na další stranu
Eva Frantinová
JAK PENÍZ
Začátek i konec
stejný zvonec
Perly dobrákům
svině zlým
Jak kapky rosy
čas nás kosí
Můj podzime
nežít jak peníz položený k věci!
LÁVKA
Dobrý skutek vede přes smutek
OHNIŠTĚ
Sen sucha pramen
pramene poušť
válek spoušť
života dým
PŘEDEHRA
Než mezi malíčky zajiskří
přehlédne láska sbírku mečů
MARNÁ SLÁVA
Báseň neprší
poprchává…
PADAJÍCÍ NÁPADY PODRUHÉ
Befeleme děs se veze
Zamořená věta
Bezedný krok
Zpěv víru
Výti s básníkem
Lazar a tíseň
Navzdory básník kývá
Za lovci děněg
Jepice živých
Hrabitelé
Ostře sledované vraky
Veletrh sežehlých přání
Dva tisíce světelných tet
Smrt prázdných hrnců
Verpánek na sněhu
Bratříčku otvírej zkrátka
Tramvaj do stanice Ouha
Jatka Kuráž a její děti
Jméno může
Souostroví Tulák
Žena v možném třísle
Sono vzlyku na ztichlém břichu
Šeredná s Hlásnou
Jen jedno vzpomínáme
Balada z vandrů
Zdanělci
Spěšné masky
Arianda na faxu
Labutí mizero
Káťa Dlabanová
Závistník sklizeného
Obnošená cesta
Žena v možném třísle
Čas za katrem mého srdce
Utkaný ze žhavé příze
Mám pletenou žízeň
U svedeného chrámu
Když dva se rádi nají
Tahá krávu za dotaz
Budiž těsto!
Jaká je kupní víla?
Podklukovník
Podsukňovník
Kotí se jak dveře od chlíva
Člověk člověku hlukem –
vlk vlku tichem
Archa poetova
Noc s atletem
Sám s řešetem v kleštích
Sám s řešetem v Pešti
Den kdy přijde lest
Svět mulatý –
risk tu tyje
Braniboři v Čechách:
otevřely se rány
Jsi kočka
nebo postradatelná odbočka?
Dva verše k sobě
v každé době
Večerní brunch
byl lásky čas
Kolikrát ještě ach
než prach
kolikrát ještě ano
než poslední ráno
kolikrát ještě ne
než báseň procitne
Volenka smrti:
Smím kosit?
Život mění sesle
smrt sedí v jednom křesle
Tak otče comidáš
z kremrolí jde zase mráz
Narodil se ve Svůdníku
Nebe má hvězdnou srst
Mám metaforu
jezdí mnou nahoru dolů
Jsme jako zvěř
když je pán na čekané
Mám zápal svic
Výsluhová tenze
Všude oře doma nejlíp
Lovy beze dlaně
Potěmkinovy lesnice
Mám pásový dopal
Jaký byl makový byl
Napiš to ve věštině
Nesnesitelná lehkost krytí
Dobrý člověk ještě tyje
chodí do kursů uzeného jazyka
chodí po ulici trhá rozhovory –
hle Křišťálová kost
Válka s Pasternaky a Bloky
Tylo nás pět
A. C. Vor
Rudá záře nad madlem
Krotké motivy
Rozebrali česká soudětí
Kniha křísloví
Zeď nářku zeď jářku
Mrtvé tuše
Večerní tísně
Čert nikdy nesní
Kočka leze vírou
Tichý Dron
hřmící Vltava
Lichý Don
Uč se modrým býti!
Ráno kouřmější večera
Dlouhé s volem
Pandemický účet
Zlomené prsty deště
Poštovní holubi v závěti
zamíchají ti pamětí
Don Kovaný
Když se pes kácí štěkají třísky
Mrtvý živému nevěří
živý mrtvému nevěří
Sbohem a dědeček
Němá v Botiči
Brány boží v Čechách
Čertova pivní pěna
Brožované dny vázané noci
Eposy už se nenosí
Sebrané básně k rozebrání
Tam kde šumí troud
Básně s podsadou
PÍSNIČKA
Veršované placky se škvarkama
takové neumí moje máma
a už vůbec nikdo na světě
(jen na Holanově
planetě…)
ÚKLID
Poslední vdech s výdechem
po nás zamete
KOSTI SE OBNOSILY
A u koho ty šiješ? U Vlacha? U Bacha?
U Nevěry? U Víry? U Božích?
já mám strach bože co když jsi jenom cože
zastřihni mi modráky
v Čechách ještě drží na tkanici míru
jinde se dávno rozsypaly a nikdo nechodí v nich do divadla
hraje se Strach
nikdy se nevrátí pokládka mládí
na plovoucí parketě vidíš svou patnáctiletou tvář
humanoidní robot Thesplan zatím rozdává vysvědčení
umí mluvit zpívat kdovíco ještě
ale já bych chtěla plout na kře medové
na manšestrácích když pršelo
uslyšet z obýváku tvoje vstávání šustění a jak mezi třískami
kmitá jídelní nůž
naostřený jak éčko Z mého života
a chtěla bych slyšet jak padesátník padá na podlahu
a síťovka se v rukou obrací
dědečku
tak půjdeme
letošní jaro přeskakuje zimu
pták pěje
růže vadnou umělé
dočasní jak matrace trčíme z rohů postele
já vláčím za sebou uschlá jména příbuzných
skřípot kolejí pohledy naposled
po pohlednicích se nikdo neotáčí
multimediální zpráva po nich šlape
a na ní stojí: znám zemi blízko trollů
tam si vyjedem
Osudová zní nejlépe nad prázdným sudem
naplnili jste ho ale myšlenky dešťovka nezavlaží
nápadem sud nepřeteče
ani nápadem xxx plus tatatata
a stačí připsat čárku nad posledním áčkem
a prodat to
zde můžeš prodat cokoliv opravdu cokoliv
lásku lumen luminex i správnou věc
nýt na podrážce básníka a vlhké podvlíkačky
lednového oblaku
pod oblakem Tího píši vám
nevím zda jste pila ač chodíte po slzách
kosti se obnosily
jak si nás rozpočítáváte Tího
jedni k televizím druzí k nástrojům
napravo a vlevo
pošlete mne k nástrojům já píšu
jedno že stále stejnou sloku o kře medové
o vydřené mapě na koleni
sousedka mne šťouchne loktem: „Když nemáš televizi
to se ani netěšíš domů“
jenže já ve tři ráno hraju Na českém trhu
na piáno
možná mé jméno Tího je na seznamu
zachráněných a padne jako štoček k nohám volnosti
všichni jsme Stejnokostění
obejmu lípu – žiju
ale stesk po drahých nepřestane dělat ve mně sklapovačky
živí mně hraběnka von Vzdech
mé knihy povětšinou nepřežijí tak jako kompostovaná pouť
římské cypřiše
(od mobilu ani hnout!)
jako svět obsypaný řečmi
Sklapněte ampliony
já chci slyšet tmu
a jak se balí hvězdy do celofánu
Obejmi mne
pořád jsi můj hvězdný prach
než nás smrt střelí
ale ona ráda jen celebrity jen Star
hrabata hejblata
ne plebs a plebsbytariány z nádraží i parků
mám strach hnědne i Říše loutek
kosti se obnosily
šaty na střídačce a kde je rozhodčí
kdo se po tobě otočí ne dnes ale zítra
komu jíš komu jdeš komu zpíváš
na pavlačích raší pažitka Blesk
skrápí ulici
stojím na přechodu malíček zaháčkovaný o dědečka
zatímco sestra píchá nedonošenci morfium
Německo 2020
a jinde hrají děti kámen nůžky papír
jsem pro papír
zadupává ho Instagram papír je sám a přece šije U Naděje
kocour Macek můj rezavý zavináč
přede
tlapky na liště kuchyňského prahu
kterou vyplňoval krok
a za krokem se kutálely klobouky pláště deštníky
skleněná těžítka
housle od píky
přejíždím prázdné struny a je to už Brahmsův koncert
zatímco čtrnáctileté kolombíny
připalují si jednu od druhé…
(až tu nebudou
zmizí touha závist
a z čela
zelený pramen –
jenom ne strach
za vozem prach…)
TÁTOVO VÝROČÍ
Je to jiné
než když zmizí věci
(10 let nejsi…)
|
