na další stranu
Štěpán Votoček
KONČINA
Noc jako sedlá káva
ještě se svítí v sálu
co je to za končinu
domov či kolonie?
v krku mě pálí šťáva
moč stéká do kanálu
psi se rvou o mršinu
u srdce těžko mi je
Z kohoutku odkapává
ne krev, jen rzivá voda
v mozku mám sraženinu
z touhy, anebo z chtíče?
to se prý tady stává
snad se mi ňáká prodá
co je to za končinu
tam dole u Botiče?
Hvězdy jsou seschlé mlíčí
mrtvého predátora
bratříčka z permafrostu
chtějí mi vnutit vinu
je vina, když se mlčí?
kočky jsou slyšet z dvora
pak prchnou do porostu
co je to za končinu?
A všichni kolemjdoucí
jdou s tváří zahalenou
jakoby od zločinu
i já nůž svírám pevně
pohnout se nemohoucí
co je to za končinu
kde s Máří Magdalénou
užít si lze tak levně?
MILENCI
Jestli mě navštívíš
bude to ve svátek
natřu ti ramena
olejem s esencí
nic, co se přihodí
nelze vzít nazpátek
dáš-li mi znamení
stanem se milenci
Budeš mi prostírat
moruše a fíky
sladké a lepkavé
jak mléko kojenci
a já ti budu číst
z Kosmovy kroniky
jak svatou Ludmilu
rdousili spiklenci
Ach, moje klisničko
kde tě mám ustájit
když suť a kamení
válí se v maštali?
ach, tvrzi z palisád
jak tě mám uhájit
když vrata dokořán
vlkům jsme nechali?
SUPERPOZICE
Půjdeme na oběd?
budu se usmívat
můžeš mi vyprávět
cos včera viděla
páření opiček
oblohu nachovět
a těch pár skleniček
nesmíš mi zazlívat
Vrtule na stropě
hučí tu, či moře?
víš, při vší pokoře
jsem věci na stopě
všechno je jakoby
dole i nahoře
vše má dvě podoby
umřem i neumřem
Pak větrák utichá
jen kočka v krabici
mrtvá či žijící
dýchá či nedýchá
a v superpozici
i já se nacházím
vrazím či nevrazím
úd ti dnes do břicha
FAREWELL
Vodku a kaviár
dávám si na karu
na bílé košili
mám fleky od jedu
až rudá jízda dnes
opustí Samaru
osedlám kobylku
a taky odjedu
Tequilu se solí
dávám si na baru
na ponču čísi krev
žádnou už nesvedu
až modrá jízda dnes
opustí Sonoru
osedlám kobylku
a taky odjedu
Papežští legáti
kejklíři s příbory
horliví agenti
všech tělních otvorů
ze sedla zamávám
na cestě přes hory
aniž se otočím
za sebou Gomoru
TATAŘI
U našich bran Tataři
rozdělali ohně
na každém z nich peče se
nemluvně jak jehně
maso z kostí trhají
pijí krev jak šťávu
každý z nich má na kopí
nabodnutou hlavu
U našich bran Tataři
pod praporem chána
přicválali ze stepí
rovnou od satana
oči se jim blýskají
ve zvířecích tvářích
jejich malí koníci
s fenami se páří
Kde je kněz a kde je král?
zůstali jsme sami
bez andělů a svatých
s ďábly před branami
pod moravskou korouhví
do jednoho padnem
naše kosti zarostou
jabloňovým sadem
STAROBOLESLAVSKÁ
Už září dozrálo
od léta k podzimu
spíná šat velmože
zlatými gombíky
už bratr připravil
bratrovi hostinu
pod plášti z kožešin
skrývají se dýky
Už kníže přivstal si
k modlitbě v kostele
zimou je prokřehlý
a na dveře bouchá
už se mu vrahové
sápají po těle
a krev se pomalu
vsakuje do roucha
Zem s ránem procitá
v barevné záplavě
a větve jabloní
hřejí se na slunci
je časně i pozdě
ó, svatý Václave
nedej zahynouti
nám ani budoucím
KRLEŠ
Skončit se dá mezi lejny
pro pravdu i pro lež
Hospodine pomiluj ny
krleš, krleš, krleš!
TELEFON
Zapad mi telefon
při běhu do křáčí
když jsem se vyhýbal
divoké svini
teď asi ježek už
tvé číslo vytáčí
anebo slimáci
na displej sliní
Jak ho však vytáhnout
když nemám čelovku
co kdybych vyplašil
jelena v říji?
co kdybych omylem
nahmatal užovku
anebo nedejbůh
podráždil zmiji?
Tu náhle v křovině
světlo se rozzáří
ticho se rozezní
Nokia tónem
z křoví se rozlétli
splašení komáři
miláčku, už běžím
prostírej honem!
NA BĚŽKÁCH
Před námi pláň
bohapustá
oči slzí
mrznou ústa
všude sníh a
na něm krusta
leskne se
vtom vítr ustal
za mnou volá:
to je hnus! ta
se kterou jsem
kdysi zůstal
a valí se
jak kapusta
zastavím se
kleju: u sta
hromů, stará
kráva tlustá
já bych běžel
jako mustang!
holt každému
podle gusta
NA SEVER
Letíme na sever
pod námi Rujána
letíme na křídlech
bílého havrana
Ach, větry mrazivé
vábení arktické!
pod námi studené
hlubiny baltické
Kdybychom raději
letěli na Maltu
nebáli bychom se
že spadnem do Baltu
|
