literární časopis založený v roce 1964

Marie Kofroňová

HROZNOVÉ BÍLÉ

Mamince k Svátku matek


Sklenka je křehčí,
pomalá a tenká.
O tíži nohou -
vzpomínkou
chodí postaru.
Jak děd tvůj, praděd
pra ...A je to
prapodivná chvíle.
Sněží.
Léta se chýlí.
U plůtku
akát
hrozínkem kvete…
S hlavou na stranu.

O MAŘENCE

(Milým děčínským)


Na nedopsanou stránku
poznámek
o krásné Terezce Planetové
mistra Holana
červenou tužkou
namalovala
poctivý,
buclatě hruškový plášť.

- A ještě pusinku. Teto, slyšíš? Teto!!
Očička
      pupík…
Miminko obráceně.

Vzpomínka asi
z máminého bříška.
Kdy svět byl naruby
a všechno v pořádku.

Tehdy
lví síla
na provázku rostla.

Rodila se nespoutaná krev.
Dnes
vše smrtné naznak poráží.

SESTŘIHY

Ta ticha
spolykaná
za rakví ničeho...
nemohla neodstát
zdlouhavou frontu
na Absolutno.

Řád           měří
      dech...
pomalu nabíráš
(skrz tenkou mříž)
než pila spustí -
halasně řízne
o svůj břeh.

Bývá
že zoufalství přílivů
až s tóny odlivu
znehluční.

Na moři
roste lazurit.

Obzorem padá
němá stříž.

PTANÍ

K večeru
nevzpomínáš ničeho.
Poslední lžíci
modlitbu a stránku...
Stranou hlína
prázdná lopata svědomí.
Nahoru prosíš,
abys k ránu
netrhal zelená poupata.
Jsi rád,
že je to Jiný,
kdo počítá.

Pro tebe
procitá ve snu
zpětné ptaní.