Petr Chmel


Jiří Anderle: Variace na Bronzinův motiv Lucrezia Panciatichiová
1975 tužka na astralonu, 46 x 31 cm

VRÁTIT ČAS

Napsal stovky něžných rýmů
říkal ti má lásko
ty už nevěříš mu
jeho světlo zhaslo

Uměl hladit ve větách
slovy která hřejou
ďábel nebo poeta
s duší rozervanou

Ztratil víc než tušil
za rok víc než za život
teď píše černou tuší
lásky smutný epilog

Možná chtěl by vrátit čas
ten alchymista citu
že ostny měl jak dikobraz
a bodal bez ostychu

Za každou tvou slzu
za ten smutek v očích
staví lásce tryznu
však nebude to stačit

Jeho vlastní svědomí
ocitlo se v temnotách
s chorálem pak pohřebním
shoří samo v nicotách

Jen tak umět vrátit čas
políbit a pohladit
v životě je mnoho krás
co se můžou vytratit

Važ si každé chvíle
kterou v lásce zažiješ
než ji z kratochvíle
jako vázu rozbiješ

DUŠE

Bujará a nespoutaná
jako hřebec bez otěží
náladová prostě dáma
kdo nepoznal ji
ten snad nežil

Může zrušit gravitaci
může zapřít sama sebe
životu dát motivaci
i chladná být až zebe

Do vzpomínek do věží
uzavřená v samotě
snadno lze jí ublížit
v její křehké nahotě

Někdy cudná abatyše
pak zas kurtizána
pohrdne vždy ráda klišé
chce být milována

Neklidná i vášnivá
zakletá do kompromisu
když jí osud lásku vzal
bez procesu bez podpisu

Po té duši z měkké plyše
čas pomalu stéká
nevidíš ho není slyšet
však víš že někde je tam

Do vrásek se podepsal
do bolavých zad
duši tu si nepoddal
ta času umí lhát

Nezestárneš nikdy věkem
možná jenom na oko
blbni lítej tímhle světem
hodně hodně vysoko

OTÁZKY

Budeme tu za pět let
nebo třeba pozítří?
Do náručí chytat svět
co lítá někde v povětří?

Uslyším tvou výtku v hlase
že budík asi nezvonil
a že prostě včas do práce
chodí jenom šplhouni?

Zatváříš se nebezpečně
když víc než jednu sklenku
dám si zcela výjimečně
s kamarády v šenku?

Popřeješ mi šťastnou cestu
až zavoní mi dálek prach?
S úsměvem a bez protestů
zamáváš mi z okna pak?

Provoníš mi šampónem
večer celý byt
než na hlavě s turbanem
budeš po mně pusu chtít?

Uvidím tě spokojenou
když navzdory dietě
láduješ se čokoládou
po výtečném obědě?

Budeme si povídat
a nebudeme slyšet
jen tak prostě očima
upřímně a tiše?

Na lavičce v parku
stářím nahrbení
nasypeme ptákům
léty propojeni?

Až obdrží pak jeden z nás
Bohem psanou pozvánku
zatřese se nám jen hlas
jak růži květy ve vánku?

Propletou se naposledy
ty dvě ruce svraštělé
budeme znát odpovědi
co dřív znali jen andělé ?

Budeme tu za pět let
nebo třeba za týden?
Nevím ale jsme tu teď
tak hezky si to užijme

Ostatní tvorba Petra Chmela publikovaná v Divokém víně:
DV 88/2017: Štěstí, Ďáblice a další
DV 86/2016: Básně, Rýmy po kapsách a další
DV 84/2016: Bez dilemat... a další
DV 78/2015: Kobylky, Anděl za branami a další
DV 76/2015: Noblesní splín a další
DV 74/2014: Dej mi pusu a další
DV 73/2014: Srdce, Sonet harlekýna a další
DV 72/2014: Až jednou a další
DV 71/2014: Pusa ve druhém odstavci a další
DV 70/2014: Stokrát, Dej mi pusu a další
DV 69/2014: Andělé ve vlasech a další
DV 68/2013: Vmilovaná, Zklamaná a další
DV 67/2013: Poločas žití a další
DV 66/2013: Myšlenka neposeda a další
DV 65/2013: Podkroví, Dívka s copem a další
DV 63/2013: Počítej, Krásná neznámá a další
DV 62/2012: Andělé pijou 4 a další
DV 59/2012: Proč pijou andělé 2 a další
DV 58/2012: Déšť, Kyvadlo a další
DV 56/2011: O životě a smrti, Povídej
DV 52/2011: Želvy, Raci
DV 51/2011: Tulačka, Zrzka a další
DV 50/2010: Feministka, Tulačka
DV 49/2010: Vyznání, Modlitba
DV 48/2010: Už víš
DV 47/2010: Věta, Sny a další
DV 46/2010: Veverky, Živel a další
DV 45/2010: Krásný den, Můzy a další
DV 43/2009: Dánsko, Láska a logika a další
DV 38/2008: Řeka smutku, Ruce a další
DV 37/2008: Myšlenky, Ruce