na další stranu
Oldřich Antonín Hostaša
Verše
 NOSTALGIE
Je ráno letního srpnového dne
vesnické nádraží otevřelo oči
na zpěv ptáků stížnosti žádné
vítr si ve vlasech rána rád skočí
Lokálka počítá kilometry léta
slunce hraje na sluneční harfu
píše se poledne jedna věta
přece si léto neudělá hanbu
Hospoda u Kuželků otevřeno
čundraci se opírají o žízeň
letu bylo vše skoro řečeno
čundrákům si zachová přízeň
Je poledne srpnového dne
v létě je všechno skoro možné
MÚZA
Vidím tě v záři večerního slunce
do vlasů vítr zaplétá rozmar léta
vznášíš se ve vánku tichounce
velmi vzdálená svůdná planeta
Vlasy odlesk večerního oceánu
když jižní vánek tančí na vlnách
noční život máš ve svém plánu
věčný čas počítáš po minutách
Jsi průvodkyně hvězdné noci
jako by jsi šla hvězdnou cestou
vládneš láskou její věčnou mocí
záříš velkou touhou svou čistou
Odcházíš do hvězdných snů
tak je to po většinu našich dnů
VERŠE VEČERA
Buben odpoledne bubnuje večer
bubnování prochvívá noty hvězd
všechno řídí měsíční dispečer
i paní noci její velkolepý příjezd
Šamanské bubny znějí večerem
když paní noc rozlévá kalamář
hvězdy se řadí jedním směrem
když paní měsíc píše svůj diář
Nocí se rozlévá velké tiché ticho
jen housle Vltavy znějí splavem
paní půlnoc je jedno velké ucho
vše se řídí lásky jejím právem
Šamanské bubny bubnujou ráno
tak je to v přítomnosti napsáno
XXX
Pan pondělí nastupuje vládu
kněz čas požehnal hodinami
pondělí odchází do svého hradu
každému ošetřil jeho rány
Přichází brečící nemluvně úterý
ranní rosa urychlí jeho růst
různé pochybnosti zmizely
pan den podpořil jeho vzrůst
Přichází paní středa část týdne
další čtvrtek a pak pan pátek
vše zatím moc hodně poklidné
sobota bude mít zítra svátek
Přichází královna týdne neděle
každý se cítí po noci vesele
|