na další stranu
Václav Bárta
VOŇAVÁ LÁSKA
Zas cítíš, Stázko, jarní vlání
V lukách je první senoseč
Omamná vůně namlouvání
Koukám ti, holka, vzala řeč
Sousedů Jeník za vejměnkem
osadíl pole heřmánku
Jesli nespláče nad vejdělkem
Budeš vonět jak ze zámku
Na návsi krásně voní lípy
Na plotně odvar z plavuní
Jeníkovi se chvěje chřípí
poznává tě už po vůni
Jeník se, Stázko, k tobě tulí
den se už noci dotýká...
A jaro voní levandulí
Jako tvá noční košilka
SNĚNÍ
I.
Sedí na kozlíku v modrém převlečníku
Na opratích drží koně do páru
Přítel F. L. Věka ve snu na mě čeká
Sním o tom, že přijel pro mě v kočáru
Zlatý kočár míří k faře, velebníček darmo káže
Švarný vozka dámy z Kuksu vozil po kraji
Odmala mi nejde z hlavy, dobře vím, kde koně plaví
V tůni blízko Slavoňova dole v podhájí
II.
Vrané koně v páru spřahá do kočáru
Na truc času za mnou chvátá za noci
Když projíždí krajem, v holkách všechno hraje
A mně není v horké noci pomoci
Právě vládne novoluní, v tom čase se jistě splní
Přání, co si mladá holka dává pod polštář
Pak se jeho vrané koně, bez kočáru, bez postroje
K ránu v lukách u Metuje sami budou pást
ZAHRÁDKA U HRÁDKU
Poblíže Poděbrad u Hrádku
má tam moje Marijánka zahrádku
Je jaro, čas čerstvých kedluben
V zahrádce je lavička pod dubem
Opodál je pěkný altánek
který by se šikoval i na zámek
Poblíže Poděbrad u Hrádku
má můj milý Floriánek zahrádku
Zvečera pod nebem z červánků
z lavičky je pár kroků k altánku
Hádejte co máme za lubem
Až dojíme ten poslední kedluben
|
