Kateřina Anima Dušková

ZVONKOHRA

Stojíme v zrcadlovém sále
a nevzpomínáme si na své tváře
Pamatuješ jak nám prvně oblékli
pozemské šaty a zlatou korunu
Pod sluncem na ranním nebi
jako na louce rozkvetlý květ
Jednou vrátíme se zpět

Když ke mně přijdeš
ucítíš jak mé srdce bije
a v těle koluje mi horká krev
Když ke mně přijdeš
ucítíš jak mé srdce bije
Požehnaní Prokleti láskou
a pradávná síla v nás žije

Jsi jako zvonkohra
co rozehrává nervovou soustavu
Jsi jako stroboskop
co oslepuje mou tančící postavu
Jsi jako přísun jarního deště
zamilovaná do tvého obrazu
Padej na mě ještě

Naše duše patří kosmu
a ta tvá nad nimi září
Potkala jsem na tisíce tváří
a ta tvá je mořem inspirace
Když mě znova a znova rozbíjíš
trhám popsané papíry
házím po zdech barvy
Když mě znova a znova nabíjíš
usínám se štětcem na podlaze
na rozmalovaném plátně

Stojíme v zrcadlovém sále
a nevzpomínáme si na své tváře
Pamatuješ jak nám prvně oblékli
pozemské šaty a zlatou korunu
Pod sluncem na ranním nebi
jako na louce rozkvetlý květ
Jednou vrátíme se zpět

ČERVENÁ A BÍLÁ

Viděla jsem červené i bílé
odstíny inspirace
Viděla jsem vás tvořit
hudbu poezii i obrazy
pokaždé
když jsem rozhodila vlasy

Viděla jsem červené i bílé
odstíny zamilovanosti
Viděla jsem vás padat
do nových dimenzí
pokaždé
když múza políbila vaše oči

Viděla jsem červené i bílé
odstíny lásky
Viděla jsem vás otevírat
nejkrásnější kouty srdce
pokaždé
když jsem zatančila noci

KOMETA

Zrodila jsem se v Mléčné dráze
a dostala do vínku uměleckou duši
co rozbourává stanovené hráze
a rozlévá po prostoru tuši

Říkali
že jsem múzou století
Říkali
že jsem kometa
co tě zasáhne a odletí
Otevírám rukou dveře do nové éry
galaktická krása v těle muže a ženy

Oči mám utkané z vesmírných nití
Posetá plátky z hvězdného kvítí
Jsem hříčkou genů a účinných látek
Dalším dílem nadpozemských hrátek

Toužíme po moci slávě a bohatství
a zapomínáme na krásu naší duše
Svedu tě do jednadvacátého století
a střelím do tebe světelný šíp z kuše

Jak kreativní dáma
co kráčí po červeném koberci
Jak kreativní dáma
co tvé kroky navždy prokreslí

Podej mi ruku
a já proměním tvou mysl
Podej mi ruku
a já ti dám lásku
co jediná na světě má smysl

TRAFOSTANICE

Má umělecká duše
nezná hranice
Rozbourám tvou mysl
Kdo ví co má smysl
Jsem vysoké napětí
a ty má trafostanice

Pohlédla jsem do tvých očí
Propadla se do nejhlubšího příkopu
do místa bez začátku a konce
Rozbušilo se mi tiché srdce
a tryskat začalo krev do těla
Na lodičkách po rozpáleném téru
a na své tělo z pramene si liju vodu
Pohádka začíná a rozezní se zvonce

Jen jeden pohled
a poznáš nové vnímání
Jen jeden polibek
a poznáš hudbu sfér
Podej mi ruku
a už nikdy nebudeš chtít
opustit ten sen

Běžím po písečné poušti
a ty poléváš mě barvami
a já ukazuju Slunci umělecké květy
Jsi jako naděje co mě nikdy neopouští
Jsme král a královna co brázdí herní světy

Na nahé tělo nalepíš papírky se vzkazy
Ozdobíš mé vlasy prýmkami a stuhami
Škrtneš sirkou abych se rozzářila na věky
a nechala po sobě stékat kreativní deště
Po nocích psala básně a kreslila obrazy
Rozevřela poklad schovaný mezi duhami
Proměnila se ti znovu a znovu zašeptala
Ještě

Má umělecká duše
nezná hranice
Rozbourám tvou mysl
Kdo ví co má smysl
Jsem vysoké napětí
a ty má trafostanice

KABRIOLET

Padala noc a já ujížděla v kabrioletu
Pánskou siluetu zahlídla jsem v cuku letu
Vystřelil jsi z pušky a já chytila tu ránu
a nemysli si že jsem zapomněla na tu hanu
Pokaždé když si hraješ něčí srdce zhyne
Ani já neměla to tělo, které kulka mine

Sedla jsem si na střelnici na pouti
Na korouhvi začali otáčet se kohouti
Do vlasů zapíchli mi pestrých barev růže
Zmaluju dnes rtěnkou toho pikového muže
Na hvězdné obloze chceš se se mnou prát
Hrajem v šach a já jsem ta co ti dá mat

Sleduješ mou kůži jak pokrývá se krví
Zlověstným leskneš se zlatem Nebyl jsi prvý
Tělo mi pokrývají básně mého života
V mžiku nade mnou objeví se porota
Bělostné vezme mi brýle a černé nasadí jen
A to co vtiskls mi do duše nebyl jenom sen

Pálím slova nad tvou lahví alkoholu
Jsem hnané zvíře co dalo sbohem bolu
Ženeš se za mnou jak lovec za svou kořistí
Ženeš se za mnou ať tě poetická duše očistí
Jsi nespoutaný krotitel ženských těl
Řinčení řetězů Šlehy bičů jsi mi pěl
Na tělo kreslíš mi příběh provazem
Rázem oslepím tě tyrkysových očí odrazem

Padala noc a já ujížděla v kabrioletu
Pánskou siluetu zahlídla jsem v cuku letu
Vystřelila z pušky a já chytila tu ránu
a nemysli si že jsem zapomněla na tu hanu
Pokaždé když si hraješ něčí srdce zhyne
Ani já neměla to tělo které kulka mine

TREZOR

Tvořím příběh na tkalcovském stavu
Na palubě lodi jež dováží čaj a kávu
Padám do iluzí nočních můr a přání
Lunatická realita Reálná jsou zdání

Tělo zahalené do ovčího rouna
každá minuta je nekonečně dlouhá
Hypnotické hodiny přetáčejí den
sirka na kahan a zahoří jak sen

Stane se hudbou Když budeš slovem
Stane se dílem Když budeš klonem
Stane se hvězdou Když budeš nocí
Stane se čímkoliv Když jí dáš pocit

Laboratoř na chemickou lásku
Pokeroví hráči uzavřeli sázku
Instinkt štíra Boty z hadí kůže
Hádanka sfinx Sirény zpěv Osten růže

Chce thriller jak z filmu Jamese Bonda
baladickou romanci co nebude dlouhá
Chce temné snímky z dílny Stevena Kleina
otevřít skříň Pandořinu co má zůstat tajná
Chce mi číst haiku japonských básníků
usínat na plátnech malířských klasiků

Nemá brzdu Noha na pedálu plyn
Mechanik co pocit odlévá jak cín
Jak motýl co křídly obejme tvou mysl
Nekonečný román Nepoznaný smysl

Srdce odhozené na gobelín
zlatým rouchem ozdobený klín
Obrazárna žen kde se měří křivky
tisíce dimenzí postmoderní dívky

Padesát odstínů jedné noci
Padesát odstínů jednoho rána
Písně zpívala ti Šahrazáda

Miluje drama příběhy z médií
bulváru světlomet který nabíjí
Miluje nadpisy bořící hranice
vysoké napětí bez trafostanice

Tvořím příběh na tkalcovském stavu
Na palubě lodi jež dováží čaj a kávu
Padám do iluzí nočních můr a přání
Lunatická realita Reálná jsou zdání

Ostatní tvorba Kateřiny Animy Duškové publikovaná v Divokém víně:
DV 78/2015: Labyrint, Alchymista
DV 71/2014: Perla, Kočka a další
DV 69/2014: Proměny, Upír a luna a další
DV 62/2012: Fotografie
DV 61/2012: Milovaná
DV 53/2011: Dítě ráje, Venuše a další