na další stranu
Štěpán Votoček
FRANTIŠKÁNSKÁ ZAHRADA
Ve Františkánský zahradě
sázeli mniši růže a hrách
ruce jim hlínou voněly
o nešporách
Ve Františkánský zahradě
líbali jsme se za večerů
a kolem lidi chodili
ze Semaforu
Ve Františkánský zahradě
stávalo v rohu dětský hřiště
děti si hrály na písku
snad je tam ještě
Do Františkánský zahrady
padají stíny zadních traktů
stromy jsou holé, já stojím
sám jen tak tu
Do Františkánský zahrady
pasáží Alfy z Václaváku
doléhaj zvuky a padá
sníh z oblaků
Ve Františkánský zahradě
pod záhonama chtěl bych ležet
celej svět divnej nad sebou
nechat běžet
PAŠIJE
Krystalky lesklé paprsky lámou
na cestě taje březnovej firn
noclehy voní navlhlou slámou
k Jeruzalému jde Boží syn
Pupeny první na větvích raší
slunce je zase o něco výš
velekněz ptá se po mesiáši
a tesař stlouká na dvorku kříž
Dívenky s copy kraslice zdobí
jidášky voní oknem přes plot
už kovář z výhně vytáhl hřeby
a setník ostří na kopí hrot
Čtvrteční večer chladem se chvěje
na věži chrámu bije osmá
hvězdy se třpytí a všechno spěje
kam bylo dáno, že dospět má
Už učedníci se v Getsemanské
zahradě k jídlu posadili
Iškariotský počítá mince
Římané dveře vyrazili
Už Petr zapřel po kokrhání
do Judské pouště padla rosa
na představení dav od svítání
čeká na Via Dolorosa
Pontius dlaně v lavoru smáčí
korunu z trnů kdosi uplet
a lůza plive, jak městem kráčí
král Židů starý třicet tři let
A už ho vážou na břevno kříže
už dlaně protly dlouhé hřeby
a slunce praží do cárů kůže
do očí, jež se stáčí k nebi
Proč jsi mě jenom opustil, otče?
je slyšet šepot zmučených úst
režisér všeho svůj scénář dočet
začalo jaro a skončil půst
VŠECHNY CESTY
Všechny cesty vedou
tam, kam zvony letí
jednou v roce
před branami budou
stát ztracené děti
v záři slunce
Všechny cesty jednou
doberou se konce
začnou nové
jiní kříže zvednou
hřeby jiné ruce
protnou kovem
Všechny cesty jednou
propletou se uzlem
jejž meč přetne
všechny cesty vedou
k místu, kde se se zlem
láska střetne
ÖTZI
Chtěl bych zajet do Bolzana
prohlídnout si toho pána
jejž nalezli v ledu
a zaujal vědu
Pět tisíc let hibernoval
pak se náhle opaloval
na ledovci Ötztal
když sníh kolem roztál
Důkladně ho vyšetřili
a úmrtí potvrdili
hrotem pod lopatkou
smrt prý neměl krátkou
Byl pomenší, snědé pleti
zařval v pětačtyřiceti
na hranici Rakous
v Itálii o fous
Nazvali ho mile – Ötzi
měl u sebe různý věci
luk, sekyrku z mědi
čepici medvědí
Tetování všude možně
v žaludku flák masa z rožně
na něm jarní pyly
kdy zdech, prozradily
Zkoumalo se, jak se šatil
čím se živil a čím platil
šípy jak hotovil
jakou havěť lovil
Odkud přišel, co měl v plánu
čím si hojil kterou ránu
že měl v hubě kazy
a kalhoty z kozy
Jaký genom, alergii
kolik zubů a spermií
jací paraziti
sídlili mu v řiti
Pak z ypsilon chromozomu
řekli, příbuzný je komu
z chlapů, co dnes bydlí
v kraji krav a vidlí
Filmy o něm natočili
a nálezné zaplatili
páru, co ho našel
na místě, kde pošel
Tolik asi k muži z ledu
do Tyrol až zas pojedu
vzdám hold tomu pánu
v muzeu v Bolzanu
BORMIO
Slézáme z lanovky
na nohou sjezdovky
v údolí Bormio
jeď, mio figlio
Firn lítá od lyží
letmo se ohlížím
a křičím: nádhera
dívej – svět seshora
Za ten den na svahu
asi jsem i Bohu
děkoval – naposled
sníh roztál, zbyl jen led
NEOREALISTICKÁ
Jedu k tetě
na Lambrettě
s jednoválcem
je po válce
Natankuju
profackuju
až do kolen
drzou Loren
Její děcka
myju v neckách
v bílým tílku
drž, andílku
Kouřím z římsy
zatím Řím si
líně zívl:
další póvl
RENESANCE
Lorenzo Nádherný
každý den měl perný
v paláci Medici
lezl všem do piči
Ach, mravy florentské
svolné tu jsou ženské
klaní se antice
v oné republice
Bankéři mají žně
úročí hamižně
umění pokleslá
octla se u vesla
Vždyť Michelangelo
hochů sochá tělo
podivín da Vinci
v tomhle není jinčí
Když Savonarola
po askezi volal
papeže tolik sral
upálit že ho dal
Žít nad řekou Arno
zkrátka bylo terno
s těmi pošahanci
v sladké renesanci
LAGO DI GARDA
U Lago di Garda
nocleh se snídaní
platím, pěkná darda
dvě stě euro s daní
Sedím na terase
koukám na hladinu
piju horký presso
myslím na rodinu
Na tu, co už nemám
zbyl mi jen ten účet
připadám si jako
zlynčovaný duce
HRY
V Koloseu gladiátor
kolem krouží lev predátor
chlap dumá, jak ubije
tu bestii z Núbie
Lvu nedali nažrat tři dny
svalovec je celkem klidný
v publiku se spustil řev
Řím chce vidět stříkat krev
Nobilita sedí v lóži
sází se, kdo koho složí
lev otroka, otrok lva?
zařvali však oba dva
GIULIETTA
Kapuleti, Monteci
sokové jsou odvěcí
Giulietto, dcero má
do sedmi ať seš doma!
Romeo však sonety
získal cit Giulietty
ta podlehla, netušíc
katastrofě že jde vstříc
Konec asi každý zná
láska mrcha je hrozná
čtěte, děti, Shakespeara
krásně se tam umírá!
SMRT V BENÁTKÁCH
Na kanálu u mola
kotví divná gondola
gondoliér přes držku
má staženou škrabošku
Zavolal jsem, ciao, hochu
nepovozíš mě trochu?
zasmál se, řek: no tak pojď
dlouhým bidlem odpích loď
Pak sňal masku – žádná tvář
jsem Cháron, řek, co mi dáš?
nelek jsem se: vše, co mám
dám ti, jen ať už jsme tam
DOLOMITY
Dolomity
bílé štíty
lezu vzhůru
do azúru
lezeš i ty
po ferratách
prach na patách
Hello Kitty
projev city
já tu túru
celou zatáh
MUSEI VATICANI
Vatikánská muzea
otevřeli lůze a
ta poprsí Venuší
okukuje, netuší
Vatikánská muzea
narvaná jsou tuze
a z okna hledí na ten shon
papež a s ním i sám On
VĚŽ
Šikmá věž v Pise
zle naklání se
jako úd chromý
– mě neohromí
ŘÍM
Řím
až zřím
prozřím
k ceckům vlčice
přisaju rty
a ty?
na Piazza Navona
zapálím Nerona
shořím
a ona?
MICHELANGELO
V Sixtinské kapli
oči k nebi
stáčím
fresky
víc než hezký
za srdce mě draply
pláči
Michelangelo
che bello!!
|
