na další stranu
Rostislav Opršal
MNOHOTAJ
Dalas mi milá na ústa třešni
Nosíš bílý plášť sovice sněžní
Pod kapucí úsměv s jinotajem
Tělo a krev - hostie víno mešní
Pirátská vlajka na hlavním stěžni
Voníš mi ženou kávou čajem
Projdi rájem zemí za okrajem
Tajemství je Dáma s hranostajem
MOST V AVIGNONU
Uzel na duši zlomený lomikámen
Tvou stopou bosých nohou zmámen
Snad v neznámých proudech neutonu
Jako Mojžíš v skále holí najdu pramen
Pak uvěřím v co mám – Amen...
A co zlomilo se schovám za oponu
Zapálím svíčku postavím před ikonu
Má cesta nevede nikam
Jsem most v Avignonu
BÍLÁ ČERNÁ
Na bílém tichu kopretin
Pod dubem černý stín
Poutník jsem únavu skládám do trávy
Se zvukem strun mandolín
Maluju si na tvůj klín
Barevné draky ohňové bez lávy
Obláček paniky růžové déja vu
Osud mám zapsaný v sedlině od kávy
KRÁTCE O POHÁDCE
Rakovi krunýř voda hladí dlaní
Čerstvou rosu posílám ti poštou ranní
Spolu s vůní zeleného čaje
Jitro chutná voní plní přání
Hledám v něm tebe krásnooká paní
Tvůj oříšek má skryté čáry jinotaje
Koně ohniváče vyvedu si ze stáje
Nejsem princ co s drakem prohraje
ZNAMENÍ KOZOROHA (PROSINEC)
Devátá vlna noci olizuje dveře
Šeptá slova o důvěře
Plaché srně co má rychlé nohy
Velké jsou oči noční zvěře
Třpytné jak pstruzi na Jizeře
Těžká vůně zanechaná hlohy
Sladké jedy šípů ze zálohy
Řasami mámí tiché
Kozorohy
O ČERVÁNKU SNĚHU A PŘÍBĚHU
Červánek zakutý do mědi
To nevymažu z paměti
Tu bílou stopu ve sněhu
To horké sladké objetí
Slzy potu z bílé perleti
Každá vlna končí na břehu
Tak zakletý jsem v příběhu
Možná za trest
Možná za něhu
O ŽIVOTNÍ POTŘEBĚ VODY
Stříbrné ploutve a hvězdyplné oči
Akrobat Měsíc ohromuje veletoči
Světlem si tmu ale nerozhýbá
Světlem si tmu neochočí
Jak horská koza skáče po úbočí
Tma tmoucí lehce škodolibá
Neposlouchat srdce by byla chyba
Jsi čerstvá voda
Já na suchu ryba
NESKLÁDANÉ NEVZPOMÍNKY
Železo trápení naložím na činky
Tabák toužení nacpu si do dýmky
Po neděli čekám jen pondělí
Písmena do slov skládám si na linky
Vzbuzené ránem užovky vzpomínky
syčí mi stočené v posteli
Nesnáším slova co rozdělí
Trápit bychom se neměli
PSÁNO (DO) VĚTRU
Vítr hledá svoje písně ve větvích
Du bist so schön ich liebe dich
Opuštěných slov věčný lovec
Kulatý Měsíc je buddhistický mnich
Stříbrným smíchem má nacpaný břich
Tlačí jej nebem jak ledoborec
Jen já vítr zapomenutý bezdomovec
Hledám začátku konec
Jak vdovin vdovec
O ŽIVÉM PŘÍBĚHU
Malé lvíče s klepety Raka
Zvídavé oči ranního ptáka
Čte bílé stopy ve sněhu
Slunce čechrá peří Ohniváka
Moře pohazuje šupiny draka
Na měkký písek na břehu
Vyšíváš si řádky příběhu
Na čistou látku bez stehu
O ANDĚLU ÚTĚCHY A DEŠTI…
Prší na město schované pod střechy
U okna vyhlížím anděla útěchy
S těžkými křídly stojí u trafiky
Voda padá a bubnuje na plechy
Bůh pije kávu louská si ořechy
Vymýšlí základy kvantové fyziky
Anděl mi slíbil zas horké dotyky
Až vlaštovky vrátí se z daleké Afriky...
|
