Pavel Březenský

BEZ KOŠILE

Když nevím kudy kam,
beru si rukojmí.
Svým vlastním pocitům
držím kvér u spánku.
Jsi-li dost odvážná,
půl srdce ukroj mi,
nebo mi hlavu sněz,
napodob kudlanku.
Z těch zmatků by snad
kdekdo šílel.
Raději chodím spát,
už bez košile.

Sotva si najdu směr,
zas ptám se proč tedy
jak deska z vinylu
točím se dokola,
kosím zrak, aniž by
dozrály pohledy
a čekám na rozum,
až ke mně provolá.
„Vždyť nejsi dítě
nezletilé.“
Raději chodím spát,
už bez košile.

Mám v hlavě tobogán
s výpustí do střepů.
Myšlenky leží si
tam dole na cáry.
Chceš-li mě, pak se snad
jak čokl otřepu
a chytnu druhý dech,
neb nejsem tak starý,
abych vzal kvér a své
pocity střílel.
Raději chodím spát,
už bez košile.

Ostatní tvorba Pavla Březenského publikovaná v Divokém víně:
DV 99/2019: *** a další
DV 97/2018: Na námluvách
DV 96/2018: Z usedlosti
DV 95/2018: 3x triolet
DV 94/2018: Když kroky nejdou pěšinou
DV 93/2018: Když některé okamžiky oslepnou
DV 92/2017: Sestupka rispetů - B8 a další
DV 91/2017: ***
DV 90/2017: *** a další
DV 84/2016: Dost..., Čmárám... a další
DV 83/2016: Prázdno, Hlava a další