Václav Bárta

TŘI TEXTY Z PROGRAMU ZELENÝ STROM

ZELENÝ STROM

Lidé jak stromy jsou. Od času do času. Kolik je za ten čas zelených nadějí, kolik jich zapadne v nečase kamení, kolik jich zastihne v úhoru čas…
A přece - pohleďte:
Časem se přihodí a z mraku zaprší, semenem vyklíčí úrodná zem
Tenkrát se vrací čas, jak čas se vracet má. Kořeny v poznání moudrosti odvěké, korunou v povětří dnešního dne…
A lidé prorostou od věků do věků
A člověk zůstane zelený strom
A ČLOVĚK ZŮSTANE ZELENÝ STROM

NEVĚSTA

Svící bys pohledal pěknější nevěstu nad lípu kvetoucí uprostřed luk. Nepotkáš, nemineš po kraji takovou. Šaty má utkané po listu hedvábném, zlato má po květu, medový dech. Ta lípa rozkvetlá je panna přepěkná. Panenka taková za kamny nesedá, v komoře nečeká, tím si buď jist. Jenom co polednem louka se potěší, uchystá nevěsta prstýnek svatební, zvonem se vyšňoří svatební čas. Hlupák, kdo přišel by o slávu takovou. Tam už se ke slávě muzika štymuje, tam už se pro slávu vrchpanstvo šikuje, rychtář i velebník, trouby i bubínky, právo i krucifix, jak to má být.
Pro slávu takovou statků se neželí. Oč hubu ošidíš, očím se uštědří. Brzy už povedou lučinou ženicha, od zlaté nevěsty prstýnek dostane, krajem se rozletí svatební zvon. Ať jsou dnes po šenku korbele nazdařbůh a hrnce na plotně kde nic tam nic. Nad jinou hospodu je louka zelená. Douškem se pije řeč a řeční o pěně. O zlaté nevěstě, o cizím mládenci, o noci svatební strejci i bez piva drží řeč vejrostků. Každý rád o jiných vyslechne své.
Však všeho do času!
Je rovné poledne, zazněl zvon svatební, v půli cest marnosti zastavil čas. Tam zlaté nevěstě, tam vedou ženicha! Cestou ho provází dva věrní družbové, lučinou zelenou vedou ho blíž. Má švarná nevěsta ženicha švarného. Rostlý je po smrku, po buku hladký je. Tak pěkná nevěsta, tak pěkný mládenec. Viděl kdo po kraji pěknější pár? Má vzácná nevěsta ženicha vzácného. Sám rychtář svatební průvod mu uchystal, sám první velebník přežehná kříž. Před zlatou nevěstou mládenec pokleká, po boku stojí mu dva věrní družbové, už chystá nevěsta prstýnek svatební…
Dost lípo košatá zlacených slov! Nad zástup zevlounů zní trouby plechové.
Stůj, lípo, rozkvetlá při švarném mládenci. Kde oslí kůže jsou, přijde čas na buben. Poplač si panenko, jak káže mrav! Dva věrní družbové černí jsou pacholci, prstýnek svatební - oprátku konopnou, mládenci navlíká starosvat-KAT!

MUŽSKÝ ROJ

Jde voda široká od břehu do břehu. Na jednom mužský roj, na druhém zas. O veslech, o loďce nechce se povídat, kdo ví, snad nazítří? Na to je čas. Kdo ví, snad došla řeč, vína je namále.
Hej hola, hola hej!, za vodou ozve se, hej hola, před vodou, je-li tam kdo?
Hola hej, hej hola, ozve se před vodou. Kdo nemá na práci, než marné volání? Jen ať se ukáže, je-li to chlap!
Kdo se to ozývá, bouří smích za vodou, kdo to má odvahu chlapem se nazývat? Pro mlhu za mlhu nevidět nic.
Zahalit do mlhy, za vodou oplatí, co za dne bílého vypustit bojí se, od dávna dávného výsost je bab.
To slyší před vodou. Že trochu cizí jsou, že trochu neslyší, víno a urážka vzbouří jim krev.
Vy našim o babách, vy do nás s takovou? Ranil vás slepotou vypitý blín? Široko, daleko, kdekdo nám závidí. Široko, daleko. A jak by ne? Jsou někde něžnější děvčátka bělejší? Ba, nejsou na světě, jak u nás jsou.
Jen chvíli za vodou ticho si pohoví. Obrtlík na řeči rázem se otočí, už jazyk nesvrbí, už vede svou: Bláhovci bláhoví, kde bílé sněhy jsou? Co víte o našich s orlicí spřízněných, ohnivě temnivých? Nenajdeš krásnějších kde světem svět.
Poslechli před vodou, poslechli za vodou. Chvíle. A za chvíli přes vodu ozve se:
Dokažte své!

Konec zloby, konec vády
Obou bylo dost
Dají hlavy dohromady
A hle: stojí most!

Ostatní tvorba Václava Bárty publikovaná v Divokém víně:
DV 97/2018: Dechajzničky z plzeňska
DV 95/2018: Svatojánská noc a další
DV 94/2018: Václav Bárta a přátelé
DV 93/2018: Holubí pošta a další
DV 92/2017: Básničky na hlavu
DV 91/2017: Jak se chodí za holkama - 1968 a další
DV 90/2017: Malý atlas hub
DV 89/2017: Výlet na planetu Eros
DV 88/2017: Jitrocel, Mateřídouška a další
DV 86/2016: Listy z herbáře
DV 85/2016: Zvířata v ZOO
DV 82/2016: SPORTY, SPORTOVÁNÍ A SPORTOVCI
DV 81/2016: Nepokořená, Ó můj Bože a další
DV 79/2015: Obličej, Spánky a další
DV 78/2015: Básničky na tělo
DV 77/2015: Žemličky se sekaninou a další
DV 76/2015: BÁSNIČKY NA HOVNO anebo NAHOVNO?
DV 75/2015: Zmrzlina z malin a další
DV 74/2014: Pečený ouhoř a další
DV 73/2014: S Divokým vínem na věčné časy a další
DV 72/2014: Recepty Magdalény Dobromily Rettigové
DV 71/2014: Recepty Magdaleny Dobromily Rettigové okořeněné gastronomickomilostnými sonety Vaška Bárty
DV 70/2014: Jablkové koblížky, Černá zvěřina a další
DV 69/2014: Svíčková pečeně s omáčkou a další
DV 68/2013: Růžena, Žaneta a další
DV 67/2013: ***
DV 66/2013: Teda kačenko, ty mě přivádíš na myšleky! Představa je to sice trošku nereálná, ale úžasná a vzrušuje mě náramně. Doufám že oceníš, že je nabitá něžnou poezií. a další
DV 65/2013: Tak z toho nočního čekání povstala nová básnička a další
DV 64/2013: ***
DV 62/2012: Ó jak těžké múzy lidstvo zkusit musí! a další
DV 60/2012: Otec Václav Bárta píše texty svému synovi Noidovi a ten je ilustruje
DV 55/2011: To je ale blbá básnička,... a další
DV 54/2011: Budu ti říkat Kateřino, Paměti vrby
DV 52/2011: Reminiscence na popravu a další
DV 51/2011: Moták o motání a další
DV 50/2010: Básnička v rokokové náladě a další
DV 48/2010: Kozí válka
DV 47/2010: Jak jsem byl tenkrát u moře v Bulharsku a další
DV 25/2006: Jak se chodí za holkama
DV 2/2003: Poem