Václav Bárta

TAK JSEM TI, KAČENKO, TU NĚŽNOU BÁSNIČKU O JEDNOM UNAVENÉM PTÁČKOVI A ROZTOUŽENÉ PĚNIČCE TROŠKU PŘEPSAL. CO TOMU ŘÍKÁŠ?

Zpěváčku ptáčku nespi už
Jak můžeš ještě spát?
Jaro se blíží Tak se vzmuž!

Já chápu že jsi v pánu
Když noc k samému ránu
Musel jsi prozpívat
Pěnice pěla nad řekou
Z toho jsi ptáčku naměkko..?

Pěnice oči protřela
Už zase vrtí prdelkou
Bránici k zpěvu opřela
A klokotá jí hrdélko:
Skřivánku jásej! Vítej nový den!

Na tvoji počest krajem zní
v podání krásné pěnice
árie koloraturní
Raduj se že jsi oblíben!

Dneska jsou hromnice

Dneska si musíš vrznout
Kdybys měl zmrznout!!

TEDA KAČENKO, TY MĚ PŘIVÁDÍŠ NA MYŠLEKY! PŘEDSTAVA JE TO SICE TROŠKU NEREÁLNÁ, ALE ÚŽASNÁ A VZRUŠUJE MĚ NÁRAMNĚ. DOUFÁM ŽE OCENÍŚ, ŽE JE NABITÁ NĚŽNOU POEZIÍ.

Prsíčka moje Ještě dvě tři sklenky
A vyklouznete z podprsenky
Kozičky moje už vás vidím venku
Už rozepínám podkozenku!

TY MI, KAČENKO, MÁLO PÍŠEŠ, A JÁ UŽ DNESKA TŘETÍ BÁSNIČKU: O ČEM BYS ŘEKLA, ŽE TAK ASI JE? JE O VÁŽKÁCH A O LÉTU. NE ABYS V TOM HLEDLA NĚJAKOU EROTIKU. NENAJDEŠ!

Tak máme srpen v kalendáři
A je tu louka nad jezem
Rozmarné léto Slunce září
Voda je teplá Prohřátá je zem
Desítky vážek kolem cestu váží…

A skoro všechny v tomhle letním dni
Hrajou hry noci svatební
Navštěvují květ po květu
A milujou se za letu

Milostiplné léto tu je
A mě to lásko inspiruje

Otoč se ke mně pěkně zády
Pojď! Vezmeme si z vážek příklad
Zkusíme si to jak to vážky rády
Jak modrý motýl důkaz lásky
Podám ti s chutí několikrát

Jenom mám trochu obavu
Že tady v louce u splavu
Nebudu schopen jako vážky
Milovat se a přitom lítat

TUHLE BÁSNIČKU SI DOBŘE PŘEČTI A PŘEBER, KAČENKO. TO ABYS VĚDĚLA, CO A KDY BY TI HROZILO, KDYBY TI NĚCO MĚLO HROZIT.

V trenkách mi zase stojí stan
A pod stanem mám stání
Sám bych to štronzo neustál…
A jsem tu plonk jak z udělání!

Naštěstí co se týče stanu
Sám na ten problém nezůstanu
Ruku v ruce tu stojíme
Spolu dva - já a můj střapeček
(A už tu máme plurál!)

On ňouma A já chlapeček
který se dlouho nevyčůral

KAČENKO, KAČENKO, TOLIK TOUHY A NÁDHERÝCH PŘEDSTAV NEMOHLA ŽÁDNÁ JINÁ NIKDY VZBUDIT. JAK JÁ SE TĚŠÍM NA TVOJE NOČNÍ ZAVOLÁNÍ!

Zase se vznáším jaksepatří
Krásně v tom lásko moje lítám
Jsem vzdušný pošťák A jsem titán
A Mongolfierové mí bratři

Zase tě vidím napůl nahou
Jen hebká kůže Na ní plavky
Budu tě hledat Začnu Prahou
Pátrám po tobě u náplavky

Macocha Lipno Štrbské pleso
Kam až mě vzdušné víry vznesou?
K nebesům nebo do pekelce?

Poslední zátěž letí z koše
Opouštím roli listonoše

Dětinská radost ve mně dřímá
Žvatlám jak mrně elece pelce!
Dík za ten zázrak Ó můj Pane!
Už slyším zvonit zvony z Říma!

Ó vřelé díky moje paní!
Měkce mě snáší na přistání
Heliem touhy požehnané
Balonky ve tvé podprsence

MOŽNÁ TĚ NĚKDY NAPADÁ – A TŘEBA TO TAK VYPADÁ - ŽE MI JDE JENOM O TVÉ TĚLO TO BY MĚ, LÁSKO, ZAMRZELO.

Ať stokrát hříšné sny pominu
Má touha trvá dál To si piš!
Den co den Každičkou hodinu
S láskou a s povděkem
Přes Lučnou Nad Sněžku Nad Elbrus
Má duše vznáší se a stoupá výš a výš

V posteli s nebesy šťastna s tvým člověkem
Prožívá duchovní orgasmus

KRÁSNĚ JSI NAZPÍVALA TU LIDOVOU PÍNIČKU O ROSENCE, KAČENKO. POSLOUCHÁM TVŮJ KŘIŠTÁLOVÝ DVOJHLAS A VŽÍVÁM SE DO ATMOSFÉRY JARA, PLNÉHO KVĚTŮ A OMAMNÝCH VŮNÍ.

Je máj a vlahý teplý večer
Na lukách první senoseče
Stříbrný večer zvoní klíčky
A cvrčci vržou na housličky

Jaro promnulo očenka

Hvězdnaté nebe sype květy
Dnes v noci jako před sto lety
mládenci chodí po aleji
Lidové písně kolem znějí

Z dívčích hrdélek z okénka

Sluníčko ránu protře koutky
A šup Kačence pod kalhotky!
Já cítím vůni Vlaho tu je
A kundička si prozpěvuje

Ej padá padá rosenka…

DEJ UŽ MI POKOJ, BABO BÍDNÁ! NA MINULÝCH FOTKÁCH JSEM TI NEVIDĚL NA RUCE. BEZ OHLEDU NA TO, CO BYS MI S TĚMI NÁDHENÝMI ŠTÍHLÝMI PRSTÍKY MOHLA UDĚLAT ZA ŠTĚSTÍ, BERE MĚ TEN POHLED SÁM OD SEBE. SEŠ NÁDHERNÁ SE VŠÍMVŠUDY, KAŽDÝ DETAIL MĚ UNÁŠÍ DO ŘÍŠE SNŮ.

To jsem ti miláčku nestačil říct
Fascinujou mě tvé ruce !
Tvé hřbítky Prsty A kloub po kloubku…
Mrazí mě po těle a je mi hic
Mám z tebe zástavu srdce

Moc bych chtěl pohladit holoubku!
Nasávat něhu z tvých dlaní
Pohlaď mě má krásko z obrázku
Dřív než mě dočista raní
Chci hladit a myslet na lásku

Jestli mě nepřijdeš pohladit
Celou noc do rána budu bdít

Zase mi vyneseš spaní

Ó JAK TĚŽKÉ MÚZY LIDSTVO ZKUSIT MUSÍ!

Feudalismus…
Kapitalismus…
Fašismus…
Socialismus…
Komunismus…
Kapitalismus…
Hyenismus…
Marasmus…

Jeden horší mus
Nežli druhý mus
Při tom tu máš lide nešťastný
Jeden mus vstřícný a úžasný…

Orgasmus!

TAK JSME SI TAK HEZKY POPOVÍDALI, JAK JSEM NA TOM S FYZIKOU KONDICÍ. PŘES DVACET KLIKŮ UDĚLÁM – TO JO! ALE ŘEK BYCH, ŽE ZĚ TO V TUHLE CHVÍLI MOC NEZAJÍMÁ, HEZKY SI LEHNI A DÍVEJ SE. KOUKÁM, ŽE UŽ LEŽÍŠ. TAK HEZKY LEŽ, AŤ SI TO PROBEREME.

Ach Bože! To je podívaná!!
Ležíš tu krásně tvarovaná
Voňavá Hebká Navíc mladá!...
Jsi nějak nesvá Kateřino
Nechceš už verše ani víno
Tuším že tuším co bys ráda

Usměj se na mě moje zlato
Lež ještě chvíli Přijdu na to
jak dneska jařmo věku přelstím
Přestaň se tvářit Krindapána!
Nezoufej Kačko ustaraná
že nemáš v lásce štěstí

Zas bude dobře Zjasni líce
Stařeckou rukou v apatyce
Svírám už recept na viagru
Já křtěný první republikou
Nahodím s touhou převelikou
formu jak Jarda Jágrů

PODÍVEJ SE, MILÁČKU, ČERNÁ TMA JE ZNIČEHONIC VŠUDE KOLEM NÁS.

Tma tmoucí kolem se prostřela
Drž si mě miláčku od těla
Už se mi hlavou honí plán
že si tě krásně olíbám

Zlíbám ti oči čarokrásné
I něžné hedvábí korzetu
V téhle tmě miláčku jeden žasne
Že si to nepletu


Pokryju polibky krk i tvář
A všechno jenom tak po hmatu!
Tvoje dvě kozičky Každou zvlášť
A navrch sedm obratlů!

Nežli se stačíš čeho nadát
budeš mít sundanou košili
Bude tě šimrat moje brada
od stehen po šíji


Kukadla Bříško A klíční kost
I všechny tělesné záhyby
Rozkošnou nožičku Velký nos
Všechno má pusa políbí
Ba i tvůj pěkný poštěváček
Dočká se nakonec pocelu

(Jestli ho objevím dřív než vláček
vyjede z tunelu)

TUMÁŠ, DĚVČE ZTEPILÉ, PÁR VERŠÍKŮ O PILE.

Dokud jedna hrůzou trne
že ji pila ostřím zraní
Potom říkám bez váhání
Bacha! S pilou opatrně!

Na pilu se nemá tlačit
Jenže: jak to zaonačit?

Má snad jeden bránit pile
Aby řízla s velkou chutí
když má dojít k přeříznutí?
To by jaksi milá pila
své poslání neplnila
To by bylo pošetilé…

Rody moudrých Rody hlupců
Držely se děvče milé
kvůli zatrolené pile
dávné rady dřevorubců:

Na pilu se tlačit nesmí
Co je zem a nad ní vesmír
dobrá pila přijde vhod
Kdyby měla zreznout- tak ať!
Jen ji nesmí nikdy tahat
Jedna čehý Jeden hót

Vyjádřím to jasně Stručně:

Aby naše milá pila
V radosti nám nebránila
Písně lesů vod a strání
Zpívala nám při řezání
Nezpříčila se nám v půli
Musíme mít oba vůli

Tahat fest a obouručně

SÁM NAD SEBOU NĚDY ŽASNU, CO TO ZE MĚ LEZE, ANDĚLÍČKU!

Unesen nad pokladem tvého klína
Vznáším se nad krajinou fantastů a ptáků
V pohledu času se mi připomíná
Ten známý kosočtverec z péra puberťáků

Kolem mé aury poletují andělíčci
Amorci vytrubujou falzet na trumpety
Tak je to s ateistou který potisící
A napoprvé Prožil zázrak nebevzetí

Skafandru nemaje Ba ani bílé hole
Oslepen touhou po paměti pátrám
S chutí a láskou jsem se ujal role
speleologa i kosmonauta

Čeká mě rajská cesta do údolí
Jsem z nejšťastnějších světa – Bůh ví
jak s chutí slíbám z tvého těla zrnka soli
A zhasím žízeň u ponorné Punkvy

Po hebkém rozžehnání s mléčnou drahou
Z obláčků jukne dráček poštěváček
Tvé kumuly se nalívají sladkou vláhou
Ó kéž se dostaví i průtrž mračen!

Máš tělo k milování požehnané
Tvůj mokrý klín je pro mě božská mana
Hladím ho s láskou Lásko mysli na mě
A nech mě v sobě do božího rána…


Kam kouknu mám ten obraz nebe před očima
Grafoman Poeta - co ve mně dřímá
snaží se vzbudit dojem
Andělíčku
Že právě prozkoumal tvou božskou
Pičku

A přitom nestál ani na krajíčku !

SNAD SI TU BÁSNIČKU NEBUDEŠ BRÁT MOC OSOBNĚ, KAČENKO.

Peřinu jsi už načechrala
Nevstávej ještě moje malá
Do postele tak načančané
Má jeden lehnout jak si ustele
A v klidu natáhnout si tělo

Já nevím co to do mě vjelo
Že jsem tě místo do peřiny
přehnul přes pelest postele

To se tak s jedním někdy stane
Snad bys má lásko neplakala?
Máš na tom jistý podíl viny
Že mi teď raší jako proutek
Jen v košilce a bez kalhotek
Dělala jsi mi laskominy

No tak se utiš moje malá
Křičíš: už přestaň! Já to nevydržím!
Ty nejsi člověk Ty jsi zvíře!!
Vejskáš jak ogar na Podluží
Celá se chvěješ Nejsi k utišení
Lámeš si nehty Skřípáš zuby
V křeči zatínáš pěsti
Mumláš jak Janek zlatohubý

Už! Už!! Už držíš nohy křížem!!!

Chvěješ se jako ptáče…
Ach bože to je nadělení!
Slunce už vstalo A ty pláčeš!

A na peřinu pod pelestí
Kapou ti slzičky štěstí

Ostatní tvorba Václava Bárty publikovaná v Divokém víně:
DV 97/2018: Dechajzničky z plzeňska
DV 95/2018: Svatojánská noc a další
DV 94/2018: Václav Bárta a přátelé
DV 93/2018: Holubí pošta a další
DV 92/2017: Básničky na hlavu
DV 91/2017: Jak se chodí za holkama - 1968 a další
DV 90/2017: Malý atlas hub
DV 89/2017: Výlet na planetu Eros
DV 88/2017: Jitrocel, Mateřídouška a další
DV 87/2017: Tři texty z programu Zelený strom
DV 86/2016: Listy z herbáře
DV 85/2016: Zvířata v ZOO
DV 82/2016: SPORTY, SPORTOVÁNÍ A SPORTOVCI
DV 81/2016: Nepokořená, Ó můj Bože a další
DV 79/2015: Obličej, Spánky a další
DV 78/2015: Básničky na tělo
DV 77/2015: Žemličky se sekaninou a další
DV 76/2015: BÁSNIČKY NA HOVNO anebo NAHOVNO?
DV 75/2015: Zmrzlina z malin a další
DV 74/2014: Pečený ouhoř a další
DV 73/2014: S Divokým vínem na věčné časy a další
DV 72/2014: Recepty Magdalény Dobromily Rettigové
DV 71/2014: Recepty Magdaleny Dobromily Rettigové okořeněné gastronomickomilostnými sonety Vaška Bárty
DV 70/2014: Jablkové koblížky, Černá zvěřina a další
DV 69/2014: Svíčková pečeně s omáčkou a další
DV 68/2013: Růžena, Žaneta a další
DV 67/2013: ***
DV 66/2013: Teda kačenko, ty mě přivádíš na myšleky! Představa je to sice trošku nereálná, ale úžasná a vzrušuje mě náramně. Doufám že oceníš, že je nabitá něžnou poezií. a další
DV 65/2013: Tak z toho nočního čekání povstala nová básnička a další
DV 64/2013: ***
DV 60/2012: Otec Václav Bárta píše texty svému synovi Noidovi a ten je ilustruje
DV 55/2011: To je ale blbá básnička,... a další
DV 54/2011: Budu ti říkat Kateřino, Paměti vrby
DV 52/2011: Reminiscence na popravu a další
DV 51/2011: Moták o motání a další
DV 50/2010: Básnička v rokokové náladě a další
DV 48/2010: Kozí válka
DV 47/2010: Jak jsem byl tenkrát u moře v Bulharsku a další
DV 25/2006: Jak se chodí za holkama
DV 10/2011: Když se srazí dvě zemský kry a další
DV 10/2001: Dechajzničky
DV 2/2003: Poem