na další stranu
Václav Bárta
PANNA A VŘÍDELNÍ JEZERO
Vraný kůň pádí jak hříbě
V sedle na něm vysedává
dragoun jako obrázek
Za ním panna-brzy žena
Je dragounem okouzlená
Tak začíná zvláštní příběh
jehož úvod vyvolává
jistě řadu otázek
Možná byste chtěli vědět, kam a kudy cesta vede. Kam ten švarný dragoun z písní s nejkrásnější dívkou míří. Už minuli známá humna, boží muka na obzoru, chvíle čaromocné noci tulí se už k večeru.
Kam se dragoun s pannou vydal? Proč v hodině netopýří váží dlouhou cestu krajem?... Míří s koněm, s čistou pannou k vřídelnímu jezeru
Tady v čase novoluní
Schystaná je šťastná chvíle
svatebního obřadu
Obřadní akt s čistou pannou
v čirém vřídle vykoupanou
stvrdí krásu bez poskvrny
Váhavé a pošetilé
zbaví marných dohadů
Svědkové jsou připraveni, brzy bude z panny žena. Stroj se panno podle zvyku. Pod prstencem zlata luny brzy budeš začepená. Neptej se, proč divný jáhen hlásá písmo z černé bible, v rudé kápi tlustý kaplan divnou svatební řeč spřádá…Máš teď obléct roucho Evy. Dělej dál jak obřad káže. Z chladné lázně neměj strach. Chvíli před svatební nocí zvláčni tělo, a smyj prach
Jak je psáno, tak je dáno
voda dívčí duši, tělo
vítá s péčí veškerou
Už je příběh blízko cíle
Čaromocná vzácná chvíle
už se snoubí s čistou pannou …
Hrdlo vřídla otevřelo
černé, sirné jezero
LEKNÍNY
Ref:
Ten příběh vypráví o jarní pohodě
A dílem o loďce A dílem o vodě
Slunce se usmívá na vodní hladinu
pokrytou kobercem rozkvetlých leknínů
V loďce sedí muž a žena Postarší už na pohled
On a ona Ti dva spolu prožili už řadu let
Dlouho už jim chybí důvod, proč si spolu povídat
V domě u jezera vládne dlouho chlad a nesoulad
Dál takový život, ženo, muž prožívat nemíní
Na usmířenou tě dneska obdaruje lekníny
Ref:
Ten příběh vypráví o jarní pohodě
A dílem o loďce A dílem o vodě
Slunce se usmívá na vodní hladinu
pokrytou kobercem rozkvetlých leknínů
Toho rána malá loďka odrazila od břehu
O pár minut posuneme děj našeho příběhu
Zatímco se žena těší, že zas bude doma klid
Muž se chopil nápadu, jak problém v domě vyřešit
Vede loďku do hájemství leknínové oázy
Utrhni se, milá ženo, bělostný květ do vázy
Ref:
Ten příběh vypráví o jarní pohodě
A dílem o loďce A dílem o vodě
Slunce se usmívá na vodní hladinu
pokrytou kobercem rozkvetlých leknínů
Teď náš příběh ve všem všudy od základu mění děj
Lodička se rozhoupala. Drž se, ženo, nevstávej!
Tvá odvaha nepřinese pohodu, co sama chceš
Na lekníny v bílém květu sotva z loďky dosáhneš
Pod hladinou přivítá tě leknínové zátiší
Tvůj muž zůstal sedět v loďce, nevidí a neslyší…
Ref:
Ten příběh vypráví o jarní pohodě
A dílem o loďce A dílem o vodě
Slunce se usmívá na vodní hladinu
pokrytou kobercem rozkvetlých leknínů
Už lekníny kolem ženy ovinuly kořeny
Do roka a dne se vdovec s novou ženou ožení
MARŠÁLSKÁ HUL
1.
Stalo se, co se sem tam stalo
Zas jednou vojna nastala
Pak přišlo, co se nečekalo
Armáda ztratila maršála
Víme, co si s tím císař počal
A že se moudře rozhodnul
Nechal zapřáhnout panský kočár
A poslat do pole maršálskou hůl
Ref:
Maršál je velký pán Má gáži nemá žold
Je celý ve zlatě Dělá, co je mu vhod
Mír nebo bojiště Velí ve vojsku všem
Má vždycky prostřený stůl
Nosit se jako on To může jenom ten
kdo nosí v tornistře
maršálskou hůl
2.
V Čechách to s cestou ještě ušlo
Pak ale přišla cizí zem
Pod kolem kámen. Jak to drclo
Maršálská hůl letí z vozu ven
Teď přišel problém U všech všady!
Ba tragedie bezmála
Jeden jednomu neporadí
Co s vojskem, které nemá maršála
Ref:
Maršál je velký pán Má gáži nemá žold
Je celý ve zlatě Dělá, co je mu vhod
Mír nebo bojiště Velí ve vojsku všem
Má vždycky prostřený stůl
Nosit se jako on To může jenom ten
kdo nosí v tornistře
maršálskou hůl
3.
Co na ten problém císař říká?
Nenechá vojsko na pospas
Co se maršálské hole týká
Posílá do pole vojskům vzkaz
Najdi hůl v trávě nebo v břízkách
Teď, večer, nebo nad ránem
Kdo ji objeví, kdo ji získá
stane se všemu vojsku maršálem
Ref:
Maršál je velký pán Má gáži nemá žold
Je celý ve zlatě Dělá, co je mu vhod
Mír nebo bojiště Velí ve vojsku všem
Má vždycky prostřený stůl
Nosit se jako on To může jenom ten
kdo nosí v tornistře
maršálskou hůl
Ať šarže anebo sprostý voják
Každý jeden na vlastní pěst
V rybnících, v lese, po hospodách
Pátrají po holi ostošest
Maršálská hůl- to pomyšlení!
Zlato a pucflek, plný stůl …
Neznaboh dal by na modlení
Vyzvědět kde najde maršálkou hůl
Ref:
Maršál je velký pán Má gáži nemá žold
Je celý ve zlatě Dělá, co je mu vhod
Mír nebo bojiště Velí ve vojsku všem
Má vždycky prostřený stůl
Nosit se jako on To může jenom ten
kdo nosí v tornistře
maršálskou hůl
Po mezihře dovětek
Mluví se
Jediný vojáček
Poslední ze řady
řekl si: propána
o čem to sní?
Lehl si do trávy
Díval se do nebe
Poslouchal skřivana
A věděl svý…
OBECNÍ BLÁZEN
1.
O obecním bláznovi se po vsi leccos říká
že je jako malé dítě. Je kus uličníka
Nestojí o něčí rady. Na všechno si stačí sám
Všemi mastmi mazaný je Rozpustilý jako klaun
Umí věci nevídané. Byl pro švandu stvořen
Kolem obecního blázna najdeš dětí hrozen
Z poutě nebo jiné slávy sotva bys ho odehnal
Dnes se za vsí otevírá fungl nová rozhledna
Pod rozhlednou kolem blázna rojí se houf dětí
Sám světící biskup z Prahy novou stavbu světí
Všemu lidu hejtman kraje poděkoval za zájem
O hodině po poledni bude provoz zahájen
Právě zvony na kostele obíjejí jednu
Náš obecní blázen míří vzhůru na rozhlednu.
Dílem chudák Dílem blázen A hrdina u dětí
Nasadil si husí křídla. Bože můj, on poletí!
Z dětských hrdel slyšíš sláva. To dopělý neví-
že obecní blázen slíbil, že poletí k nebi
Slyšíš Bože slitování. Slyšíš řeči poťouchlé
Když obecní blázen padá pod rozhlednou do rokle
Sluha Boží káže lidu slova smyslu prázdná
Může nebe potřebovat obecního blázna?
Šelest křídel tažných ptáků doprovází dětský sbor…
Náš obecní blázen, lide, vznesl se nám za obzor
O ROZKVETLÉ LÍPĚ A MLÁDENCI
1.
Svící bys pohledal pěknější nevěstu
Dech vonný po medu-zlatý šat z okvětí
Neváhej, mládenče, vydej se na cestu
Nevěsta čeká už na tvoje objetí
Už ti zvon svatební vyzvání do kroku
Krajem se rozléhá velebný zvuk
Dva věrní družbové kráčí ti po boku
po cestě úvozem od božích muk
2.
Takovou nevěstu jak lípu v rozkvětu
Nenajdeš mládenče po kraji široko
Od Pána stvořená pro verše poetů
Pro všechen prostý lid potěcha pro oko
Už obřad svatební velí ti pokleknout
Velebník kreslí ti divný kříž na čelo
Sepjaté ruce se nedaří vyjmout z pout
A nebe bez mráčku zprudka se zatmělo.
3.
Lípa je bez květů Zvadly a odkvetly
Už zlatá nevěsta po medu nevoní
slzící míza se nalila do větví
Mládenci svatební zvony už nezvoní
Včelí roj muziku varhanům podobnou
v mollové tónině začíná hrát
Prsýnek svatební -oprátku konopnou
Mládenci navlíká starosvat- kat
OSIŘELO DĚVČE
1.
Osiřelo děvče
Osiřelo děvče
Ach, co Pánbůh nechce
Už tu není máma
Dívka je už sama
Pro mámu se souží
Pro mámu se souží
Proč ji v pravdě Boží
Boží láska míjí
A kdo napoví ji
než začne skřivan zpívat v sadu
Kolik zimy a kolik hladu
Má ještě psáno v osudí
A kde se zítra probudí
2.
Ach, mé milé robě
Ach, mé milé robě
Máma leží v hrobě
Přikrytá je hlínou
Nemáš mámu jinou
Nehledej co není
Nehledej co není
Dávej na modlení
Všechno brzy skončí
Zavři děvče oči
Skončila zima Kvetou jívy
Hrobník a Pánbůh milostivý
nešťastná dívko zaručí
že usneš mámě v náručí
PŘÍBĚH MUZIKÁŘU
Je tu jaro. Muzikáři
špacírujou českou zemí.
Jarní sluníčko už září.
Nad letošní jaro není
Stavíme se v Dobré Vodě
povíme si o hospodě,
ve které je dneska živo.
Hraje se tu.Teče pivo.
Co by muzikáři milí
mohli k Dobré Vodě dodat?
Hráli, jedli To, co pili,
to nebyla dobrá voda.
Mezihra venkovská tancovačka
Je tu léto Muzikáři
špacírujou českou zemí
Letní slunce krásně září.
Nad letošní léto není.
Zajdeme si do Rájova.
Omladina pohotová
špásuje a k sobě se má
v sadu mezi jabloněma.
Hrálo se tam pěkně? Baže!
Jinde si tak nezahrají.
Rájov bavil muzikáře.
Měli se tam jako v ráji.
Mezihra líbezné zastaveníčko
Je tu podzim. Muzikáři
špacírujou českou zemí.
Slunce ještě slušně září.
Nad letošní podzim není
Za pobožnou obcí Teplá
vede cesta k bráně pekla.
Do pekelné brány nelez
z rozmaru za málo peněz.
To si žádá zamyšlení!
Jídla, pití, peněz moc!!
Pro muzikáře nic není
nad pekelnou, horkou noc.
Dohra divoká, pekelná muzika
PLZEŇSKÁ SRPNOVÁ NOC
(předehra s trubači)
1.
Troubení zdálky a zdlouha
nese se pod podloubím
Tak žádnej obecní slouha
jaktěživ nezatroubí
Máky i svízele kvetou
na lukách u Úslavy
Půlnoční rozmarný léto
Dívky a hochy baví
(Ref)
Kumpání vod masnejch krámů
nechodí tak brzo spát
s bratrstvem plzeňskejch flámů
je dobrý bejt kamarád
(mezihra)
2
Dopa ví co mi teď brání
abych dál o u vokna stál
vzlášť dyž nám potulný klauní
hrajou pod Parkánem dál
Srpnovou noc plnou divů
zázraky doprovází
Měsíc mi tvou zlatou hřívu
rozhodil po polštáři
(Ref)
Nebespán má dneska smůlu
svý hvězdy neochočí
vylítly jak včelky z úlu
dvě se ti třpytí v očích
(mezihra
3.
Nad ránem už v nočním báru
zahráli poslední tuš
Do světa z bran pivováru
vyjíždí formanskej vůz
Odlítá čas netopýří
Pekař už otevřel krám
Kam a proč náš příběh mířil
každej ať dosní si sám
(Ref)
Ať už nám je v čerstvým ránu
krásně a nebo nic moc
V troubení zpozdilejch klaunů
doznívá srpnová noc
(dohrávka s troubením)
KOŘENÁŘKA
Po vsi se jí řiká Mařka
Je to bába kořenářka
Poslala nám do hosdpody
náprstek zrzavý vody
prožili sme nadpozemskou noc
Zejtra až jí pozdravíme
Řekneme jí, že už víme
koho bere k čárům na pomoc
Ref:
Panímámo maucta
Viděli sme Fausta
jak vodlítá vod vás komínem
Po vsi už se šušká
že ste jeho družka
To vám, teta, rádil prominem
Zato byste mohla přijít blíž
pošeptat nám tajně recepis
na lék krerej nikde po kraji
v žádnej apatyce nemají
2.
Po vsi se jí řiká Mařka
Je to bába kořenářka
Vodku rum a kontušovku
myslivce a becherovku
v hospodě už nikdo nechválí
Mařka může čtít i síru
za náprstek elixíru
rádi bysme duši upsali
Ref:
Panímímo maucta
Viděli sme Fausta
jak vodlítaá vod vás komínem
Po vsi už se šušká
že ste jeho družka
To vám, teta, rádil prominem
Zato byste mohla přijít blíž
pošeptat nám tajně recepis
na lék krerej nikde po kraji
v žádnej apatyce nemají
|
