na další stranu
Eva Frantinová
PYŽAMO
Mí drazí prarodiče Fuchsovi
s vámi tisíce hlav
zmizelo za ostnatým drátem
anebo už cestou
a já dnes
(nad novým pyžamem s pruhy
které nechce nosit nikdo z rodiny)
volám na apelplatz své duše
otázky
Prázdné lžíce co vyčkávají jídlo odpovědí
Svůj příděl z věčně dýmajících kotlíků
co nestačí
ADÉLCE
Nejčastěj vidím tebe
- krasavici rodu -
jak tě pár německých hesel táhne z postele
rve černý žíněný cop: Raus!
Od té chvíle máš pas na cestu
o které věříš že je výlet
z něhož se i vlak třetí třídy vrací
a ještě stihneš mezi dveřmi
zakopnout dlaní o psa: Dobře hlídej!
Pravnuci jeho štěňátek
NĚCO NA ZIMU
(před cestou)
Oka která ti na jehlicích přibývají
jsou mírou jež nám páře dech
- nejpravidelnější vzor
co spěchá zpátky do přadena
naděje
že děti dětí
budou se hřát
ve svetrech...
POČASÍ U MAUD
Kolik zim Kolik zim
bez bot a bez kabátů
- Terezín
Kolik jar Kolik jar
zavál sem sen
- ach pomeranč
Podzim se neloučí
on lká
listí jmen na podrážce - Treblinka
A kolik lét a kolik lét
vlastními mraky
nad hlavou zatahujem svět
ZVONEK NA MAUD
Mít život kamenů
já nespěchala bych
ulicí Šmuel Hanagit
a ještě k tomu s básní
co pokouší se držet stráž
před vchodem Věčnost
- jak moře
u svých
promenád...
|
