| na další stranu Rostislav Opršal
 JEDEN VÝCHOD, DVA ZÁPADY
Ve vesmíru 2+1se milujeme jíme
 hádáme a sníme
 kvintesence všedna
 vlastnoruční každodenní snůška
 na oltáři akreditovaného domácího bůžka
 náš ráj vyhnaných
 z první zahrady
 a její východ
 zamčený na dva západy
 VZPOMÍNKA NA BABYLÓN
Slovo o slovotěžký náraz
 s jiskrami křemen o křemen křeše
 to nejdůležitější básník neřekne nahlas
 jen zašeptá
 v zapomenuté řeči stavitelů babylónské věže
 kteří z visutých zahrad
 vidí jen Eufrat z ráje
 plný bahna
 
 V klínovém písmu na vrcholu zikkuratu
 do hliněné tabulky zapsáno je:
 mezi hladovými krokodýly na hladině
 topí se ztracená hvězda poezie
 princezna nechtěná
 která nevinně
 vzácným spojením slov
 tvoří zas a znova tichém kšaftu
 nehmatnou
 před soudem neprokazatelnou
 zoufale neprodejnou
 pravdu
 
 |