Lucie Bartoš

MILNÍK

Na naši lásku drobet
začalo krápat,

jsme totiž ve fázi,
kdy ženská v extázi

zmerčí, že on musí
celou noc chrápat!

UPŘÍMNÁ LÁSKA

Přeji ti štěstí, ač nebylo by se mnou.
Ať prožiješ ho - stokrát, pětkrát, aspoň jednou!

CHLAPSKÁ JEŠITNOST

Vysmát se chlapovi… žádnej fór není.
Značí to konec pozice dané ženy!

KRÁSNÁ DOVOLENÁ

Ve čtyři padesát slýchám ranní kokrhání,
kohoutův apel: „Skončete vyspávání, paní!“

„Vylez z kutí,“ jako by znělo z rytmu zvonců krav,
co si kolem lebeděj flegmaticky na pastvách.

A do toho klapot koňských kopyt od souseda,
ten koncert dunivých tónů přeslechnout se nedá.

Slunko se ledva protáhlo - i já chci ještě spát!
Mrzutě z duchny mžourám a stejně se začnu smát:

Lepší ráno zvuků plná jihočeská víska,
než když na sídlišti v městě nepřizpůsobivec
dennodenně ožralecky pod okny mi výská!

Ostatní tvorba Lucie Bartoš publikovaná v Divokém víně:
DV 93/2018: Ostříží oko korektnosti a další
DV 68/2013: Kamarád kamarádovi
DV 66/2013: Proč mít rád pohádky a všechny rodiče, kteří nám je čtou
DV 61/2012: Lajdák, Ořechová květomluva a další
DV 57/2012: Vánoční básnička o zvonečku
DV 56/2011: Mýlil se Aristoteles? Aneb po nás potopa... a další
DV 55/2011: Slovní klíč
DV 54/2011: Břímě Adamovo, Protialkoholická a další