literární časopis založený v roce 1964

Lucie Bartoš

Ach jo, s Váma je to těžký. Už mi z Vás docházej slova .-). Vždycky trváte na tom, aby se prosadila Vaše verze? Nemáte rád milá překvapení, která jsou "přidanou hodnotou" Vaší verze?

A to jsem dneska, zcela náhodou, opět veršotepala. Hle:

SLOVNÍ KLÍČ

Hledaj v mých roztodivných básních kousek sebe.
Schovala jsem v nich sebe, je, i kousek Toho z nebe.

Je v nich jin i jang, rozjařilost i hoře
a taky tajné komůrky, jó, těch maj všichni moře.

Slova jsou pružní hadi, máčení v kořalce i vodě:
Umějí brečet, smát se, psát historii o žalu i o pohodě.

Jsou o útěše a lásce, však jedním můžete si býti jisti,
že vyhnout se v nich chci zlé lidské nenávisti.

I ona ve světě je, vím, probůh já dobře znám ten bič,
nepřejícný… v pokoře k nepřátelům hledám slovní klíč.