Pavel Březenský

***

Sháním si dvoukřídlí. Laciné.
Do kapes mám ale hluboko,
tak prodám třeba i zub, oko.
Všichni se budou smát.

              Ptáci ne.


Do míst, kde život s vervou zní,
nesměle zatím já jen čich.
Tak v prvních krocích nervózní
sunu se…
         Deset mravenčích.


Bosá jde ztichlou zahradou.
(Takový ranní průzkum.)
Snad hledá perly v lusku.

 … a za ní další rána jdou.


Vzala čáru vůle tlamy.
(Brzy zařve,
            zakřičí.)
Slova, která ulétla mi
sypou do spár dlaždiči.


Šlapu kočkám na hlavy.
(Ani jedna nepotrestá.)
Každá ocas stáhla. Ví,
že je v cestách mého města.


U dna mlčet. V ústech kapřích
těžkne ticho.
               Olověné.
Z nerozumu, ve zlu a přích
na vlnách se slovo klene.

Těžko poznáš nepřítele.
Tichá voda…

             břehy mele.

Ostatní tvorba Pavla Březenského publikovaná v Divokém víně:
DV 90/2017: *** a další
DV 87/2017: Bez košile
DV 84/2016: Dost..., Čmárám... a další
DV 83/2016: Prázdno, Hlava a další