Pavel Březenský

SESTUPKA RISPETŮ - B8

(Březenského osmička)

Možná, že patřím dolů zlu.
V kruhu už sedí porota
a rve své prsty do uzlů,
které se snaží rozmotat.

Nad tím vším modrá obloha.
Vážně je jenom pro Boha

a pro pár ovcí ze stáda?
Tak už i smrt je estráda.

***

V kruhu už sedí porota.
Rok, co rok jdou dny měsíci.
Kdykoli mohu ztroskotat
bez víry, nebo věřící.

Mohu se strachy podělat.
Rozpálit svůj hněv doběla.

Nakonec to vše dopadne
tak, že mě zradí stopa dne.

***

Kdykoli mohu ztroskotat
na vlnách moří rozkoše.
Chybí-li v hlavě ochota
vyšplhat na stráž do koše.

Rozumu kompas nečinný
navede loď na mělčiny.

Poslední sbohem Bohu nech,
Vlny se sápou po člunech.

***

Vyšplhat na stráž do koše.
Pro svůj směr najít azimut.
Všechno je přece o troše
štěstí, co přidám k dalšímu.

Nakonec, když už zakotvím,
jedině podle šlápot vím,

zda má děj chuť žít naostro.
Z ostrova plout zas na ostrov.

***

Nakonec, když už zakotvím,
uvěřím a snad neminu
terč. Mým snům stejně jako tvým
dopřeji na čas pevninu.

Bude to vážně paráda,
až si zas lehnu na záda
a dám tak vale vzpomínkám,
které mě vedly kdovíkam.

***

Až si zas lehnu na záda,
do koutku stéblo zabodnu.
Budu si jako za mlada
v myšlenkách brouzdat mapou dnů.

Snad mě v té tiché náruči
pro léta příští naučí

s pokorou volit směr i krok.
Pro léta příští – epilog.

***

S pokorou volit směr i krok
snažím se držet odmala.
Jen si holt mládí nekřiklo,
když byla třeba pochvala.

Slepota často zabolí
mnohem víc, než pár ran holí

anebo křivda s bezprávím.
Těžko se mizí z enklávy.

***

Těžko se mizí z enklávy,
když kolem vládne nenávist.
Nálada k žití – bez šťávy,
přeje si, ksakru obrať list!

Úleva přijde ohromná,
jakmile vpustím do komnat

náladu smíchem omamnou.
Rána si ruce doma mnou.

Ostatní tvorba Pavla Březenského publikovaná v Divokém víně:
DV 91/2017: ***
DV 90/2017: *** a další
DV 87/2017: Bez košile
DV 84/2016: Dost..., Čmárám... a další
DV 83/2016: Prázdno, Hlava a další