na další stranu
Václav Bárta
Text k písni Václava Noida Bárty
ZEM
Možná ses vydal do světa
Cácháš se u potoka
A možná jsi ten poeta
kterej se jarem kochá
Vidí svět kterej má se k světu
Před jasným sluncem oči mhouří
Netuší, že zem v plným květu
Zažije brzy silnou bouři
Ref:
Černej mrak je zemi nablízku
Zničeho je tma jako v ranci
Pustit se s bouřkou do křížku
Nemá příroda žádnou šanci
Kulovej blesk sjel do stohu
Bůh dal sám sobě sbohem
Kdo by teď řečnil o bohu
když kraji vládne oheň?
Za polem se zbytky mladejch klasů
Doznívá bouřka vzdálená
A před poutníkem z lepších časů
Leží zem na troud spálená
Uběhne čas A nevídáno
Nad krajem svitlo nový ráno…
Na nebi krouží velkej pták
Vidí krajinu spálenou
Zůstaň poutníku chvíli stát
Potkáš se s velkou proměnou
Matka příroda první trávy
čerstvou zelení oděla
Bájnej Fénix si hnízdo staví …
Naše zem vstává z popela
DVA VÝLETY DO FRANCIE
Natrefil jsem v baru na Montmartru
hvězdnou partu
Nad pastisem tu se mnou sedí mistři
impresionisti.
A s nimi i ti- post
Úžasné milieu
A tolik slavných umělců v útulné kavárně!
A každý jeden host
stejného úkolu se zhostí
V rozmarné úloze
tkví úkol celkem prostý
Pod rukou umělce ožije zas obraz v pozlaceném rámu
Z něj nechá mistr vystoupit pak krásnou dámu...
Škoda že mistr Manet a jeho přítel básník Baudelaire
(měli už možná trochu v hlavě)
Nadělali nám v tom hned na začátku menší bordel
když přímo ze snídaně v trávě
přivedli bezejmenné divy
bez negližé a zjevné perspektivy
To přítel Degas (snad aby měl Manet vztek?)
vypustil z rámu spoustu krásných známých baletek
A Cézanne spolu s Renoirem
přivedli z obrazů dav lepých mokrých dívek po koupeli
V tu chvíli je tu z krásných nahých slečen málem harém
Ta divukrásná belami
hrají všemi možnými i nemožnými barvami
Tahitky od Gauguina nám už nám zaplnily málem salón celý
A to tu na nás ještě čeká
smršť lehkých slečen od Lautreca!
V ten moment pijí páni absint z dívčích pupíčků
A netrvá to chviličku
s tou krásou z obrazů se objímají
Od téhle chvíle si mě mistři nevšímají
Jsem pro ně umělecká nicka Jeden trouba z davu
Ale já nedbám
Já jim přeju jejich věčnou slávu
(a zítra i tu kocovinu)
Ať se dál těší z přízně modelek
Z těch našpulených prdelek
a načančaných klínů
Nezfamfrním se z jejich Venuší
Mě tyhle krásky dvakrát nevzruší
Říkám vám páni na rovinu
Nechci být druhem vašich činů
A v nejmenším se mi už nechce
Hrát si tu s vámi na umělce
Zvlášť když je krásný navečer
Den se už choulí ku spánku
A nad kopulí Sacré-Coeur
Je nebe plné červánků...
A ty vaše dámy které prodáváte na Montmartru na rynku?
Kam se všechny hrabou na mou Karinku !!
JOHANKA Z ARCU
Já sedím v parku
s Johankou z Arcu
Pomalu slunce zapadá
Sedím tu s grácií
před celou Francií
Chce se mi zpívat jampadá
Nadarmo páni
podivní kmáni
chodíte v parku zástupem
To není Johana
s dlouhýma nohama
Na Johanku se nedupe
Dejte mi svátek s vaším uměním
Já o umění nemám dneska žádný zájem
Ať jiní zkusí si
Jak trhat kulisy
Mně dejte svátek prosím vás
Při slovu kumšt ve tváři ruměním
Já o umění nemám dneska žádný zájem
Ať kdo chce do lóží
koho chce položí
Mně dejte svátek
Já nemám čas
Já sedím v parku
s Johankou z Arcu
Pomalu slunce zapadá
Sedím tu s grácií
před celou Francií
Chce se mi zpívat jampadá
Nadarmo páni
podivní kmáni
chodíte v parku zástupem
To není Johana
s dlouhýma nohama
Na Johanku se nedupe
Dejte mi svátek s vaší parádou
Já o parádu nejevím dnes žádný zájem
Pánové berte si
všecky mé metresy
Mně dejte svátek prosím vás
Nechte se za mě šimrat pod bradou
Já o parádu nejevím dnes žádný zájem
Kdybyste metali
zlatými metály
Mně dejte svátek
Já nemám čas
Já sedím v parku
s Johankou z Arcu
Pomalu slunce zapadá
Sedím tu s grácií
před celou Francií
Chce se mi zpívat jampadá
Nadarmo páni
podivní kmáni
chodíte v parku zástupem
To není Johana
s dlouhýma nohama
Na Johanku se nedupe
Dejte mi svátek s vaším funusem
Já o váš smutek nemám dneska žádný zájem
Vyplaťte faráře
ať darmo nekáže
Mně dejte svátek prosím vás
Neste mou rakev pěkně poklusem
Já o váš smutek nemám dneska žádný zájem
Ať skrz mou portmonku
je válka potomků
Mně dejte svátek
Já nemám čas
Já sedím v parku
s Johankou z Arcu
Pomalu slunce zapadá
Sedím tu s grácií
před celou Francií
Chce se mi zpívat jampadá
Nadarmo páni
podivní kmáni
chodíte v parku zástupem
To není Johana
s dlouhýma nohama
Na Johanku se nedupe
|
