na další stranu
František Uher
HRDÝ HLAS
Poezie
umně zašifrovaná do puklých váz
nenápadně zraje všude kolem nás
Vězte Stále má platný hlas
LODĚ POEZIE
Poezie jako odcizená intarzie
Vysušená půda déšť pije
nejedna jezdkyně se dosud
drží pevně v sedle
Podle pověry osud
Nevěř Na báje je pozdě
Poezie ovšem žije
to průzračné zvětšovací sklo
hrot přídě nepotopitelné lodě
Nesmrtelná jako skleněné oko
akrobatky na vysuté hrazdě
ORIENTACE
Nakázali mu
aby se díval
Nakázali mu
aby zpíval
Nakázali mu aby
hrál na trubku
Když se nikdo nenaslouchal
když se nikdo nedíval
hrát přestal
Vzal papír a tužku
a psal a psal
a psal
KRAJNÍ SUBJEKTIVISMUS
Psal jak uměl
hrál jak uměl
zpíval jak uměl
maloval jak uměl
Protože uměl
CANNES
Koncem týdne v Cannes
ze všech stran
slaný vítr vál
Rozkošná Jacquelina
odkryla přístav klína
Na Cannes
se nezapomíná
STARÝ OBRAZ ŽNÍ
Otevíráme studánku
pravili ženci pijící vodu ze džbánku
Snopy vázaly ženy s vůní heřmánku
Ve vánku
načechraná obloha Baculatá dívka
sbírala na strništi klásky
Obraz plný lásky
ČAS MELOUNŮ
Bubnování deště Mokrá střecha
Někdo běží pod našimi okny
těžko určit zda někam spěchá
před někým odněkud prchá
zda jde lovit okouny
V poli čekají na sklizeň melouny
BÍLÍ PSI
Ještě malou chvíli a bílí psi
hvězd vyplují nad navigaci
Kratičké noci v červenci
ztrácejí jas jako když mizí
cválající krotcí nájezdníci
Vracet se začnou při měsíci
už nebudou vědět odkud
My nebudeme znát kam
|
