na další stranu
Pavel Březenský
***
Zatím šoupám podrážky.
Prolétnout se neodvážím.
To mě vlastní ego sráží.
Navíc mám byt bez podlaží.
Jakmile však budu v ráži,
převtělím se do vážky.
Ihned poté z parapetu
mávnu křídly, a pak v letu
zvolám… sbohem porážky!
***
Poeticky už jsem za zenitem.
Často ve svých básních šlapu vodu,
nebo hledám v toku kamenitém
verše, u nichž nedbám na původu.
Necítím se jako originál…
Poeticky rostu pro kriminál!
***
Támhleta, támhleta, anebo tahleta?
Která z té směsi žab bude ta zakletá?
Pobíhám zmateně okolo rybníka,
hlavou si promítám jaká má rizika
políbit nazdařbůh kdejakou šeredu?
Nakonec, i když mě to fakt dost sere, jdu,
a až ta poslední pusa je vítězná!
Odměnou za ten hnus měla být princezna.
A i je! Jenže si zrak svůj třu do sucha.
Princezna ohavná víc jak ta ropucha.
|
