Marie Kofroňová

text není redakcí korigován

MYŠLÉNKA

Měsíc
jak kuře vylíhnul se
v hlavách křehkých bříz.
Na štíhlých nohou
s drápkem v zemi
- z tak bílé skořápky
za ušima křááp - asi
myšlénka …
Z pravěčnosti hvězd,
co neshoří?
- - -
Je po Vánocích
(Hromnice jistě budou…)
… jen ještě rozjímají,
co stihly nedoříct.

A my, po Novém Roce
po tmě zpytujeme spěšně,
kolik nechat kočkám mléka rozlitého
a co již neutřít
zatímco
víno Dočasu tiše
Dozrává. - - -

ŠTĚSTÍ

12.7. 2021

Štěstí snad spí. -
Alespoň dnes
nechodí tedy po horách.
Mělo ušlapanou cestu
dětských snů.
Když bdí,
o všechno přichází.
Pro Tebe.

ROZKLÁDANKA


26. 7. 2021


Snad je to jen pýcha.
Strážit anděly.
Zatímco lehce chodí,
pokorou.
Po špičkách
kolem duše – to aby nezatěžkla.
Do bláta,
hlíny uplakané…

Jinak nemohou a Ty
tykadla křídlům vymýšlíš.

Spása na světelných stopách.

SLAVNOST VĚTRU

Břízy podaly mi ruce.
Však znaly příliš
nebe nazpaměť.

Bože můj, odkud to hoří
k zemi
Nezištně
tak tence?
Pokorná moc
do dna
šesťáčkem podzimku
prolomit,
prolomit
se Srdcem na dlani :
nezná, co je nahota.

Poslední peníz
Rájem poslaný.

ČTENO Z ČERVÁNKŮ

27. 2. – 3.3. 2021

Zapadá slunce.
Jen komín stojí zpříma.
Slunečním prstem
kouří šikmý dým
na domě stařečků a stařenek
Domova, také domova …

U okna stojí a ptá se
tichá paní
kam pozhasíná slunce
tolik krásy
Co teprve … ano, také byla kdysi
mladá … ale
Kam se rodí opět Čas?

Noc rozhrnula závěs
tiskla svou pečeť k čelu modliteb.
Vše živé kdysi
procitá.

Ostatní tvorba Marie Kofroňové publikovaná v Divokém víně:
DV 130/2024: Pozvání, Talisman? a další
DV 129/2024: Lůžkové oddělení a další
DV 128/2023: Modrá z popele a další
DV 127/2023: Úděly, Zlom a další
DV 125/2023: Jitra, Vesnická madona a další
DV 124/2023: Křídlo v rohovém pokoji a další
DV 123/2023: List z poslední propouštěcí zprávy a další
DV 122/2022: Upomínka na rok 1950 a další
DV 120/2022: Tam u nás a další
DV 119/2022: Klopotání, Slepec a další
DV 118/2022: Věnování, Pokoj, který není a další