na další stranu
Oldřich Hostaša
SVÍTÁ
Svítá modré ráno jarního kraje
dopoledne popíjí oblačné pivo
sluneční píseň paprsků hraje
přináší radosti věčné palivo
Svítá v oknech modrých očí
otevíráš je do veselého dne
valník cítu zapřáhl větrný kočí
pro srdce nejsou vzkazy žádné
Svítá do zahrad tvého času
kvetou růže našeho čekání
láska je tu pro věčnou krásu
máš stále svá pěkná přání
Ráno se protáhlo do bílého dne
všechno je u tebe vždy možné
ŘEKA ČASU
Řeka času po ránu čaruje
nebeské svítání v oknech
to láska splav řeky miluje
touho všechno tak nech
Řeka času míjí Karlův most
v kamenech věčná věčnost
v ulicích Prahy kvete radost
všechno je živá skutečnost
Řeka času dala si mlhy šluka
mlžná cigareta matky Prahy
po ránu má řeka opilá muka
den má zbytečné své úvahy
Řeka času má jméno Vltava
dobrá nálada městu zůstává
DOPIS
Myšlenka slovo věta ráno
vyplouvá z úst na své lodi
do sešitu dne je vše psáno
tak to ve všedním životě chodí
Píšeme si vzkazy do srdcí
notovém papíru naší lásky
sejdeme se v jedné noci
život nemá jen samé vrásky
Píšeme si vzkazy i do očí
jsou to naše věčné hvězdy
náš měsíc je hvězdný kočí
jsou jen příjezdy i odjezdy
Píšeme dopisy do naší věčnosti
vše je v přítomný skutečnosti
Oldřich Antonín Hostaša
MODLITBA
Modlím se k tobě můj Pane
klečím před tebou s pokorou
co se má stát ať se také stane
ať tvá slova pro všechny jsou
Modlím se ke tvé nekonečnosti
ať tvá nebeská bílá záře žehná
láska je vesmírnou skutečností
tvá ruka každému vždy požehná
Hraje světem nebeská skladba
větrná harfa lesů i zelených hájů
není duchovní věčná hradba
kniha posvátných našich údajů
Klečím před tebou věčný Pane
našeho světa mocný kapitáne
|
