na další stranu
Václav Bárta
Jiří Anderle: Má úcta, slečno!
1999 akryl na plátně, 180 x 135 cm
***
KUDY CHODÍM, NEMÁM STÁNÍ (VLASTNĚ NAOPAK)
POŘÁD MUSÍM MYSLET NA JEDNU ROZTOMILOU KOČIČKU,
A TO TAK, ŽE JSEM JÍ NAPSAL BÁSNIČKU,
A SÁM JSEM SE OBSADIL DO ROLE KOCOURA.
Jsi krásná něžná a voňavá
Kocourek tlapkou tě hýčká
S rozumem radit se přestává
Ocásek drží jak svíčka
Kočičko zrozená pro básničku
Tvůj kocour má zase na krajíčku
Vzrušeně šeptá - div nekřičí -
Ó jak jsi rozkošná Čičičí
K mrouskání stvořená hříčka
Jak by v tvém rozkroku hledal myšku
Hlavu ti zabořil do kožíšku
Laská tvá růžová líčka
Nedrápej Buď jako větříček
Vyžeň mu blešky z pod podbříšku
Ať mlsá dál vlahou kočičku
Brzy i tvůj mlsný jazýček
Dočká se – kočičko - mlíčka
***
NĚKDE JSEM ČETL, ŽE INTERNETOVÝ PORTÁL
S POHÁDKAMI PRO DOSPĚLÉ A TELEVIZNÍ PŘÍBĚHY Z PŘÍRODY
MAJÍ NEJVETŠÍ SLEDOVANOST. JE DOST SLOŽITÉ USLEDOVAT
OBĚ MÉDIA NAJEDNOU, ZVLÁŠŤ PRO ŽENY, KTERÉ MAJÍ JEŠTĚ
SPOUSTU JINÝCH STAROSTÍ. PROTO JSEM PRO NĚ ZAPRACOVAL
ZÁSADNÍ TÉMATA DO JEDNÉ VERŠOVÁNKY
S PROSTOU OBMĚNOU DVOU RÝMŮ.
.
Z nebe se snesl velký pták
Ze všeho nejspíš je to sup
Z dálky zří jeho bystrý zrak
dvě pěkné nohy Vnadný trup
Šťavnaté sousto naomak…
(To se dá zbaštit natošup!)
Kdyby mu nápad nedocvak
nebyl by dravec Byl by hňup!
Zblajznul svou kořist jako drak
Nenechal na ní ani chlup
Dřív než se vznesl do oblak
vrátil se ještě pro nášup…
Láká vás dámy mocný pták
co by vás jako kořist slup?
Nechte ho lítat v pohádkách
A jděte radši na nákup
***
ZA MÉHO MLADA JSME MÍVALI VEDLE KREDENCE RUČNĚ MALOVANÝ OBRÁZEK:
OBSTAROŽNÍ KMET ZAMYŠLENĚ POHLÍŽÍ NA ROZBOUŘENOU ŘEKU,
A NA PROTĚJŠÍM BŘEHU STOJÍ KRÁSNÁ DÍVKA S VĚNEČKEM VE VLASECH.
.
Z magmatu touhy prýští pramen
O štěstí stokrát nepoznaném
vypráví báji matka řek
Pro jednou? Znovu? Naposledy…?!?
Na řekách lásky tají ledy
klubou se zimě z nedbalek
Verše se valí na poetu
Vida! I starý básník je tu
a smolí verše o jaru
Posedlý mocnou touhou čeká
jestli tvá vlahá splavná řeka
Vystoupí ještě z oparu
Ještě doufá že její břehy
V přílivu věkovité něhy
Obalí v hroznech devětsil...
K blankytu nebe stoupá pára...
Snad tě ten dnešní obraz jara
Má mladá lásko nezděsil?
***
KAPKU JSEM ZHUBNUL, A KDYŽ SE TROCHU PŘEDKLONÍM,
TAK SI, TŘEBA VE SPRŠE, DOHLÍDNU DO ROZKROKU.
POD ÚHLEM TOHO POHLEDU MĚ PAK NAPADÁ,
JAK MĚ MŮŽE JEŠTĚ VŮBEC NAPADNOUT
POPISOVAT TAKOVÉ JEVY.
Trčí mi v trenkách jako skála
Má pusa si tě oblaskala
Důkladně Pěkně Pomalu
Já zběhlý posel z Alphaville
Polibky jsem tě zavalil
Všimni si toho závalu
Ramena Tváře Krk i pusa
Lalůčky Šíje Nos i prsa
zavaleny jsou polibky
Postupně Fest A hodnou chvíli
vrším svou touhu do mohyly
Až k nohavičkám u pipky
Nenechám kámen na kameni
Reaguj žábo na prameni
Na zával ve tvé posteli
Dřív než - ledovče z Dolomitů
Tvá mocná nálož dynamitu
Mou tvrdou skálu odstřelí
***
BLÍŽÍ SE DOBA JARNÍCH VÝLETŮ. A TAK JE NA MÍSTĚ,
ABYCH UPOZORNIL NEDOČKAVÉ POUTNÍKY
NA NADCHÁZEJÍCÍ NEBEZPEČÍ
Z horských strání slezly sněhy
Oschly meze Kvete trní
Jaro chodí s kýblem něhy
Ať sem míříš odkudkoli
Buď poutníku opatrný
než sestoupíš do údolí
I když sníh už nenapadne
Mízou nalejvá se proutek
Sem tam ještě leží louže
Jaro je můj chlapče zrádné
Vyvaruj se můj ty bože
cpát se holkám do kalhotek
Pěkně to tam klouže
***
ČÍM JE JEDEN STARŠÍ, TÍM VÍC SE MU STÝSKÁ PO DOMOVĚ,
A TÍM MENŠÍ MÁ ŠANCI, ŽE SE TAM BUDE ČASTO VRACET.
Kdybych měl denně kohoutka na víně
Hráli mi k tanci minet na hoboji
Můj stesk to živou vodou nenapojí
Noc co noc prosním o rodné krajině
Kdybych měl nohy zalité v olovu
Nebo si vozil zadek v cadilacu
Hnán střelkou azimutu tažných ptáků
Na křídlech touhy vracím se k domovu
Aťsi mám v nohách nejeden světa díl
Tisíckrát šel jsem pochod do Prčice
S láskou se vracím domů - ke kundičce
Tam je mi krásně! Tam jsem se narodil!!
***
JEŠTĚ SI PŘEČTU TVOJE KRASOSLOVNÉ VINŠOVÁNÍ
NA DOBROU NOC, A PAK SI TĚ JEMNĚ ULOŽÍM
A PŘIHLADÍM.
Zachumlám si tvou rozmarýnku
Pod peřinku
Ať se mi vyspinká
Kosočtveřinka
Schovám si její tváře
Do herbáře
Spočtu ji prsty počítadla
Aby mi neuvadla
Uložím si ji do písanky
Budou mi vonět její stráňky
A každé její ouško
Mateřídouškou
***
ABY JEDEN PŘIŠEL NA JINÉ MYŠLENKY,
DOPORUČUJE SE JEDNOMU VYDAT SE TŘEBA NA RYBY.
JESTLI SI MYSLÍTE, ŽE TAM JEDEN NA JINÉ MYŠLENKY PŘIJDE,
TAK SI TO KLIDNĚ MYSLETE.
Máme jaro jaksepatří
Pode mlejnem třou se kapři
Až stoupá pára nad řekou
jak pějí píseň odvěkou
I když vládne postmoderna
jsem bratřenec Morgensterna
Pochopím ty kapří touhy
Mydlí sebou na dně strouhy
jak by je bacil sekerou…
To bych bral - Jenže neberou!
Jsou kapřích vášní otroci
Na žádný špek mi neskočí
A tak dumám o návnadě
co by slupli v každém pádě…
Kdybych jim na háčky udičky
nalíčil kapřičí kundičky
***
KDE JSI? NEJSI! TAK ASPOŇ BÁSNIČKU,
TENTOKRÁT NE PŘÍBĚH Z VLAKU, ALE Z PARKU U NÁDRAŽÍ.
Půldvanáctá už supí k Chuchli
Až ráno jede další vlak
Holka má šmrnc a volnou sukni
Já těsno v trenýrkách
Studentku ráno čeká škola
Prověrka v ústním podání
Probrali jsme to od Gogola
K pražskému povstání
Jenom ten kdo se vynasnaží
Zažene dívčí obavy
Kdo k činu v parku u nádraží
Čelem se postaví…
Ale čas Bídák! sčítá léta
A vjel mi pěkně do vlasů
V dálce na druhém konci světa
Dočkal jsem do času
Opustily mě krásné ženy
Jsem nikdo A jsem odnikud
Z nadějí naprosto vyléčený
Ubohý poutník z Lurd
Sedím tu v parku moji drazí
V úžasu zírám na nádraží
Nádraží stojí furt!
|
