na další stranu
Eva Frantinová
Z OSLOVSKÉ LAVICE
Běžte si sednout dozadu
doba se otočila
vzala to hákem
bez výstřelu
pokus minulých let je zrušený
to se vám psalo to se žralo
běžte si sednout dozadu
za naše nová záda
jo víme
že jste dostal Zasmušilého umělce
no tak
docela pěkné místo vzadu
ještě chvíli slušně placené
a tak se potácíš do lavice poslední
do očí neřekli
jen psali
a tak doklopýtáš do rohu
tam k oknu
kde tě každý z nich
prosil:
přečteš si moji
novou báseň?
KLÍČE
Odevzdané i odevzdávané
kolik lidských výměn zažily…
kolikrát se našly?
ztratily?
NA BŘEHU ŘEKY ZKRATKY
Mám strach z té chvíle
jak věta z tečky –
až odplavou tvé esemesky…
JAKÁ JE DOBA
Bonzová?
Mírová?
Parádní?
Z hadrů?
Podťatá?
Žhavá?
Popelavá?
Věčná?
Na pár dní?
UPŘÍMNOST
Přejde před tebou ulici
u stanice Poslední
jakoby neviděla…
koho tu hledá?
PROCHÁZKA KRAJINOU
Tou českou
kolem Sázavy a Hlásky
se sdílenými rty
odpovědí
na otázky
HLÁSKA 2020
Jsi od kiosku vyvolané číslo
made in Střední Čechy
kýmsi odhozený tácek
na břehu řeky
HŘBITOV
My vycházíme
vy zacházíte
my schováváme
vy vyházíte
MAPA
Ulice Jablečná sousedí s Křížalovou
Spící s Bdící
Dobrá se Zlou
Ulička U lásek s bulvárem Na žalu
Hedvábná s Režnou…
KDYŽ SE ZROVNA NEUČÍ
„My měli soutěž ve šplhu na laně
nejdřív my kluci čekali
a vleže na žíněnce tipovali která holka vyhraje
zelená žlutá bílá…ta oranžová…
A jeden kluk se tam jmenoval Hitler
vážně
potvrdila nám to jeho třídní
a my jí řekli:
přijde Stalin?“
MYSLEL ŽE TO STIHNE
Převlečník…
(ale ani ten nebyl pro všechny
na každém háku
kolem hadry starých vzorů
Krátkodeší i Mílaři
řada převlečníků z nich rostla
shlíží se dosud
v oknech Rosta)
RUB A LÍC
Zpití žízní
ušťastněni trýzní
MŮJ HILTON
Mezihvězdná propast
(jednolůžák
na dotaz…)
DÝM SPÁLENÉ MINULOSTI
Vznáší se nad polínky
zlosti
SMLOUVA S POUŠTÍ
Ten co tu nebydlel
zabydlel se ve mně
(a slzy čtyřicet let utírají prach
na skříních
komodách…)
BÝT SPOLU
Výtah dvou slov
jezdí
nahoru
dolů…
POUTNÍKŮM
Všechny cesty vedou do klína
SAMOTA
Prázdná lednička
(otevíráš ji
pro osminku prošlého štěstí)
ÚZEMNÍ PLÁN
Místo louky za chatou
deset domů
místo mechové cesty obratiště
možná až sem pojede
autobus z Prahy
zastaví u zahrady
podepiš jim to
ale já jim kus své cesty nedám
chtěl bych je potkati v mukách jen v mukách
a mně je les a jeho ticho fuk
stejně do něj nechodíme
jen pár srnek se vystěhuje
jenom pár keřů šípků zaúpí
podepiš jim to
všechno stoupne v ceně
i dětství
vyválené v seně
TEODOR
„Víte já jsem takovej
šestiletej inženýr
mám tři vynálezy
dělám je nejlehčí
já jsem malej a podpletenej
angličtinu jsem měl zítra
já se totiž neumím…“
TEODOR PODRUHÉ
„Kamarádka umí zvířata
ale neumí stroje
jenže já jo
jak jsem byl na božím baru
mám pocit o letecký historii
koukám tam z okna
sníh lítal jako vírník
a že ho nikdo předtím neviděl
proto byl neviditelnej…“
|
