|
na další stranu
Václav Odradovec
OHNIVÁ LÉTA CIVILIZACE
Vrcholí úzkostná obava strachem zmatená rozvaha
myšlenky s rychlostí fretek Život výše nad majetek
Živelné přepadení zdroj úleku Hořící překvapení – záchrana v útěku
Dokument živelné síly – hasičské jednotky v cíli
Klimatické oteplení dál narůstá – čas nelení
V rájích borovic a palem ohnisek přibývá valem
Zprávy se šíří za tepla – tak tak jsem z pekla utekla
plameny na jehličnanech domovy mizí v plamenech
problémy se prohlubují biosféru decimují
Kotelna v stálém provozu neznám příznivou prognózu
Oheň vyhnal nájemníky ve větru má pomocníky
mapa požárů je hustá Za požáry pláň jen pustá
V permanenci zásobníky autonomní vrtulníky
bambi vaky a nádrže ve snaze živel zadržet
požáry nezkrotné šíře v apokalyptické míře
Vlny veder v žhavém světě Smrtonoši na raketě
vládci v mocenské pracovně stříkají naftu do ohně
Oheň na všech kontinentech na mořích i v parlamentech
V smrtonosné atmosféře každý hledá správné dveře
není řeč o kariéře Rozdány jsou jiné noty
vzýváme jiné hodnoty Bez temnoty bez prázdnoty
Miliony hrůza jímá – žhavé peklo už nedřímá
rozdává silné údery hoří lesy háj tankery
domovy rafinerie Marná slova historie
Dokud požár nepřestane
Fénix z popela nevstane
respirátor neuchrání
co Dobro před Zlem nebrání
…už nám na hrob chystá věnce
umělá inteligence
NEJDELŠÍ MEDITACE
Vlahý letní večer. Ležím na fůře jetele a po hrázi jihočeského rybníka se zvolna blížíme k domovu. Opratě má v ruce táta, já mohu v pohodě zírat a meditovat. Až na to, že tenkrát jsem takové slovo neznal. Při pohledu na jasnou již téměř noční oblohu jsem na tom velmi podobně s Janem Nerudou. Magická imaginace měsícem v úplňku a množstvím hvězd.
Tři roky po válce. Člověk na Měsíci? Nejsem ani Verne, ani Wernher von Braun. Hlubší konfrontace přichází až na sklonku života. Díky šedé kůře mozkové. Málokterá přežije sto roků. Astrofyzika, ekliptika, mnoho poznání, mnoho důmyslu, mnoho tajemství. Rodná planeta má úžasnou historii vývoje, těch čtyři a půl miliardy roků si nedovedu ani představit. Někdy v období 500–200 milionů roků zpět lze snad zahájit pátrání o původu člověka. Upřesňující údaje říkají, že člověk (rod) je starý asi 2,8 mil. roků. V nepředstavitelných hlubinách vesmíru – naše galaxie má prý průměr 120 000 světelných roků, má lidstvo svou úžasnou záhumenku. Pardon – zdaleka nejen lidstvo.
Fauna a flóra představují seznam asi 8,7 mil. druhů. Z toho je na 300 tis. rostlin, na 611 tis. hub a kolem 7,8 mil. živočichů; z nich je asi 6 500 druhů savců. Z toho čítají primáti okolo 500 druhů, včetně člověka. Aby to nebylo tak jednoduché člověk si uspořádal svá sídla do dvou stovek různých států a svou výsadu – řeč, glorifikuje formou více než sedmi
tisícovek různých jazyků.
Šedá kůra mozková, emoce a pudy způsobují, že právě tento druh živočicha se svou agresivitou násilnicky zmocňuje celé této jedinečné vesmírné záhumenky – vzácné, protože jediné obyvatelné planety. Domova, který poskytuje člověku jako všežravci bohaté a úžasně rozmanité zdroje uspokojující jeho – stále rostoucí civilizační potřeby.
Vzhledem k mimořádně nevyváženému poměru časových úseků – existence přírody a existence civilizace, s ohledem na strmý růst populace za posledních 130 roků a s ohledem na všechny z toho vyplývající souvislosti, nemluvě o permanentní chamtivosti, která je pravidelně završována válkou, shledávám v chování planety Země obdivuhodnou toleranci a značnou dávku shovívavosti. Z uvedeného mimo jiné vyplývá, že šedé kůry mozkové valem přibývá, bohužel nespatřuji přímou úměru ve vztahu – čím více, tím lépe.
Homo sapiens – tedy člověk moudrý, je současně váhavý, malicherný, nerozhodný,
nespokojený často až do té míry, že popírá kvalitu svého přídavného jména. Třeba v neustálém lavírování mezi pozicemi dobra a zla, mezi Hirošimou a chrámem Sagrada Familia, mezi holocaustem a charitativní činností. Tato fatální nesrovnalost je na pořadu dne navzdory všem snahám – lépe, dál, výš a rychleji i navzdory všem Nobelovým cenám od roku 1901.
Člověk to zní hrdě, ale ne vždy. Záleží na okolnostech, Člověk – stvořený k obrazu Božímu v sousedství sil Živlů a Vesmíru je stále „jen člověk“. Možnost A: Víra, Pravda, Láska, Pokora, Naděje nebo možnost B: Sobectví, šíření Strachu, lpění na materiálních hodnotách, Nedůvěra, touha po Moci. - Není nám pomoci? Stále je tu možnost A. Snad.
Vandalové, podvodníci, násilníci, teroristé, diktátoři, arogantní psychopaté nejsou vůbec virtuální. Podle skutků poznáme je. Základní nutností lidstva k přežívání je sounáležitost, spolupráce ve vzájemnosti společenství. Je to na nás, buď se budeme k žádoucím atributům přibližovat, nebo vzdalovat. Ne všude mají ovšem svobodu volby.
MOTORISTÉ V NESNÁZÍCH
Motoristé sobě ztěží najdou shodu
motoristé sobě působí jen škodu
zcela zbytečné srážky
zranění bolest urážky
Paragrafy ignorují
provinění adorují
pověst si navzájem ničí
v Praze v Brně v zahraničí
VOX POPULI VE VENKOVSKÉ*/ PLZEŇSKÉ*/ POSLANECKÉ*/ RESTAURACI
(Nehodící se škrtněte)
Objednáme si pár piv – zajímá nás narativ
co nového v kuloárech – odezva na pisoárech
Korupce na ministerstvech – dokumentace o zvěrstvech
brát Klausovu abolici jako nápor na palici
Chválit Masaryka – taťku vědět kam nastavil laťku
příklad co navěky táhne Znát kdo na ni nedosáhne
Politici – tuneláři profesionální lháři
politici – podvodníci obchodníci kouzelníci
Nevěra – promiskuita z tuneláře celebrita
loupeživá setrvačnost neukojitelná lačnost
stálá nenasytnost vampů V Česku tak jako u Trumpů
Pokrytectví arogance taneční kreace v bance
Tak jak nám pivečko pění narativ se nutně mění
K poslancům přes fotbalisty – všichni mají svoje jistý
k fotbalistům přes poslance – machr břídil arogance
Že Motoristé ze „Strakovky“ střílí na Hrad ze vzduchovky
mydlí schody krok podráží české renomé uráží
Ze zloby či v dobré víře z aktérů se stává zvíře
Opozice impotence – umělá inteligence
programové každodenní žabomyší hašteření
dépéhá platy inflace - lokalizace migrace
Nám – štamgastům do hospody i přes namydlené schody
vždy se půjde s elegancí s radostí a tolerancí
Jsme tradiční aliance – Masaryka renesance
V DEMOKRATICKÉ STÁTNÍ SPRÁVĚ
Profesoři – pomatenci
každý z nás je v evidenci
občan – řidič pacienti
politici i studenti
V kartotéce či v rejstříku
u příslušného ročníku
jména podle abecedy
Fakta – sdělení – ohledy
KAŽDÝ ZÁZNAM STROHÝ JASNÝ
příznivý či cizopasný
Celá slavná státní správa
takto hlídá naše práva
Poslance či bezdomovce
vlka novináře ovce
dítěte či staré paní
za peníze z našich daní
Neplatí – tím líp se máme
čím více úřadů máme
Ve volbách o sebe dbáme
či svou roli zanedbáme
POVOLEBNÍ */ PŘEDVOLEBNÍ */ ODÉR
*/ nehodící se škrtněte
V Poslanecké sněmovně
prohlásili výslovně
Představitel koalice
- stolice je z opozice
Představitel opozice
- stolice je z koalice
V argumentech neustali
gros důkladně rozpitvali
konstatovali veřejně
- věc se vyvíjí nadějně
ať jí věnuje pozornost
hlavně výbor pro bezpečnost
Též pro životní prostředí
vědu – výzkum do popředí
Do komise pro stolici
jmenováni i právníci
Dál v Poslanecké sněmovně
dlouze jednají o hovně
Drahocenný čas uplývá
národ se v úžasu dívá
diví se anebo zívá
Do voleb jdou všichni hrdí
po volbách zklamaně tvrdí
- už to tady zase smrdí
JAK SE MNOŽÍ AUTA
Matinkou civilizace – otcem nadaný průmysl
neustálá inovace koncepce lidský důmysl
Tak jak lidé uvažují tak se auta rozmnožují
neustále – rok za rokem srovnatelný krok s pokrokem
Auto odráží úroveň – status vzrušení zároveň
zrcadlí tempo života blíží se typu robota
Bez ohledu na zplodiny auto patří do rodiny
Kol sebe račte viděti – množí se nám víc než děti
PLUSQUAMPERFEKTUM ANEB TRVALÁ VAZBA NA HISTORII
Na zahradě historie neustále člověk ryje
zajímá se co odkryje
Vrstvami se prokopává objevy radostně mává
ubírá či přidává si Pravdu tahává za vlasy
Historie na své dráze střídá volně různé fáze
hrozné ladné tektonické
revoluční harmonické pyšné architektonické
Válečné – lidsky nelidské
Historie lidstvo učí – historii lidé mučí
Člověk jejím špatným žákem
vzdorovitým záškolákem Hrách se tu na stěnu hází
národy zas do nesnází Ideál za hlavu hází
Člověk chce na historii rozeznat trajektorii
Kde se právě pohybuje
odkud vyšel kam směřuje lepší příští si slibuje
Paměť opět kolabuje Projekt znovu restartuje
ABSOLUTNĚ UNIVERZÁLNĚ
Abychom si nalili čistého vína, a proč vlastně jinak? Tahle reflexe je suma sumárum úplně o každém z oněch osmi miliard lidí. Jde o projev – jak říká klasikova babička – absolutně univerzální. S důrazem na podmět. Nemluvě o projevech prenatálních, začínáme s prvním nadechnutím. Jsme aktéry i svědky jevů, projevů, zjevů, úkazů, objevů, výjevů. Ezoterika či teologie nám nabízí i zjevení. Každý jme objevitelem od té doby, kdy jsme pozvolnými kroky začali sami pro sebe objevovat svůj svět.
Zrychleme tempo pomysleme na naše projevy žákovské počtářské, mluvnické, výtvarné, hudební, slohové, projevy pubertálně zlotřilé nebo milostné, studentské, sportovní, polovojenské. Projevy kulturně-společenské, pozitivně přátelské, odmítavě nepřátelské. To vše v rámci rodiny, školy, skupiny, v zaměstnání, v dopravě, na prázdninách, na dovolené, na návštěvě či na pohřbu. Obecně v životě hospodářském, politickém, sportovním a kulturním, kde jmenovitě divadla předvádí to, o čem je tato reflexe. Každodenní dění – jevy, projevy tvoříme a vnímáme zrakem, sluchem, ústy, nosem a hmatem a šíříme akusticky, graficky či vizuálně v přímém přenosu.
Každý jedinec, domácnost, dům, osada, vesnice, obec, město, ordinace, nemocnice, banky, věznice, farmy, továrny, terminály, každý okres, krajina, vrtná plošina, polární nebo vesmírná stanice nabízí přehlídku jevů, projevů, úkazů a důkazů o pravdivosti Shakespearova názoru – celý svět je scéna a všichni (každý) jsou aktéři. Viděno subjektivně. Objektivně – naše planeta a vesmírné společenství – zcela bez lidí přímo hýří jevy, úkazy, výjevy a projevy. Homo sapiens sapiens má co dělat, aby postupně, pracně a relativně zdlouhavě činil další a další objevy. Současná éra s explozí informatiky a ledabylé plytkosti, neomalenosti, nepoctivosti a klamů, korigováno AI, vyžaduje značnou dávku obezřetnosti. Stojí za čas a úsilí zprovoznit vlastní třídírnu oddělující zrno a plevy.
Pokud nebyla anulována věta „historia magistra vitae“ (dějiny jsou učitelkou života), mělo by být prameniště jevů a projevů ze kterých člověk rozumný sbírá poučení do svého života právě v minulosti. Historie také učí, že v určitých až existenčních směrech, ve vytrvalých střetech dobra a zla je jak člověk – zločiny, mamon, touha po moci, pýcha, tak lidstvo – ideologická, náboženská, rasová nesnášenlivost, násilnické pudy, omezenost, nepoučitelní. Každé volby jsou toho důkazem. Absolutně univerzálně.
ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
Éra digitálních blafů
manipulativních grafů
klamavá řeč hra na city
eskalace stupidity
Ukrajinské ženy křičí
- Idioti všechno ničí
My věříme – my své víme
my to znovu postavíme
Pragmatičtí delikventi
nenasytní konzumenti
v žumpě svojí politiky
utápí ducha etiky
Povrchně exhibujeme
Od čeho se vzdalujeme…
K čemu se slepě blížíme…
Ve volbách sotva tušíme
PODOTKNUTÍ NOHÝLOVIC DĚDEČKA
Vy samozřejmě nevíte, jak mi leží v žaludku a překáží v mysli, jak a kam táhnou káru české politiky „Motoristé sobě“ v čele s těmi puberťáky. Kam až srazili její úroveň. Ve státě, který zakládal T.G.M. Ono už toto samo hovoří. Za méně, než padesát roků nebudou nikomu nic říkat písmena P. M. a F. T. Historická místa po Janu Masarykovi potřísňují již jen svojí přítomností provázenou charakteristickými vlastnostmi vrchního „diplomata“ – bezbřehou arogancí, mstivou zpupností (extrémní kohabitace) evokující situaci Karla Čapka v osmatřicátém a provokujícím buranstvím. Politická krátkozrakost je existenčně nebezpečná, protože Putinova chorobná rozpínavost ohrožuje také náš státní útvar a naši svobodu.
Oni vlastně nemusí ani mluvit, jednak jejich mimika říká vše, jednak – podle skutků poznáte je. Z pohledu šéfa koalice ovšem vidíme a slyšíme – z nouze ctnost. Bylo by nefér
nepřipomenout, že na dosažené úrovni pragmatických metod P. M. má určitě zásluhu jeho angažmá u prof. V. K. Já k tomu ještě slyším poznámku štajgra K. W. z času první republiky, cituji: Když nejsou slečny, tancuje se s kurvama.
Ach ta lidská nátura a ta krátká paměť...! Převlékárna plná nenasytných predátorů. Svět plný naivních obětí.
|
