literární časopis založený v roce 1964

Kateřina ANIMA Dušková

obr. 1	obr. 2	obr. 3	obr. 4	obr. 5
obr. 6	obr. 7	obr. 8	obr. 9	obr. 10

Galerie obsahuje celkem 11 obrázků.
1-10   11  

DOMOV

Přicházím na tento svět
Mé srdce samým štěstím buší
První nádech do tajuplného života
Čistou duší kouzelné světlo se mihotá
Všemi smysly vnímám tu zázračnou Zemi
Proudí mnou oheň vzduch země voda
Jako živého tvora stvořila mě příroda
Co na cestě čeká mě nikdo netuší
V rukou svírám lotosový květ

Přicházím na tento svět
Jsem jedinečný nepopsaný list
Na světě přivítá mě máma a táta
Přicházím do rodiny co mě má ráda
Seznámí mě s životem a ctnostmi lidí
A s požehnáním vypustí mě do světa
Každý den stále nové výzvy ukládá
Tak naučila jsem se v lidech číst
A krásu nitra poznat hned

Přicházím na tento svět
Do nanotechnologické doby
Kultura obejme mě a já obejmu ji
Kroužíme kolem sebe celé dlouhé dny
Pak na chvíli vstoupíme do svých vesmírů
Prozkoumáme své nitro a kreativní sny
Jménem lásky tvoříme umělecké hry
Dáváme světu stále nové podoby
V rukou máme lotosový květ

ZAHRADA

Odemykám bránu
Do naší mytické zahrady
Vstupuju v celé své přirozenosti
Zahrada skenuje všechny mé ctnosti
Přede mnou se otevírá kreativní krajina
Mezi nejlepšími umělci současnosti
Tvořím díla z čisté lásky a radosti
Pro tvé srdce píseň zahraju
A sama láskou vzplanu

Jak vypadá mytická zahrada
Její obraz nosíme hluboko v duši
Po tomto prostoru denně se procházím
Nová umělecká místa v ní neustále nacházím
Je to novodobá krajina pro všechny milé bytosti
Pečlivě se o ni starám a nové rostliny sázím
Je to nepopsatelná krása o které básním
Kterou zachycuju akvarelem a tuší
Kdo vede mou ruku je záhada

Dnes vezmu ruku tvoji
Ukážu ti má nejmilejší místa
Údolí s říčkou lemovanou stromy
Rozkvetlý sad co tak přenádherně voní
Je to harmonická zahrada co uklidňuje mysl
Postavíme v ní domek láskou protkaný
Šťastný kdo miluje a je milovaný
Jsem umělecký alchymista
V zahradě co duše pojí

VĚCI

Dívám se na věci kolem sebe
Jsou tak tiché a přesto je mám ráda
Během celého života stojí po mém boku
To s nimi jsem napsala své básně první sloku
To ony nám pomáhají dělat náš domov domovem
To díky nim máme krásu lahodící uchu a oku
Nabývají stále nových podob díky pokroku
Pravidelně o ně pečuj jako o kamaráda
A ony budou mít rády zase tebe

Každé věci důstojné dám místo
Do polic uložím mé milované knihy
Co pozvednou duši do nebeské výše
Věci co představují ke komunikaci klíče
Hudební nástroje co vyvolají různé emoce
Mám ráda klavír příčnou flétnu i smyčce
Tužku co taje nehmotného světa píše
A papír ozdoben myšlenkami mými
Neustále novým otevřen je hrám

Na Zemi vše prochází proměnami
Dokonce i věci se v našich očích mění
Každý duch doby jim dodává nový smysl
Dnes snažíme se mít zcela otevřenou mysl
Doba nanotechnologická spojuje nás a stroje
Chytré stroje pak vylepšují každý náš smysl
Jsme vědomí náhodou nebo to byl úmysl
Hledáme co vdechlo život nám i Zemi
Pradávnou energií jsme požehnáni