměvy veselé a upřímné si hýčkám

a často si je vybavuji.

Těch šibalských a plných vtipu,

těch si pak obzvláště považuji.



Ty hloupoučké a neupřímné,

ať jsou si, jak si chtějí dlouhé,

tak ty já rovnou zahazuji.

A ani chvilku nelituji.



Dětské úsměvy jsou všechny krásné,

ty sbírám ze všech nejraději.

Hlavně ty široké a bezzubé.

Z toho smíchu je pak jasné,

že smích je o štěstí a o naději.

Chci je všechny, asi na vás nezbude.



Ty smutné skládám do krabičky,

položím je k levanduli,

pak jim zpívám, jen se dívám,

až mrknou víčky

a za chvilku se začnou culit.

Ráda zpívám.



Srdečný smích je infekční.

Jak se nakazit, je každý poučen.

Sucharům se aplikuje formou injekční,

však úspěch není nikdy zaručen.



Rozpačitý úsměv neví kudy kam.

Pošli mu naproti svůj chápající

a jeho majitel, to ti povídám,

už nebude víc tápající.



Anebo třeba úsměv "jen tak"

na ulici, v obchodě,

v úřadě či v hospodě.



Úsměv na ulici pohladí,

v obchodě poplácá po rameni,

v úřadě občas emoce ochladí

a v hospodě hned pivo lépe pění.



Rozdávejte úsměvy!

Pak můžete je směňovat.

A každý ve své hlavě může

v albu úsměvů listovat.



Přijímejte úsměvy i jen úsměvů záchvěvy.



Ty nepřijaté bloudí a neví, kde jsou doma.

Úsměv úsměv loudí, ať je hrbáče či Apollóna.

Rozesmutní je to a skončí v mé krabičce u levandule.

Tiskněte úsměvy na billboardy a na cedule!



Dost úsměvné propagandy.

Zavaž botky, připni kšandy

a vyraz na lov úsměvů.



O této krásné disciplíně

smí každý, ač o holi či třeba v plíně,

říct: "To já přece dovedu!"

POVRCHNÍ

Šel jeden a smál se,
šel druhý a plakal,
šel třetí a mračil se,
šel čtvrtý a zuřivě skákal.

Ten první šel zpátky a smál se dál,
šel zpátky i druhý a utřel si slzy,
když šel zpátky třetí, odpustil
a ten čtvrtý pak uklidnil své múzy.

Šel pátý a neměl vrásky
od smíchu či od trápení.
Šel kolem a nikdy nechtěl víc.
Nenávist je negativem lásky,
pro city mají stejné pochopení,
jen lhostejnost nemá a není nic.

Ostatní tvorba Dagmar Burianové publikovaná v Divokém víně:
DV 98/2018: Duševní rezerva a další
DV 97/2018: Pryč s povrchností a další
DV 96/2018: Maková
DV 90/2017: Nepravý, Mužská duše a další
DV 88/2017: Polibek, Dobré ráno hezký den
DV 87/2017: Zklamání, Skutečná láska
DV 84/2016: Trápení cimbalistovy obuvi a další
DV 78/2015: Proměněná a další
DV 75/2015: Nepravidla, Kulatý život
DV 74/2014: Osud
DV 73/2014: Uzdravení
DV 72/2014: Mocní nemocní a další
DV 71/2014: East egg story a další
DV 64/2013: Strání 12. 2. 2013
DV 60/2012: Ztracena v čase, Muži a rtěnky
DV 59/2012: Zvláštní, Srdce je pumpa
DV 58/2012: Pryč s povrchností a další
DV 53/2011: Jedna z mnoha, Padlý anděl a další
DV 51/2011: Válečníkovy ruce, Brno a další
DV 49/2010: Ona, Milovat a další
DV 48/2010: Podivná láska, Touha, Miluji
DV 47/2010: Jaké jsou, Novináři a další
DV 46/2010: Andělská pošta, Víra a další
DV 45/2010: Indie, Nesmělost a další
DV 43/2009: Krátkozraká kráska
DV 42/2009: Já, Křtiny, Pro pana politika a další
DV 12/2004: Jak to asi je, Omyly
DV 101/2019: Osudová
DV 100/2019: Touha po životě a další