na další stranu
Václav Bárta
ČAS RENESANCE
Nádherná doba časů renesance
Chutná jak mladá slípka na víně
My dva tu nemůžem stát nečinně
Přišel čas na lásku a na romance
Ta doba přistihla nás in flagranti
A radost pro nás dva je povinná
Bez nás se nikde neobejde hostina
Svět stojí o potulné muzikanty
Čas renesance plyne beze spěchu
Teprv až domů z hospod zamíří
ochmelkové a k frejům frejíři
zahrajem sobě lásko pro potěchu
Až u faráře služka sfoukne svíčku
A kouzlo noci rozprostře se nad krajem
Budu ti lásko ladit nátisk šalmaje
A ty mi budeš brnkat na loutničku
LÉTACÍ SNY
Píšeš ji že ti nejde z hlavy
Na křídlech lásky ve snech lítáš!
Pokud bys nebyl aviatik!
Na svůj věk byl bys dávno tatík
Přijdeš si pořád přelétavý
Zlomená křídla nepočítáš
Od mladých let si vedeš skvěle
Jsi kaskadér a mistr vrutů
Sám ohromen svým smělým činem
Kroužíš už chvíli nad Jičínem
Přistáváš rád na dívčím těle
bez kormidla a azimutu
Na tvůj větroň je spolehnutí
v pohodě plachtíš nebem tiše
Skřivánci písně lásky pějí
Už se jí vznášíš nad ranvejí
podvozek máš už vysunutý
vyhlížíš plac na jejím břiše
Podivnou slabost do tvých slabin
Přivály větry od Jičíína
Měníš kurz díky turbulenci
Jasná zvěst o tvé impotenci
Šíří se s mlhou nad Vrchlabím
její letiště nepřijímá
Další letiště nepřijímá
(křehká písnička, velký prostor pro flétnu)
Ó KATEŘINO SEPNI RUCE !
To teplé jaro chválit míním
Že svléká dívky z košilek
Probouzí touhu Z čistojasna
oděl se z krásna do překrásna
Hle pod pod pahorkem Venušiným
Usedl dívce motýlek
Z nátrylků vánku utkám píseň
blankokřídlého motýlka
Čeká na něžné pohlazení
Dotykem prstů tvářnost mění
Do horké dlaně probouzí se
a rozevírá křidýlka
Jak by chtěl vzletět k Rudohoří
obejmout bludný kámen
Poslouchat hrůzokrásná slova
Sát a nechat se opylovat
Růžová křídla rudě hoří
a pálí jako plamen
Nejsi tu aby ses jen díval
jak uhoří v tom požáru
Motýlek rozohnil se prudce...
Můj veršotepče nastav ruce!
než zaplaví tě mocný příval
hořkosladkého nektaru
POD KOŠILKOU
Tak už se ukaž Kateřino
Neschovávej se pod peřinou
Už chvíli stojí v pozoru
V rádiu hrajou hymnu...
Půlnoc tu bude každou chvilkou
Dobře si Katko všimnul
(aspoň dle mého názoru)
Že tajíš něco pod košilkou
Neschovávej se - kdepak jsi?
Poodhal kousek Aspoň málo
Docela by mě zajímalo
jakou to vyvolá reakci
Ten malý kousek tvého těla
Nadělal pěknou neplechu
Stanice Praha oněměla
A on tu stojí bez dechu
KNOT A SVÍČKA
Má milá jako vdanou paní
čeká tě krásné milování
Můj roztomilý famfrňousku
Máš prdelku jak litou z vosku
A zadeček bílý jako svíčka
Stočená do klubíčka
šeptáš mu: tak už pojď
Už čekám na tvůj knot
Buď hodný na svou Kateřinu
Škrtni už sirku Hlaď mě hlasem
Nediv se že už roztála jsem
Jsem přece svíčka z parafínu …
Pošli mě k peklu s pánembohem
Rozpoutej ve mně mocný oheň
Ať olíznou mě plameny!
Buď následníkem Prométhea
A dones oheň mého těla
k vrcholu bájného pohoří
Až moje svíčka dohoří
Dám ti má lásko znamení...
Stočená do klubíčka
šeptáš mu tak už pojď
už čekám na tvůj knot
Buď hodný na svou Kateřinu
Škrtni už sirku Hlaď mě hlasem
Nediv se že už roztála jsem
Jsem přece svíčka z parafínu
(mezihra)
Poněkud zvláštní znamení
Ne svíčka To knot dohořívá
On zhasnul láskou znavený
A ty jsi Kačko pořád živá
Plamen tvé svíčky neubývá
|
